Vystrčil ‚zaplatí vysokou cenu‘, vzkázal Peking. Předseda Senátu mluví o zásahu do vnitřních záležitostí Česka |
Podobně před dvěma lety řekl Miloš Zeman na galavečeři americko-izraelských lobbistů: „Jsem Žid.“ A před pěti lety, když islamisté vystříleli redakci časopisu Charlie Hebdo, patřilo k bontonu říkat „Jsem Charlie“.
Ty hlášky zdůrazňují, že dotyčný se dokáže vcítit do pozice těch, k nimž hovoří, i když to nevybalí naplno. Kennedy neřekl „Zbořte tu zeď“ jako dvacet let po něm Reagan. Ale dal najevo, že ví, co si o rozdělení města myslí Berlíňané na obou stranách zdi. Vystrčil neřekl: „Jsem pro samostatný Tchaj-wan“, ale dal najevo, že vnímá obavy z asertivity Pekingu.
Ty hlášky mají ovšem slabé místo. Bývají pronášeny ve vstřícném prostředí, kde se jim tleská. Ale troufl by si je někdo pronést jinde? Říci „Jsem Charlie“ v situaci, kdy francouzský list zveřejní karikaturu černošské poslankyně? Nebo „Jsem Tchajwanec“ v prostředí nakloněném Pekingu?
