Po víkendu, kdy neúčast v Oslu oznámili prezident i premiér, to tak vypadá.
Zopakujme si hlavní argumenty. Mír Evropě nevybojovala EU, ale Spojenci svým vítězstvím nad nacismem. Tento mír na Západě neubránila EU, ale NATO. To vše je pravda, nicméně NATO bránilo takový mír, kdy přes Šumavu nevyráží tanková divize. Je třeba dodat, že NATO nedokázalo zabránit – svým členům! – ani nástupu junty v Řecku, ani invazi Turecka na Kypr.
Pokud mír nedefinujeme jen jako stav, kdy nevybuchují atomové bomby a tankové divize nepřekračují Šumavu, ale už poněkud nuancovaněji, je třeba dodat, že právě k tomu EU přispěla. Přispěla k tomu, že Kypr je sice nadále rozdělený, ale už se tam nestřílí. Že sice rozdělené je též Irsko, ale Irové nevypalují britskou ambasádu v Dublinu.
Je samozřejmě pravda, že EU i Nobelův výbor se dopouštějí neblahých kroků, třeba podporou appeasementu vůči islamistům a podrážením Izraele. Ale pak je lépe to kritizovat nahlas než bojkotovat předávání ceny. To může připomenout rok 1973, kdy ji odmítl převzít předák komunistického Vietnamu Le Duc Tho.
