Vyrůstal na Opavsku, vystudoval a stal se knězem. Po čase se dostal do Stěbořic, díky svému příteli ze studii, svobodnému pánu Pinovi z Friedenthalu, majiteli zdejšího panství. Kromě kněžství se věnoval i národnímu probuzení zdejšího českého obyvatelstva. Podporoval zakládaní spolků, ochotnické divadlo, místní rolnickou záložnu. Organizoval besídky s informacemi o nových způsobech hospodaření, nových strojích, o zavádění nových plodin apod. Stěbořice se díky němu staly centrem českého vlasteneckého života ve Slezsku. Stál u zrodu prvních českých novin ve Slezsku – Opavského besedníku. Jako zástupce slezských Čechů byl členem vedení Zemského hospodářského spolku pro Slezsko.
Obrovské zásluhy měl na vzniku Matice Opavské, které se stal prvním předsedou. Tento spolek (který mimochodem funguje dodnes) se velice zasloužil o udržení českého cítění na Opavsku, které v druhé polovině 19. století bylo pod silným germanizačním tlakem. Samotná Opava byla tehdy především německá a česky hovořilo pouze služebnictvo a okolní vesnické obyvatelstvo. Díky kněžím a nadšencům typu Ochrany se toto podařilo zvrátit a jejich zásluhou bylo posléze zřízeno v Opavě první české gymnázium na území Slezska. Jeho absolventi pak vykonali mnoho dobrého nejen pro Opavsko, ale i pro zbytek země. Je proto skandální, že současný český stát, který mohutně oslavoval v uplynulém roce 100 let od svého založení, se tak macešsky chová k organizaci, která v těžkých dobách, kdy národu hrozil kulturní zánik, podporovala češství a dodnes je na Opavsku a ve Slezsku významnou organizátorkou kulturního života. V 19. století se totiž členové složili na nákup nemovitosti v Opavě, kde se jim přes šikanu německého etablishmentu podařilo vybudovat Matiční dům, z jehož provozu financovali své akce (divadla, besídky, plesy, vydávání knih). Nejprve jim jej zabavili nacisté, posléze komunistický režim. Po revoluci pak byla nelogicky vrácena pouze budova bez pozemků. Snahy o sjednocení pozemků a budovy pod jednoho vlastníka (Matici) byly neúspěšné a stát nyní od Matice, která je nevýdělečnou organizací určenou pro podporu společenských akcí, vybírá každoročně statisícové nájemné - z pozemků, které si Matice kdysi sama zakoupila. Bohužel veškerá jednání narážejí na předpisy a metodiku Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a nikam nevedou. Takto si český stát váží nástupců těch, kteří mu pomáhali v těžkých dobách?
Vzpomínka na P. Ochranu žila dlouhou dobu pouze ve vzpomínkách místních a několika znalců. Až v roce 2014 obec, společně s farností a Maticí Slezskou za účasti ministra kultury Daniela Hermana a dalších významných hostů slavnostně odhalila na stěbořické faře pamětní desku na jeho počest. O oblíbenosti P. Ochrany svědčí i fakt, že za jeho působení se zde rozšířilo jméno Ludvík, které on sám dostal na paměť francouzského národního patrona.
ROMAN FALHAR, starosta obce Stěbořice, Koalice pro Stěbořice
