130 let
Cyril Svoboda

Cyril Svoboda | foto: Michal Růžička, MAFRA

Názor

Vyučování o vylučování. Strana neschopná se sama dostat do parlamentu si teď po tváři rozmazává bláto

Názory
  •   19:00
Lidovecké vylučování Cyrila Svobody je klasická politická komedie. Ano, uznejme, že se Cyril Svoboda chová trochu jako kašpar, který neunesl, že se z partajního předáka a ministra zahraničí stal na stará kolena panem Nikdo.

Ano, říká sebevědomě věci, které jsou často mimo. Ano, dal rozhovor médiu, které BIS později označila za ruskou propagandu. Ale těžko chtít, aby měl zhrzený diplomat lepší zpravodajské informace než tajná služba. Ano, Svoboda nesdílí ve všem oficiální vládní linii, což z něj ale nedělá ruského agenta: „Nic, opravdu nic neopravňuje Vladimira Putina k agresi proti nezávislému státu,“ opakuje stále dokola.

Vylučovat Svobodu z partaje mi přijde přehnané. Lidovci si testují sílu, tvrdí politolog

Vtipný je i fakt, že hlavní ideologický čistič, agent vylučovač a Svobodův „bratr“ ve straně Petr Hladík je sám pěkné kvítko: lidovci dlouho váhali, zda jej navrhnout na ministra, a premiér Petr Fiala dlouho váhal, než s ním souhlasil.

Celá komedie je hlavně sebevražedná. Strana neschopná se sama dostat do parlamentu si teď po tváři rozmazává bláto, aby se voličům ještě více znelíbila. Zvlášť když to není bláto, ale cosi mazlavějšího a s výraznějším odérem.

Autor: Petr Kamberský