Mohlo by se zdát, že letošní knižní veletrh a literární festival Svět knihy, rozdrobený po ploše pražského Výstaviště, zastíní Franz Kafka – 3. června má přece sto let od své předčasné smrti. Ale stačí se podívat na bohatý program, aby bylo jasné, že Kafka sice bude vidět, ale určitě ne sám.
Společnost bude mít víc než bohatou a pestrou, ze zahraničí dorazí skoro stovka autorů a autorek: básníků, prozaiků, esejistů a historiků, překladatelů – a třeba taky šéfů dalších knižních veletrhů.
Jako je Juergen Boos, který šéfuje dvacet let rovnou tomu největšímu, mezinárodnímu knižnímu veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem. Právě tam by se měla v říjnu 2026 představit Česká republika v roli hlavního hosta. Jistě i o tom bude na letošním Světě knihy Praha řeč.
Je to slibné
A ti autoři, respektive autorky? Slibné je to hned od začátku abecedy. Ze Švédska přijede Alex Ahndoril, který si ještě nedávno říkal Lars Kepler. Oni jsou ti Alexové tedy dva, manželský pár Alexandr a Alexandra. V jejich nové knižní sérii má hlavní roli klíč a žánrově je to detektivka jako vystřižená podle Agathy Christie.
Každý máme svého Kafku. Hold spisovateli vzdává i slavný režisér David Lynch, poprvé vystavuje v Praze |
Od „A“ je taky Narine Abgarjanová, původem Arménka. V češtině má tři knihy, dva romány a sbírku povídek; ten povídkový soubor, nazvaný Žít dál, sleduje nedávné válčení o Náhorní Karabach očima všedních lidí, kterým navzdory brutální realitě nezbývá než – žít dál.
A ještě jedno „áčko“: španělský komiksový scenárista Antonio Altarriba. Ve dvojici s kreslířem, který si říká Kim, realizoval pětisetstránkové album zachycující život a dílo jeho vlastních rodičů na pozadí překotných dějin Španělska posledního století.
Za zmínku stojí jistě i mnozí další, třeba Francouzka Pauline Delabroy-Allard, která má v češtině pozoruhodné prózy Taková je Sarah a Kdo ví. Obě navazují na surreálně zjitřený styl vyprávění, na linku autoterapeutického psaní, kdy je roznětkou jednou šílená láska, podruhé hledání tajemství vlastního jména.
Anebo její přesný opak, Němka Judith Hermannová. Její vyprávění se táhne jak med, je melancholickou pozorovatelkou, trochu kafkovským typem, který věci kolem sebe sice důkladně analyzuje, ale nechává je svobodně plynout. Na veletrhu uvede svou nejnovější knihu v češtině, román Všechno bychom si řekli.
A dál třeba Nicolas Mahler, německý komiksář, jemuž v češtině právě vyšla kniha Kafka v kostce – minimalistický portrét velkého spisovatele, poskládaný z klíčových střípků jeho života a díla.
Oživit střední Evropu
Podle skladby letošního programu sází Svět knihy také na středoevropská témata. Jako by chtěl v praxi oživit tu myšlenku, kterou před čtyřiceti lety vrátil důrazně do oběhu Milan Kundera. I když slovenské a maďarské politické oficiality si už nějaký ten pátek myslí úplný opak.
Z Polska přijede dvojka neúnavných čechofilů, reportér Mariusz Szczygieł a historik Aleksander Kaczorowski, z Maďarska třeba Pál Závada, autor slavného Jadvižina polštáře – a ze Slovenska prvotřídní básnířka Katarína Kucbelová, mimo jiné spoluzakladatelka tamější ceny Anasoft Litera, a Silvester Lavrík, který se svými knihami opakovaně propracoval do finále právě téhle ceny.
Nadechne se a otevře past. V nové knize ukazuje Judith Hermannová, jak funguje bizarní vztahový pětiúhelník |
Další možné zrcadlo pak české literatuře a kultuře nastaví zahraniční bohemisté – překladatelé, jako Julia Sherwood, Jonathan Bolton nebo Anna Radwan-Żbikowska.
A největší hity na závěr: Ljudmila Ulická a Bernhard Schlink. Ulická, letos jednaosmdesátiletá ruská opozičnice, měla přijet už předloni; v češtině se proslavila romány Jákobův žebřík nebo Daniel Stein, překladatel.
A Němec Schlink, o rok mladší než Ulická? I ten má pověst vytříbeného, strhujícího vypravěče; z jeho prózy si největší pozornost vysloužil román Předčítač z pětadevadesátého roku, přeložený do více než čtyřicítky jazyků.
Je jasné, že letošní Svět knihy bude nejenom knižní – ale taky světový.
