Očekávanou událostí v činohře Národního divadla bude jevištní adaptace románu Jáchyma Topola Noční práce v režii Jana Mikuláška. Na jeviště první scény tak vstupuje syn Josefa Topola, který zde debutoval na podzim roku 1959 hrou Jejich den a ve své následné spolupráci s Otomarem Krejčou výrazně ovlivnil moderní české drama. Jeho tvorba v Národním pak vyvrcholila Koncem masopustu, kde vesnickou tematiku zpracoval dosud nevídaným způsobem, vkomponoval do ní silné existenciální téma, který se týká složitosti lidské duše, samoty a marného vzdoru proti zlu.
I Noční práce Jáchyma Topola se vrací do vesnice, tentokrát ve složité době okupace Československa Sovětským svazem. Výchozí situací je nedobrovolný pobyt dvou bratrů, dospívajícího Ondry a jeho mladšího bratra ve vesnici v pohraničí, kam je odvezl jejich otec, ohrožený srpnovým obratem poměrů. Chlapci vstupují do vesnické komunity, do její historie a současnosti, ale nejde jen o nostalgické a dílem autobiografické vzpomínání na dětství, i zde jde o básnické zobrazení různých podob zla a hledání naděje.
Hlavně z toho nezešílet
Náročný úkol na sebe vzal režisér Jan Antonín Pitínský, který v Národním divadle Brno chystá Proustovo dílo Hledání ztraceného času. Sedmidílný román, který je považovaný za stěžejní dílo světové literatury, dosud nebyl u nás v divadle uvedený, Pitínský bude první, kdo se o to pokusí. Pro své nastudování využije i adaptaci, kterou pro londýnské Royal National Theatre v roce 2000 vytvořili dramatik Harold Pinter. Na závěr sezony v brněnském Národním chystá režisér Martin Glaser vlastní dramatizaci románu Hanaoblíbené současné autorky Hany Mornštajnové.
Na Moravě ještě zůstaneme, v ostravském Divadle Petra Bezruče připravuje Anna Saavedra autorskou parafrázi dramatu Henrika Ibsena Heda Gablerová pod názvem O čem sní Heda Gablerová. Saavedra je autorkou oceňované hry Olga (Horrory z Hrádečku) a nyní bude spolupracovat s uměleckou šéfkou souboru, režisérkou Jankou Ryšánek Schmiedtovou a společně budou zkoumat, co je na dramatu současného. Soudí, že bolesti mladé generace se příliš nezměnily. A podle nich závěr zůstává stejný – hlavně z toho nezešílet.
Návrat Klaty na Palmovku
Do Ostravy se z Palmovky vypraví Tomáš Dianiška se svou groteskou transky, body, vteřiny, která se inspiruje osudem československé atletky Zdeny Koubkové, která závodila v třicátých letech a byla držitelkou dvou světových rekordů. Zdena se však narodila s vývojovou vadou, a i když byla vychovávána jako dívka, byla muž, podstoupila operaci změny pohlaví, z atletiky odešla a její rekordy byly vymazány.
Dianiška nezahálí ani na domovské Palmovce, kde uvede svoji hru o bezrukém Frantíkovi. Na Palmovce bude režírovat také maďarský režisér Vilmos Vajdai, uvede zde hořkou komedii Výnosné místo Alexandra Nikolajeviče Ostrovského. Zdá se, že známé drama o korupci je stále aktuální a lákavé, chystá ho v nadcházejícím roce i Národní divadlo moravskoslezské. Na Palmovku by se měl vrátit i polský režisér Jan Klata, který tam s úspěchem uvedl Shakespearovu hru Něco za něco.
V Městských divadlech pražských budí pozornost česká premiéra slavné hry Američana Tony Kushnera Andělé v Americe. Ta slavila úspěchy v devadesátých letech a byla také první otevřenou reflexí problematiky spojené s AIDS, ale především pojednává o vztazích mezi lidmi, o tom, co přesahuje lidský život, o lásce a zradě. A také o nemoci a smrti, o odpuštění. Kushnerova hra je nadčasová a také bývá označována za nejdůležitější americkou hru závěru 20. století a stále se vrací na přední světové scény.
Hra obdržela Pulitzerovu cenu a stala se předlohou seriálu s Al Pacinem a Meryl Streepovou, který režíroval Mike Nichols. Vznikla podle něj i opera, která měla premiéru v Paříži. Hra je dvojdílná, první část se jmenuje Milénium se blíží (1991), druhá Perestrojka (1992). Režisér Michal Dočekal uvede oba díly najednou v jednom večeru již počátkem února.
