Jako první zachytila předzvěst impozantního kosmického divadla americká aparatura LIGO a její italský protějšek Virgo. Rozbouřené gravitační vlny následovala s několikasekundovým zpožděním sprška fotonů o vysoké energii detekovaná aparaturou družice Fermi.
Svědectví stromů o tunguské události. Letokruhy prozradily víc, než vědci čekali |
To už putovala na mobily astronomů naléhavá výzva, aby obrátili teleskopy k obloze na místo, kde se srazily dvě masivní neutronové hvězdy. Vědcům se poprvé podařilo zmapovat jeden z nejzáhadnějších fenoménů vesmíru. Ověřili přitom teorie a hypotézy, které se kolem kolize neutronových hvězd nashromáždily. Potvrdili například, že při srážce vznikají i velmi těžké prvky, jako je zlato nebo uran, a provází ji krátký, ale nesmírně silný záblesk záření gama. Takové záblesky vědci pozorovali už dřív, ale o příčinách jejich vzniku mohli jen spekulovat. Redakce Nature se vrátila i k 15. září, kdy pádem na Saturn zakončila svou třináctiletou kosmickou misi sonda Cassini.
Zatímco konec této sondy byl pečlivě naplánován a jeho termín byl předemznám, další významné pozorování přišlo zcela neočekávaně. V polovině října objevili astronomové pracující v observatořích na Havaji rychle se pohybující asteroid s krajně neobvyklou dráhou. „Skalisko“ dlouhé 400 metrů a široké 80 metrů přiletělo do sluneční soustavy z mezihvězdného prostoru a je prvním tohoto druhu, které jsme spatřili na vlastní oči. I proto dostalo havajské jméno Oumuamua, jež lze do češtiny přeložit jako „První posel“. Gravitační síly Slunce ho uchopily a velmi rychle vystřelily dál do vesmíru.
Odlomený ledovec
Také další událost vědci pozorovali v přímém přenosu. Dvanáctého července se na březích Antarktického poloostrova odlomila obří ledová kra a vydala se na cestu oceánem. Čtvrtý nejrozlehlejší antarktický ledovec označovaný jako Larsen C tak přišel o 12 procent své rozlohy. Jde o předzvěst kolapsu celého pobřežního ledového šelfu? Pokud ano, je situace vážná. Jen Larsen C váže v ledu tolik vody, že by po jeho roztátí stouply hladiny světových moří o centimetr.
Vědci nyní sledují nejen osudy odlomené ledové masy, ale i místo, které se jeho odlomením uvolnilo. Pod ledovcem nacházejí příhodné podmínky k životu organismy, které je nesmírně obtížné studovat. Odlomený ledovec odkryl území o ploše 5800 kilometrů čtverečních i s formami života, které donedávna krylo dvě stě metrů ledu.
Naděje genového inženýrství
Mezi událostmi roku 2017 vítá Nature genovou terapii nádorových onemocnění označované obvykle zkratkou CAR-T. Americký Úřad pro potraviny a léčiva ji schválil pro dětiamladé lidi s leukemií, u nichž selhala obvyklá léčba. Metoda je založena na genetické modifikaci pacientových bílých krvinek, které se po zásahu genových inženýrů vážou na leukemické bílé krvinky a ničí je.
Milióny klokanů hynou kvůli záhadné chorobě. Vědci marně hledají příčinu |
Nová léčba se připravuje na míru každému pacientovi. Má však i své stinné stránky – silné vedlejší účinky a vysokou cenu ve stotisících dolarů. Ve Spojených státech by se měla CAR-T každoročně uplatnit při léčbě asi 600 pacientů. Americké úřady stihly schválit i genovou terapii dědičné slepoty. Léčba obou očí přípravkem zvaným Luxterna by měla vyjít na milion dolarů.
Rok 2017 přinesl hned šestici studií, které se zabývaly nápravou dědičných defektů u lidí pomocí nové techniky genového inženýrství známé jako „krispr“. Hned několik týmů testovalo „krispry“ při zásazích do dědičné informace lidských embryí. I když část veřejnost vnímá podobné experimenty jako eticky pochybné, mezi vědci panuje shoda. Přísliby léčby jsou natolik významné, že by byla chyba výzkum zastavit. Stejná shoda panuje i v tom, že by se z embryí s upravenou dědičnou informací neměly rodit děti. Metoda ještě není zcela bezpečná.
Ani rok 2017 neukončil vleklý spor dvou amerických týmů o patent na techniku „krispr“. Zatím vede „na body“ tým z Massachusettského technologického institutu, ale jeho rivalové zKalifornské univerzity v Berkeley neskládají zbraně. Beztak nepřehlednou situaci ještě více zkomplikoval výrok Evropského patentového úřadu, který udělil patent na „krispry“ firmě Merck. V kuloárech se šušká, že na vyřešení patentové pře závisí i to, kdo dostane za objev „krisprů“ Nobelovu cenu.
Prohry a podvody
Věda neslavila v roce 2017 jen úspěchy, ale zaznamenala i některé skandály. V srpnu skončily bouřlivé diskuse kolem studie, v které čínští vědci popsali zcela nový nástroj pro genové inženýrství označovaný jako NgAgo. Počáteční nadšení vystřídaly silné pochybnosti, když nikdo nedokázal klíčové experimenty Číňanů úspěšně zopakovat. V srpnu hodili autoři studie pomyslný ručník do ringu a studii odvolali.
Stejně neslavně skončilo vyšetřování švédských vědců, kteří vzbudili velkou pozornost poté, co předložili rybkám drobné částečky plastu a následně u nich pozorovali významné změny chování. Tak zvaný mikroplast už dnes zaneřádil celou planetu. Nachází se dokonce i na dně Mariánského příkopu, nejhlubšího místa oceánů. Ve švédské studii se objevila řada nesrovnalostí a závěry vyšetřování zveřejněné v prosinci 2017 konstatují, že data použitá pro publikaci si bioložka Oona Lönnstedtová z valné části vymyslela.
