Na loňský rok čeští vědci asi hned tak nezapomenou. Nová metodika pro rozdělování peněz na chod vědeckých institucí připravená vládní Radou pro vědu, výzkum a inovace postavila Akademii věd před nutnost vystačit v příštím roce s o miliardu nižším rozpočtem. A následně měly přijít další škrty.
Nová metodika boduje dosažené vědecké výsledky a podle nich přiděluje peníze na bádání. Větším počtem v zásadě nevýznamných výsledků (jako například poloprovoz, článek ve sborníku, vylepšení softwaru nebo popis nové metodiky) lze ovšem "nahnat" stejný počet bodů jako za jeden převratný objev.
To podle vědců povede k chrlení bezvýznamných zjištění. "Deset poznatků o tom, jak vyrobit lepší svíčku nepovede k vynálezu žárovky," podotýká František Rypáček, ředitel Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd ČR .
Vražda vědy a Češi v Nature
Metodika a chování i nekompetentnost Rady pro vědu, výzkum a inovace vyvolala bouřlivé protesty vědců. Probíhaly demonstrace, uskutečnil se happening s výstižným názvem "Vražda české vědy". Astrofyzik Jiří Grygar na protest odmítl převzít ocenění Česká hlava. O neradostné situaci české vědy informoval i časopis Nature.
Ze státního rozpočtu jde každý rok na vědu 25 miliard. Tato částka se snížit nemá – Akademie z ní ovšem dostane méně, polepšit si má naopak Ministerstvo průmyslu a obchodu, které pak peníze samo přiděluje v grantových soutěžích různým výzkumným institucím včetně firem. I to řada vědců kritizuje.
Jiří Drahoš, předseda Akademie věd jednal o neradostné situaci své instituce několikrát s premiérem Janem Fischerem. Nakonec alespoň z části uspěl. Akademie nepřijde v příštím roce o miliardu, ale "jen" o půl miliardy. V lednu má vláda jmenovat novou Radu. Bude lepší než ta stávající? To je nyní asi klíčová otázka, která rozhodne o směřování české vědy.
