Vědci v ní budou vytvářet nové materiály a zkoumat možnosti jejich povrchových úprav. O otevření laboratoře informoval tiskový odbor akademie. Oddělení Materiálového inženýrství Ústavu fyziky plazmatu zkoumá působení plazmatu, kterého je v ústavu k dispozici několik typů, na různé materiály.
Při interakci nastávají v pevných materiálech významné změny, které mohou být využity především k úpravě jejich povrchů nebo k přípravě materiálů zcela nového typu.
ČTĚTE TAKÉ: |
Plazmové stříkání umožňuje vývoj a výrobu ochranných povlaků z různých kovových i keramických materiálů nebo jejich směsí. Plazmové nástřiky keramických tepelných bariér jsou potřebné při výrobě turbín nebo zařízení, kde se pracuje za zvýšených teplot. Používají se jako antikorozní či antiabrazivní (odolnost proti otěru, teplotě či chemickým vlivům) ochrana, s uplatněním ve sklářském průmyslu, metalurgii a dalších oborech.
České plazmatrony jsou unikátní
Plazmové spékání je technologie, při které se extrémně stlačeným keramickým nebo kovovým práškem pouští silný elektrický proud, což vede ke vzniku kompaktního materiálu. Tento proces je oproti klasickému spékání výrazně rychlejší.
Tato metoda se intenzivně rozvijí v posledních 10 až 15 letech. Ve světě dnes funguje kolem 300 takových zařízení, zhruba dvě třetiny z nich v Japonsku, kde tato technologie vznikla. Čeští vědci budou tuto technologii využívat ke studiu základních fyzikálních mechanismů procesu a k přípravě speciálních materiálů, které jinou metodou připravit nelze.
Žádané jsou unikátní české plazmatrony. V oddělení termického plazmatu je totiž patentován přístroj k vytváření plazmových nástřiků nebo k ekologické likvidaci odpadů - vodou stabilizovaný plazmatron WSPR. Několik systémů WSPR bylo dodáno do Japonska, Belgie a USA, zájem projevily Čína, Jižní Korea a Austrálie.
