Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

POHNUTÉ OSUDY: O lítost nestojí. Házenkář Karol Bielecki dává góly i bez oka

Lidé

  9:00
Nasadí si speciální brýle a jde na hřiště s úkolem, jaký měl odjakživa: střílet branky, spoustu branek. Karol Bielecki, polská házenkářská hvězda, to zvládá i bez levého oka, o něž při nešťastném střetu přišel před šesti lety.

Karol Bielecki foto: SimonReprofoto

POHNUTÉ OSUDY: Na MS získal devět medailí. Dvořáka porazila až rakovina

Takových soubojů v házené bylo a bude... Sport, v němž se hraje prakticky bez chráničů a kde o střety není nouze, ke Karolu Bieleckému pasuje. Polský obr se svými 202 centimetry a 105 kilogramy vždycky uměl rány rozdat i přijmout. Jenže tahle chvíle je osudová. Ano, vypadá to jako běžný střet, kdy se dva urostlí chlapi srazí a jeden z nich schytá ránu do obličeje. Jenže tentokráte se Bielecki jen tak neotřepe. Panikaří. Očividně jej polévá pot. „Pomozte mi,“ šlo číst z jeho tváře – i s odstupem z té scény mrazí.

Píše se 11. červen roku 2010, Polsko hraje přípravný duel proti Chorvatsku a prst Josipa Valčiče nešťastně sklouzne přímo do Bieleckého levého oka. Valí se mu do něj krev, týmový lékař sprintuje na palubovku, hvězdný kanonýr okamžitě míří do nemocnice, kde se snaží dělat, co mohou. Marně. „Jedenáct let mé házenkářské kariéry se mi vyhýbala jakákoli vážnější zranění. A teď...“ odmlčí se Bielecki poté, co uslyšel verdikt. Je nezvratný: právě přišel o levé oko.

Naděje přišla u očního lékaře

Jedna z velkých hvězd házené obratem ohlašuje konec kariéry. Ale jen o pár dní poté se rozmyslí. Ještě to chce zkusit. Ještě se chce rvát. „Sport byl vždycky můj vysněný život. A já si chci svůj sen zachovat,“ popisoval v roce 2013 Bielecki, proč se rozhodl začít znovu i s tak ztíženými podmínkami. Dočkal se odměny – ocitl se zpět mezi elitními hráči planety.

POHNUTÉ OSUDY: Koulař Bílek propadl pervitinu. Život ukončil skokem z paneláku

Léta vedl českou reprezentaci jako kapitán, v házené toho v 34 letech zažil hodně. „Rány do obličeje člověk dostane, někdy i právě prstem do oka,“ líčil Karel Nocar, opora francouzského klubu Chambéry. „Ale za celou svou kariéru si vůbec nevybavuji, že by to někdy mělo podobné následky jako u Karola.“ Není divu, že Bielecki padl na dno.

Špičková světová házená (tak vzdálená třeba české extralize) je v současnosti mimořádně dynamickým, rychlým i silovým sportem. Kdo chce být úspěšný, musí se umět rozhodovat ve zlomcích vteřin. Periferní vidění a přehled patří k naprostým základům. Zvládnout tohle všechno s jedním okem? Nemožné, blesklo hlavou Polákovi.

Karol Bielecki

Proto ve chvíli, kdy byl splín nejhorší, chtěl házenou zabalit. Jenže pak přišel moment, jenž mu vrátil víru. U očního lékaře dostal v rámci rehabilitace následující úkol: trefit míčem písmeno X nakreslené na zdi. A Bielecki z deseti pokusů desetkrát uspěl. „Možná to půjde. Možná mám naději,“ pomyslel si. Kromě naděje jej hnala i vášeň.

POHNUTÉ OSUDY: Fotbalista Václav Koloušek přemohl zákeřnou leukemii

„Pro Karola byla házená vždycky jeho život,“ říkal Jan Filip, jeden z nejlepších českých házenkářů. „Karol se nikdy moc neprojevoval, je to spíš uzavřený typ. A taky nestál o žádnou lítost. Nestěžoval si, bojoval.“ Filip byl přímým svědkem jeho comebacku. Zní to až neuvěřitelně, ale Bielecki stál na hřišti necelé dva měsíce od zranění. Ještě šlo o exhibiční duel, přesto je rychlost návratu obdivuhodná. „Kdyby neměl brýle, člověk by snad ani nic nepoznal. V jeho hře oproti minulosti de facto nebyly rozdíly,“ líčil Filip.

Speciální sportovní brýle dostal Bielecki na ochranu zdravého oka. Právě tohle byl podle lékařů největší risk jeho návratu. Říkali mu: Ano, comeback je teoreticky možný, ale pokud by se vám něco podobného stalo i s pravým okem, skončíte s bílou holí... Pořízek z polského Sandomierzu se však nebál.

Rána, jako když kopne kůň

Bieleckého kromě obří vůle zachránil i jeho styl hry. V době, kdy se v házené po všech hráčích chce co největší zapojování do kombinace, je on jakousi vzpomínkou na staré časy. Jeho styl je prozaický: rozběhne se, vyšroubuje své dvoumetrové tělo do vzduchu a klidně z deseti metrů vypálí na branku. A jak! „Ta rána je strašná,“ popisoval Nocar a Jan Filip použil oblíbené sportovní přirovnání: „Jako když kopne kůň.“

POHNUTÉ OSUDY: Život hokejového kouče Metelky tragicky vyhasl v autobuse

No a trenéři dobře věděli, kde je Bieleckého síla. Bylo by pošetilé jeho styl najednou měnit. „Spoluhráči proto měli za úkol dostávat Karola kombinacemi do takové pozice, z níž může pálit z dálky. On ani před zraněním neplatil za žádného tvořivého hráče, který by oslňoval přesnými pasy,“ popisoval Nocar. Když Bielecki přišel o oko, jeho zorný úhel se podle očního lékaře zmenšil o 35 až 40 procent.

„Chybí mu velká část levé strany, musí posilovat ostatní smysly,“ řekl o svém pacientovi Thomas Katlun. Polák si zvolil cestu, již sám charakterizoval slovy: „Víc se hýbat, víc přemýšlet. Víc makat.“ A další důležitá věc? Házenkář nefňukal a stejně tak se k němu chovalo i jeho okolí. I když možná až tvrdě. „Je mi úplně jedno, jestli má jedno oko. Když bude dobrý, bude hrát,“ prohlásil před startem sezony tehdejší Bieleckého kouč, slavný Švéd Ola Lindgren. Byl to vzkaz: Hodně pracuj a nikoho nebude zajímat, co se ti stalo.

POHNUTÉ OSUDY: Smrtelné drama na Mt. Ventoux. Tome, nebuď blázen. To je konec! Slez!

Bielecki se trenérových slov držel. Poté co zvládl exhibiční návrat, vyběhl nahecovaný i do soutěžního duelu. A hala šílela. „Karol! Karol!“ skandovalo skoro deset tisíc diváků v Mannheimu, kde klub Rhein-Neckar Löwen působí – Bielecki dal právě soupeři z Göppingenu 11 branek... Sezonu skončil s celkem 114 góly a nastoupil do všech 34 bundesligových zápasů. Po ní pak podstoupil ještě jednu operaci a dostal oční protézu, neboť kvůli atrofovanému svalstvu se slepé oko neustále zmenšovalo.

„Byla to kosmetická záležitost. Teď už zase vypadám jako předtím,“ popsal Bielecki pro deník Frankfurter Rundschau. Mimochodem, tehdy řekl i zajímavou větu: „S Josipem Valčičem jsem od našeho úrazu už mluvil. Ano, od našeho. Byl to vzájemný střet, prostě smůla. Dá se buď říct, že mě trefil prstem do oka, anebo že mé oko zasáhlo jeho prst.“

Polská mise? Zatím rozpaky

V Německu se v roce 2013 dál hrála nejlepší házenkářská soutěž světa, Bielecki zde však už nepůsobil. Pobyl tu dlouho a získal si skvělé renomé: nejprve jej jako talentovaného mladíka vykoupil v roce 2004 za 200 tisíc eur z jeho vlasti Magdeburk, odtud v roce 2007 přestoupil na pětileté angažmá do ambiciózního týmu z Mannheimu, dohromady dal v bundeslize 1083 branek. Jenže velké trofeje se mu vyhýbaly – s polskou reprezentací zapíjel světové stříbro a bronz, na klubové úrovni však ani peníze štědrého mecenáše pro Rhein-Neckar Löwen vysněné poháry nezajistily.

POHNUTÉ OSUDY: Hlavou do mantinelu. Po pádu na ledové dráze Dyk ochrnul

No a když sponzora sypání dalších a dalších eurobankovek do házené přestalo bavit, měl Bielecki jasno. „Zažíváme finanční problémy, proto se vracím do vlasti,“ ohlásil v roce 2012 v létě, kdy se jeho návrat do mistrovského klubu Kielce stal v Polsku velkou událostí.

Kielce byl oddílem, kde byla konkurence tak našlapaná, že i hvězdy leckdy jen seděly na střídačce. „Měli silného nizozemského sponzora a v situaci, kdy byla Evropa v krizi a ve sportu se peněz obecně nedostávalo, tam platil pravý opak. Jejich finanční možnosti byly prakticky neomezené,“ popisoval Nocar. Kielce byli de facto polským národním týmem doplněným o řadu osobností ze zemí bývalé Jugoslávie a na Bieleckého postu levé spojky zářil jiná domácí superstar Michal Jurecki.

Bielecki je vítězem nad vlastním osudem. „Obdivuju ho. Dokázal, že se člověk i po tak těžkém zranění může plnohodnotně vrátit. V tom může být vzorem pro řadu lidí,“ říkal Nocar. A přidává pro Bieleckého příběh nečekanou pointu. V Kielcích kromě něj totiž působil i další házenkář, jenž dokázal takřka nemožné. Chorvatský křídelník Ivan Čupič si při nešťastném úrazu, kdy se na tréninku snubním prstenem zachytil o plot, doslova amputoval dvě třetiny prstu na střelecké ruce. A také on válel dál. „Přitom je to tak technický hráč,“ zamýšlel se Nocar. „To, že se oni dva dokázali vrátit, nás všechny posouvá dál. Protože nás to nutí zamyslet se nad tím, jak lidské tělo funguje a jaké jsou vlastně jeho limity.“

Autor:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...