22. dubna 2018 6:12 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Problém Prahy je, že se nedohodne, jaký má problém, říká Tomáš Lapáček z Institutu pro plánování

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 12Diskuse
Tomáš Lapáček, ředitel sekce strategií a politik na Institutu plánování a... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Tomáš Lapáček, ředitel sekce strategií a politik na Institutu plánování a... | foto: Lidovky.cz

PRAHA V médiích proběhla v souvislosti s děním v Praze hlavně zpráva o novém metropolitním plánu, který je ale v mnohem vzdálenějším horizontu. Oproti tomu Strategický plán z pera Institutu pro plánování a rozvoj (IPR) změní životy Pražanů už od podzimních voleb. „Hodně potřebných projektů leží na stole jen kvůli neschopnosti domluvit se, to je hlavní problém,“ říká v rozhovoru pro server Lidovky.cz Tomáš Lapáček, ředitel Sekce strategií a politik na Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy.

Lidovky.cz Co si Pražan má představit pod heslem Strategický plán?
Hlavně to, jak se demokratická politika promítá do prostoru města. Podle toho pak samotné město vypadá. Na základě dat o městě, které sbíráme, se vytváří nějaké cíle, směr, kudy by Praha měla směřovat. Základem je samozřejmě územní plán, jenže mechanismus, jakým se o něm u nás rozhoduje, je strašně rigidní a navíc zatížen extrémní porcí byrokracie. V plánu je Praha rozparcelovaná na malé pozemky a celky, každý z nich se svým vlastním plánem využití. Rigidita ale způsobuje to, že nedokážeme na změny v technologiích a společnosti dost rychle reagovat. Především chybí schopnost se dohodnout. Proto je plán takovou mozaikou opatření, ze kterých je možné vybírat a která jsou podložena spolehlivými daty.

Lidovky.cz Strategický plán je tedy více bezprostřední, umožňuje reagovat rychleji?
Ano. Pro jakoukoliv strategii je nebezpečný politický cyklus, kdy se kormidlo otáčí každé čtyři roky. Tomu se snažíme předejít a dát městskému plánování dlouhodobější horizont. Pro nás je ten nejdelší horizont rok 2030, což je milník, kdy by se ideálně měly stihnout projekty, které navrhujeme. Tak se snažíme docílit kontinuity i přes střídání vlád na magistrátu. Úlohou současného Strategického plánu je město probudit, připravit půdu pro zavedení potřebných změn.

Lidovky.cz Takže chcete dát politikům prostor k realizaci vlastních nápadů, ale zároveň je udržet v jistých mantinelech?
Přesně tak. Chtěli bychom, aby mohla každá nová rada Prahy zhodnotit, v jaké situaci se město nachází a na základě našich podkladů vytvořila nějaké programové prohlášení. Věříme, že při správném objemu a kvality dat je možné přupravit správná řešení problémů Prahy. Je nutné držet se nějakého směru, ale zároveň si ponechat možnost být při rozhodování flexibilní tak, aby šlo reagovat na bezprostřední problémy.

Lidovky.cz V dokumentu IPR se jako riziko často zmiňuje, že se pro projekty nenajde politická shoda. Hrozí, že nová rada smete ze stolu všechny vaše návrhy?
Možné to bezpochyby je. Ale spíše než smetení ze stolu bych to nazval aktualizací. Hlavním problémem Prahy dlouhodobě je, že se neshodne na tom, co jsou hlavní problémy Prahy. Strategický plán je spíše seznam věcí, které by Praha do roku 2030 měla stihnout zrealizovat. Otevřená už zůstává jen otázka, čemu dát prioritu.

Institut plánování a rozvoje

  • Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR Praha) je hlavním koncepčním pracovištěm hl. m. Prahy v oblasti architektury, urbanismu, rozvoje, tvorby a správy města. Zpracovává strategické, urbanistické a územně rozvojové dokumenty.
  • získává, spravuje a aktualizuje data důležitá pro rozvoj města.

  • poskytuje konzultace a zastupuje Prahu v územních řízeních a uskutečňuje aplikovaný vědecký výzkum.

  • úzce spolupracuje s institucemi na národní i mezinárodní úrovni zejména v oblasti rozvoje, plánování a správy města.

  • posiluje partnerství a spolupráci s vysokými školami, odbornými institucemi a neziskovými organizacemi, a to v rámci ČR i na mezinárodní úrovni.

Lidovky.cz Jsou politici schopní nahlédnout dále, než jsou ty čtyři roky jejich mandátu na magistrátu? Nebo hledají spíše krátkodobé projekty, kterými se mohou chlubit?
Předně naši politici nejsou nijak odlišní od těch v zahraničí. Hůře u nás ale funguje vyvažování zájmů. Politik se pochopitelně snaží být zvolen znovu a podle toho jedná, chce uspokojit své klienty - tedy voliče. Chci věřit tomu, že politici budou v budoucnu více než teď hledět i na jiné, než krátkodobé zájmy. Vědomí dlouhodobého horizontu, jak se ukazuje i na současné Radě, mezi politiky existuje, ale vždycky je prostor pro zlepšení. Hodně potřebných projektů leží na stole jen kvůli neschopnosti domluvit se, to je
hlavní problém.

Lidovky.cz Jak chcete politiky ke shodě dotlačit?
Jedno řešení je převést debatu z politické do technické roviny. Za pomoci nekompromisních datových materiálů. Uspokojit tu českou inženýrskou dušičku a všechno to mít na papíře a dále už řešit jen technická řešení.

Lidovky.cz Co by potom dělali politici? Nemají rozhodovat?
Byl bych samozřejmě rád, kdyby si političtí kandidáti vycpali programy opatřeními ze Strategického plánu a za pomoci zkoordinovaných městských institucí je tlačit politickou arénou. Primárně mají  ale určovat směr, takže vybírat z té nabídky řešení, kterou mají na stole. Za ty pak nesou odpovědnost a ty musí nějakým způsobem informovaně napasovat do rozpočtu.

Lidovky.cz Když už jste zmínil rozpočet. Paleta projektů, které IPR navrhuje je hodně široká. Vejdou se všechny do rozpočtu?
Všechny projekty, které navrhujeme jsou provázané s rozpočtem Prahy pro rok 2018 a naplánované tak, aby se vešly do budoucích rozpočtů.

Lidovky.cz Kdo všechno je do realizace plánu zapojený?
Celé je to nový proces, na který si město zvyká. Příspěvkové organizace, akciovky a další organizace přidružené k městu často přichází s dobrými nápady, jenže se ukazuje, že na stejném projektu pracují třeba dvě organizace zároveň. Není tady vědomí o tom, co kdo dělá a připravuje. Proto je jedním z cílů i vytvoření platformy, kde všichni mohou takové informace sdílet a nebude docházet k duplikaci činností. Nám to zase poskytne data pro analýzy, které pak zase budeme předkládat politikům. Nakonec to prospěje všem.

Lidovky.cz Datová platforma zní jako masivní shromažďování dat, což dnes nemá zrovna nejlepší ohlas. O jaká data se jedná?
Jedná se o data, která popisují, jak město funguje. To znamená data z dopravy, o bydlení, životním prostředí, data podstatná pro podnikatele atd. Tato data už existují, ale každý si je drží pro sebe, městské části je nerady sdílí mezi sebou. Už jen komunikace mezi jednotlivými institucemi je hrozně drahá a zdlouhavá, vytvořením jednotné platformy se ušetří a komunikace zrychlí.
Kdybychom tyhle informace měli k dispozici, víme lépe, kam zaměřit další snažení. Samozřejmě narazíme na problémy v oblasti ochrany osobních dat, ale to jsou jen technikálie. Tady přichází na řadu role politiků, jejichž vůle musí říct: „To už je technikálie, s tím si poraďte.“ 

Lidovky.cz Zakázky IT mohou pro pražské politiky působit spíše jako strašák. Přece jen máme dva obviněné bývalé primátory...
Odpovědnost bude nakonec vždy na těch, kdo zakázku vypisují, v tom má IPR spíše konzultační roli. Praha má ale natolik robustní instituce, že by jí nemělo dělat problém zakázky správně nastavit. Veřejná správa se ale prostě musí modernizovat, soukromý sektor nám technologicky velmi rychle uniká a veřejná správa s ním neumí spolupracovat, ať už je to sebevětší strašák, bez toho se tu nic nepostaví a Praha se dál neposune. Všechny takové projekty nakonec skončí zatíženy nějakými kauzami. Zase se tedy vracíme k odvaze, která v tom systému chybí a ti, co ji projevili, nedopadli úplně nejlépe. A do toho tu máme 57 městských částí, které se snaží navzájem se blokovat. Vytváříme konglomerát institucí, protože se neumíme dohodnout. Hledáme výmluvy, spravedlnost a odpovědnost přenášíme na další a další instituce. Jde vlastně o systém brzd a rovnováh, o jaké se Otcům zakladatelům v USA ani nesnilo – prostor pro imaginaci jakou měla kněžna Libuše ale veškerý žádný.

Lidovky.cz Kolik procent prospěšných projektů nakonec končí nebo se zdeformuje z politických důvodů?
Ony většinou nekončí, ani se nedeformují, spíše hybernují někde v šuplíku. Nebo se dojde k politickému kompromisu, takže se musí pracovat s tím, co lze na magistrátu prohlasovat. To je zkrátka politická realita, která vzejde z voleb. Proto chceme materiály politikům předkládat, tak aby na sebe navazovaly a nepadaly pod stůl jen proto, že se změnilo složení Rady.

Tomáš Lapáček

  • ředitel Sekce strategií a politik na Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy
  • koordinátor tvorby realizačního programu R1 v rámci Strategického plánu
Tomáš Lapáček, ředitel sekce strategií a politik na Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy.

Lidovky.cz Z dokumentu ke Strategickému plánu mezi řádky vyplývá, že by možná bylo potřeba trochu pozměnit pravomoci magistrátu a městských částí.
Určitě by bylo potřeba se podívat na to, jestli je současné rozdělení pravomocí efektivní, zvláště když máme 57 městských částí. To jsem ale zase u toho, že ani nevíme, kam chceme Prahu směřovat. V každé městské části je jiná koalice, která si jede vlastní agendu. Bylo by dobré jejich plány začlenit do těch celopražských. Ale tomu se musí zvlášť někdo věnovat. A také nesmíme zapomenout, že Praha má také status kraje a může tedy přicházet s vlastními zákonnými úpravami. Neměla by se bát toho využívat.

Lidovky.cz Takže se bavíme o větší profesionalizaci.
Každopádně. Například pozice městského developera. V Evropě je to zcela běžné, jako příklad mohu uvést Mnichov. Takový developer pak může klidně konkurovat těm soukromým. V Mnichově město vlastní deset procent bytového fondu, čímž může ovlivňovat cenovou hladinu bydlení. Zaměří se především na dostupné, levnější bydlení. Nestaví sice bydlení na špičkové úrovni, ale během roku je schopný zrealizovat stavbu domu pro dva tisíce lidí. To je unikátní a sráží to cenu bydlení dolů, v Praze je dost vysoká. Jenže na to je třeba špičkové odborníky a manažery. Co do platů ale zatím věřejná správa nemůže soukromému sektoru konkurovat.

Lidovky.cz Návrhy na novou výstavbu se ale u Pražanů s velkým pochopením nesetkávají. Není třeba jim to lépe vysvětlit?
To zcela jednoznačně. V Praze se standardně projevuje efekt NIMBY - „Not in my backyard“ (“Ne na mém dvorku.“- pozn.red.). Lidé sice říkají, že výstavba je super, ale nikdy ne u nich. Začíná to dětskými hřišti a končí to úložišti jaderného odpadu. Přitom každý z nás denně využívá infrastrukturu, která byla obrazně řečeno někomu postavena na dvorku. V Praze chybí komunity, ve kterých by se tyhle lokální věci řešily, každý se na to dívá ze svého vlastního bytu. Místa, kde by se lidé sešli a seznámili se s tím, co se děje, zcela chybí. Hlavně to platí na sídlištích, kde se lidé mají dobře, ale paradoxně o tom sami neví, nemají kontext. Přitom na sídlištích nejlépe fungují ty blízké sousedské vztahy, kdy si jdete půjčit vajíčka nebo mouku. Kromě téhle spontánní pavlačové kultury ale nic dalšího zatím nefunguje. Musíme to umět přetavit do debaty o městě jako celku.

Lidovky.cz Myslíte, že mezi lidmi je poptávka po místech, kde se setkávat a řešit a místní problémy? Nefunguje tu spíše očekávání, že stát má všechno zařídit?
Poptávka po tom je a navíc stoupá. Ale zatím to vzniká jen spontánně a nízkonákladově. Zrovna na těch sídlištích, kde bydlí přes třetinu lidí, jsou spousty velkých areálů, které je nákladné udržovat. Zřídit tam nějaké multifunkční centrum by mohlo hodně pomoci jak finančně, tak společensky. Jinak o českém etatismu psal už Karel Čapek. To jsou takové ty situace, kdy na ulici spadne ze stromu velká větev a místo toho, aby se chlapi sebrali a šli ji zlikvidovat, se řeší, kdo zavolá hasiče. To už máme trochu zakódované, ale rozhodně se to mění k lepšímu, i přes všechny negativní obrazy, které přináší média. Otázka už je jen, jestli se situace zlepšuje stejně rychle jako jinde.

Lidovky.cz Mám pocit, že se pořád točíme okolo toho, jak informovat lidi.
To je ale hrozně důležité. Jak to, čím se zabýváme my na magistrátu, dostat ven mezi lidi. Jak z toho udělat virální věc. Úřady stále produkují hlavně brožurky. Podceňuje se mechanismus toho města, třeba takové té šuškandy, která by mohla mít sofistikovanější podobu.

Lidovky.cz Pokud jsem zaznamenal, tak vtipy na primátorku Krnáčovou se mezi Pražany rozšířily okamžitě...
No to je pravda. Cokoli se nepodaří, se šíří hrozně rychle. Zkrátka tyto kanály fungují, jenže veřejná správa je neumí využít. Město má enormní vnitřní energii, se kterou ale neumíme pracovat a ulehčit si práci.

Lidovky.cz Ve Strategickém plánu dostala vysokou prioritu kultura. Hovoří dokonce o projektu Art&Design district, jakési umělecké čtvrti. To je hodně ambiciózní. Co to přinese Praze?
Podívejme se na skutečnou kulturní nabídku, kterou Praha nabízí třeba turistům. Muzeum mučení, muzeum sexu a tak dále. Praha je typickou destinací pro rozlučky se svobodou, což samozřejmě kvalitě kultury ve městě nepřidá. Koncept umělecké čtvrti je o oživování centra i pro místní, abyste třeba nenechali v centru za jídlo patnáct set korun, obecně prostě chceme nabídnout alternativu k fastfoodové kultuře. Kromě toho, že podporujeme kulturu světové úrovně, jako filharmonie, galerie či balet, musíme žití ve městě zpříjemnit i těm, co tu žijí. Pokud nebudou mít lidé pocit, že se na chodu města nepodílejí, nebudou se v něm cítit doma a nebudou se k němu vztahovat. 
Musíme ale umět zároveň pracovat i s faktem, že Praha je ve světě podle mého názoru zcela unikátní, pohled z Karlova mostu na Pražský hrad je pro mne svojí exkluzivitou srovnatelný s Machu Picchu, jen mnohem dostupnější. A v globálním světě sdílení podobné obrázky okamžitě přidávají Prahu na cestovní itineráře lidí po celém světě.

Lidovky.cz Takže chceme být světoví, ale zároveň zůstat tak nějak svoji.
Ideálně tak, aby nás všichni plácali po zádech a všude nás znali, ale nás to nic nestálo. To ale dlouhodobě nejde. Raději než hledat to ideální a perfektní řešení je lepší prostře začít něco dělat a spokojit se s řešením na šedesát nebo sedmdesát procent a pak to dotáhnout. Ale hlavně začít. 
To že tohle neumíme, může v politicích vzbuzovat pocit, že se čeká jejich neomylnost, a to na iniciativě jednomu nepřidá – ale v 21. století již nestačí něco nezkazit.

Lidovky.cz Která jedna věc z celého realizačního plánu by podle vás měla politickým minovým polem magistrátu projít v co nejčistší podobě?
Nechci to příliš zjednodušovat, ale asi vytvoření té platformy, která umožní všem institucím působícím v Praze komunikovat a tím pádem pracovat efektivně. Stejně tak by se ale mělo dostat pozornosti problematice bytového fondu a bydlení obecně, brzy by to mohlo Praze přerůst přes hlavu.

  • 12Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz