Modelka slavné značky byla skutečně oblečena v katalogu pro podzim a zimu loňského roku do cojocel binsenesc, vesty bez rukávů z ovčí kůže vyzdobené vyšíváním v živých barvách a lemované černou kožešinou, kterou nosívali předkové při slavnostních příležitostech.
„Dala jsem tehdy na facebook svůj první komentář, v němž jsem děkovala značce Dior za to, že využila tohoto krásného kusu oblečení,“ svěřuje se dvaapadesátiletá vyšívačka Dorina Hanzaová. Ona a další lidoví umělci v tomto regionu na severozápadě Rumunska nebyli jediní, kdo si té podobnosti všimli. Místní média hovořila o skandálu a obviňovala Dior z krádeže.
„Od té doby ji chce mít každý,“ raduje se Ana Floreaová, animátorka klubu umělců v Beiušu u maďarských hranic. „Vesta od Diora je stoprocentně ta naše,“ zdůrazňuje.
„Měli říci ‚Vypůjčili jsme si ji od rumunského lidu‘,“ namítá Hanzová, ale přesto se z této nečekané popularity cojocelu raduje.
Čtyřiačtyřicetiletá Diana Naprodeanová její radost sdílí: „Udělali dobře, že ji zkopírovali, dokazuje to, jak je hezká,“ říká. Tato knihovnice, která ráda vyšívá, se hned pustila do výroby své první tradiční vesty. A ta už našla kupce: je jím Rumunka žijící v zahraničí, která byla ochotná zaplatit 500 eur (12.900 Kč) za výrobek, který vyžaduje týdny pracného vyšívání. Je to mnohem méně než za vestu od Diora, nicméně tato částka je dost vysoká v poměru k průměrné měsíční mzdě v Rumunsku, která dosahuje v přepočtu 520 eur (13.400 Kč).
„Děkuji vám, Diore, díky vám jsme začali milovat náš tradiční oděv,“ říká další švadlena z Beiušu, třiatřicetiletá Diana Herdelová. Také ona se chystá šít tyto modely.
Rumunský časopis Beau Monde a reklamní agentura McCann zahájily na internetu kampaň pojmenovanou Bihor Couture a založily internetové stránky, kde je možné si objednávat nejen tyto vesty, ale i vyšívané halenky a tradiční náhrdelníky. Stránky již zhlédl milion lidí a tisícovka zboží již byla objednána.
„Naším cílem je pomáhat lidem z tohoto kraje, zhodnocovat jejich práci a tradice, které mohou zapadnout,“ říká bývalá šéfredaktorka časopisu Roxana Dobritaová, kterou těší četné objednávky na zboží z Bihoru.
Catalin Dobre z agentury McCann i přes tento úspěch soudí, že „módní sektor by měl dělat více pro podporu tradic. Ve světě se módní značky inspirují různými kulturami, aniž by je znaly“, říká.
Konzervátor z bukurešťského Lidového rumunského muzea Horatiu Ilea soudí, že obviňovat Diora není správné. „Kultura je živoucí, nápady se volně šíří, tomu nemůžeme zabránit,“ říká a dodává, že přebírání kultur existuje od antiky.
Dámská vesta s pánskými motivy
Namísto kritiky těch, kdo vestu zkopírovali, aniž si to uvědomili nebo aniž požádali o dovolení, by Rumunsko mělo této situace využít a zahájit například propagační kampaň tradičních výrobků.
Ať už jde o plagiát, či nikoli, jeden významný detail obyvatelům Bihoru neunikl: vesta, kterou na sobě měla pařížská modelka, měla motivy vyhrazené pouze mužům.
„Na zádech je vyšit falický symbol a takovou vestu smějí nosit jen muži ve věku plodnosti,“ zdůrazňuje ředitel místního muzea v Beiušu Cristian Tota. „Podle tradice není možné, aby takovou vestu pro muže nosila žena,“ přidává se paní Hanzaová a dodává, že jde o znevážení a svatokrádež. To si nepochybně francouzská značka neuvědomila, říká.
