Balená šunka, salámy a pití pro děti. 10 největších hnusů v supermarketech

Limonáda s malinovou příchutí
Jestliže čekáte, že v malinovce budou nějaké maliny, pak se mýlíte. Většinou malinovky obsahují jen trochu extraktu z jablek a uměle dodanou příchu malin. Třeba barvu točeným malinovkám dodává barvivo azorubin (E 122), který je vyrobeno z uhelného dehtu. Právě toto barvivo ale není vhodné pro děti, protože může ovlivňovat jejich činnost a pozornost.

„Pitný režim je sice důležitý, ovšem minimálně stejně důležité je i to, co pijeme. Pokud jde o uvedenou ‚malinovku‘, pak ji doporučujeme raději vynechat. Pro svůj vysoký obsah cukru dostanete do těla nezanedbatelné množství ‚prázdných‘ kalorií, které organismu nutričně nic nenabídnou, a pokud se například snažíte zhubnout, tato limonáda vás v tom zcela jistě nepodpoří. V neposlední řadě je třeba říci, že cukr obecně má negativní vliv také na kazivost zubů. U přídavné látky, syntetického červeného barviva azorubinu (E122,) je navíc diskutován negativní vliv na pozornost a hyperaktivitu u dětí,“ vysvětluje Petr Havlíček.

Brambůrky – snacky s příchutí uheráku
Nemluvíme tu o tradičních českých bramborových lupíncích, které ve své solené podobě obsahují pouze brambory, slunečnicový olej a sůl, ale o tzv. snackích, které brambůrky připomínají složením i chutí jen vzdáleně. Navíc je v nich až příliš soli a dalších chemických látek jako jsou různá dochucovadla a aromata, aby jejich chu alespoň vzdáleně připomínala ten slibovaný uherák, čabajku nebo další masné pochoutky.

„Někdo tvrdí, že kdyby chipsy a snacky nekřupaly, tak by pro nás nebyly tak přitažlivé a my je pak nekonzumovali. Podle mého názoru by je lidé dále vyhledávali, protože tyto pochutiny obsahují mnoho chemických látek, které lákají naše chuové pohárky. Za chutí čabajky, uheráku nebo slaniny stojí především kouřové aroma a glutaman sodný, který je typický svojí masovou chutí. V souvislosti s glutamanem můžeme říci, že jej na jazyku rozpoznáváme díky páté chuti - chuti umani. Brambůrky a snacky dodávají do těla velké množství solí a tuku, který rovněž podporuje další chu k jídlu. Pro svoji kalorickou hodnotu a složení by měly být tyto pochutiny určitě odebrány ze školních kantýn a automatů,“ komentuje snacky Kamila Novotná, nutriční specialistka Světa zdraví.

Balené šunky
Místo masa obsahují některé šunky arsenál chemických látek. Stačí si vytvořit domácí šunku a poznáte rozdíl, jak se říká na první pohled. Dobrá šunka by měla obsahovat alespoň 90 procent, pro děti se pak hodí dokonce s 95 procent masa. Při koupi tedy sledujte etiketu a kromě obsahu masa také obsah tuku, soli a bílkoviny.

„Šunka patří mezi masné výrobky, pro které jsou vyhláškou stanoveny požadavky jednak na použitou surovinu, jednak na jakost. Při označování šunky musí být kromě základních povinných údajů (název potraviny, množství výrobku, datum použitelnosti a další) uvedena i třída jakosti. Šunku dělíme do tří základních tříd: standardní, výběrová a nejvyšší jakosti; ty se od sebe liší nejen nutným procentem čistých svalových bílkovin, ale třeba i přípustností aditiv. Proto je třeba studovat při nákupu etiketu a u pultového prodeje (nebalené šunky) se zeptat prodavače na jakost výrobku,“ říká Havlíček.

„Lidé s některým typem potravinové nesnášenlivosti či alergie by měli být obzvláště obezřetní. Pokud vybíráte šunku pro děti, klidně jim kupte šunku „dospěláckou“, ovšem tu nejvyšší jakosti. Nicméně, především u šunek, které kupujete pro děti, je třeba hlídat obsah přidané soli, který u pro děti měl být ještě nižší, než pro dospělého. Šunky s označením dětské, by měly obsahovat méně soli i přídatných látek. Mnohdy ale právě tyto šunky obsahují, bohužel, i menší podíl masa (okolo 80 až 85%) a vyšší podíl vody,“ dodává.

Masné výrobky bez masa (párky, salámy)
Podle zákona sebou označení masný výrobek nese také povinnost obsahovat alespoň 50 procent masa. Bohužel se dost často stává, že kromě kusu svalu, který většina spotřebitelů považuje za maso, se do výrobků přidává také sádlo, lůj, kůže a separáty.

„Mohu potvrdit, že široká paleta běžně dostupných uzenin obsahuje nejdříve tuky, kůže, soli, dochucovadla, sóju a až poté můžeme zmínit maso. Ve chvíli, kdy je potřeba párku nebo trvanlivému salámu s minimem masa dodat i libou chu, tak je využíváno již zmíněného zvýrazňovače glutamanu sodného, bylinek a aromat. Je-li méně masa v párku, tak se zbytek střívka musí vyplnit něčím dalším. Používá se například pšeničná mouka nebo amarant a nemálo se přidávají i fosfáty, které udržují v uzenině vodu. Pokud budeme potraviny s fosfáty užívat nad míru, může dojít v našem těle k odvápňování kostí,“ vysvětluje Novotná.

Sladké dětské pití
Slazené nápoje nejsou pro děti vhodné vůbec. Kromě toho, že jejich nadměrnou konzumací se zvyšuje riziko obezity a vzniku zubního kazu, takové nápoje dráždí dětem žaludek i ledviny. Jsou sice vzhledem lákavé, protože mají krásné lahvičky a pastelové barvičky, ale složení už taková hitparáda není. Sladké pití obsahuje většinou vysokou dávku rafinovaného cukru, umělá barviva, aromata a konzervanty.

„Sladké nápoje by měli děti, ale i dospělí, využívat jen ve výjimečných případech. V kolových nápojích bývá hodně cukru, kofein, ale i kyselina fosforečná, která přispívá k odvápnění zubů a kostí. V prodejnách nabízejí i mnoho nápojů jen s částečným ovocným podílem - tzn. že část nápoje je tvořena ovocnou složkou a zbytek cukrem atd. Při přepočtu na kostky cukru tak zjistíme, že kromě svačiny naše dítě vypilo například ve 1⁄4 litrovém nápoji i 7 kostek cukru. V dnešní době, kdy se ratolesti vyhýbají tělocviku a žijí sedavým způsobem života, se zvyšuje riziko dětské obezity, protože děti energii nevyčerpají. Na stranu druhou se mnozí výrobci snaží do pitíček přidávat kromě barviv a aromat také vitaminy. Pokud chceme dítěti občas dopřát sladkou tekutinu, tak doporučuji kvalitní 100% džus, který si sami naředíme vodou nebo jednoduše vodu s kousky ovoce, pro které se dítě proběhne na zahradu.“ Novotná

Cereální lupínky a kuličky
„I zde platí, že je třeba pozorně prostudovat složení potraviny. Zdaleka ne všechny cereálie jsou „zdravé“ a pro svůj často vysoký obsah cukru mnohé z nich rozhodně nedoporučujeme například při redukci váhy. Výraz cereální není totéž co celozrnný. Pro udržení vyváženého jídelníčku a také požadovaného „snídaňového efektu“ je lepší volit právě výrobky celozrnné s nízkým glykemickým indexem (vysoká sytivost). Na snídaně doporučujeme raději sypané müsli. U těch zapékaných je, mimo jiné, potíž právě se zmiňovaným glykemickým indexem; u těchto výrobků je příliš vysoký a nᚠorganismus reaguje tím, že dostaneme brzy zase hlad. Navíc zapékané müsli často obsahují i vysoký podíl přidaného tuku,“ komentuje Havlíček.

Arašídové sušenky bez arašídů
„Na začátku je nejjednodušší se pořádně podívat na obal sušenky. Pokud je na sladkosti napsáno, že jde o produkt s arašídy nebo pistáciemi, měly by být uvnitř kousky oříšků. Ve chvíli, kdy výrobce udává, že jde jen o sušenky s arašídovým aroma, tak čekejte jen aroma nebo kombinaci různých látek, které se ve výsledku projeví jako požadovaná příchu. Často se k tomuto ochuzení výrobci snižují z finančních důvodů. Podobná aromata uvidíte i u některých zmrzlin, nápojů nebo jogurtů. Máslové aroma sledujte nejen u sušenek, ale i u popcornu a pro příjemnou chu se přidává i do některých tuků na roztírání nebo pečení,“ upozorňuje Novotná.

Rybí prsty
Rybí prsty jsou až na výjimky vyráběny z mletého rybího masa a jsou do nich přidávány složky, které bychom tam ani nečekali: jedná se o mouku, škrob, rýžovou krupici nebo hrachovou vlákninu. Laboratoře navíc v některých ze sledovaných výrobků zjistila zvýrazňovače chutí fosfáty a glutamáty, které jsou nevhodné pro děti.

„Argument, že aspoň touto formou jsou děti ochotné konzumovat ryby, neobstojí, pokud si přečteme surovinové a nutriční složení. Rybího masa je mnohdy obsaženo velmi málo a zbytek jsou výše zmíněné přidané látky a aditiva. Navíc jde o smaženou potravinu, což je obecně nejméně vhodná tepelná úprava, která mnohdy již nutričně nehodnotný pokrm ještě více znehodnotí. Smažené jídlo je nevhodné v podstatě pro každého, především ale bychom taková jídla neměli servírovat dětem, nemocným či osobám redukujícím váhu,“ říká Havlíček.

Výrobky obsahující ztužené tuky
„Transnenasycené mastné kyseliny se často diskutují v souvislosti se sušenkami v čokoládové polevě a sezónně vyráběnými figurkami z čokolády. Můžeme poté získat lživý dojem, že všechna čokoláda je nezdravá a plná tuků. Zdraví si kazíme mlsáním levnějších náhražek čokolád, které obsahují průmyslově vytvořené ztužené tuky. Tyto nezdravé tuky se vytvoří ztužením rostlinného oleje a jejich nadměrná konzumace prokazatelně způsobuje obezitu, srdečně-cévní choroby a diabetes 2. typu,“ upozorńuje Novotná a dodává, že kousek vysokoprocentní hořké čokolády, která obsahuje kakaové máslo si občas můžeme dopřát.

Sladké pečivo
Koblihy, croissanty a zvláště pak ty extra barevné a skvěle vypadající donuty obsahují vysoké množství tuků a cukrů, u donutů pak ještě koktejl dochucovadel a barviv. Obsahují třeba ztužený tuk nebo palmojádrové oleje a výživová hodnota je minimální.

„V běžně dostupných obchodech se výše zmíněné sladké pečivo vyrábí z pšeničné mouky. Donut, koblížek i croissant mají podobný glykemický index jako sacharóza a vyšší glykemický index v kombinaci s cukrem a palmovým tukem tvoří velmi dobrý základ pro tvorbu obezity, diabetu aj. Do zmíněných výrobků se přidává palmový tuk, který je pro svoji cenovou dostupnost hojně využíván nejen v pekárenství. Obsahuje ale hodně nasycených mastných kyselin, které neprospívají cévám. Jde-li o barevné polevy (banánová, jahodová, vanilková), tak vězte, že většinou skutečně nejde o rozmačkané ovoce, ale o žluté karoteny nebo syntetický tartrazin, který je z uhelného dehtu a může způsobovat dětskou hyperaktivitu a alergie. Croissanty, donuty i koblihy dodávají především mnoho prázdných kalorií,“ varuje Novotná.