Na ulici Veveří ve směru od centra Brna, na dohled od Ústavního soudu a v sousedství krajského úřadu, za poslední dobu vzniklo hned několik zajímavých podniků s originálníma jasným gastronomickým stylem.
Rodinné Bistro Franz, které otevřelo loni v prosinci, v jídle vsadilo na nabídku obměňovanou sedm dnů v týdnu s maximálním možným využitím produktů farem z širšího okolí Brna.
Ačkoliv je samotné Veveří a přilehlé ulice hospodami a restauracemi docela hustě poseté, Bistro Franz vyčnívá nad průměr už jen tím, že je to jeden z mála podniků, do kterého je vidět přímo z ulice a který prezentuje kompletní nabídku jídla na tabuli umístěné venku vedle vchodu.
Před vchodem najdete tabuli s aktuální nabídkou jídel
Interiér koresponduje se zaměřením, je sympaticky minimalistický, originální a s jasnou vizuální identitou. Po vstupu se vaše oči zcela automaticky otočí k baru podsvícenému výraznými barvami, aby obratem přeskočily na stěnu s obrovským nápisem FRANZ.
Kdo by pod dojmem názvu čekal historizující stylizaci v podobě stěn plných obrazů, zaprášených dekorací doprovázených ubrusy s logem pivovaru se stojany a letáky s globalizovanou nabídkou nápojů a dezertů, byl by zklamán. Naštěstí.
Částečné odkrytí původních omítek je odvážné, ale funguje. Škoda jen, že chybí jeden z typických prvků bistra: dlouhý bar, u kterého by se dalo sedět.
Je co vytknout, ale nevadí
Moderně upravený interiér doprovázejí také moderní technologie: hostům je k dispozici wi-fipřipojení, na facebookové stránce je aktualizovaná nabídka jídel.
Ta se ve skutečnosti mění častěji než sedmkrát týdně – v pracovní dny se začíná snídaní, kterou střídá obědová nabídka, odpoledne pak přichází ještě jedno nové menu. Jedinou stálou nabídku tvoří quiche za 49 korun, francouzské slané koláče, které svou pestrostí umožňují skvěle reagovat na aktuální dostupnost surovin.
Ochutnal jsem špenátový s kozím sýrem i quiche se šunkou a ořechy, a přestože by purista pravděpodobně trval na použití křehkého těsta, nebylo to poprvé ani naposledy, kdy jsem sám sebe překvapil a nenechal si v tomhle bistru drobnými nedostatky kazit náladu.
Některá jídla potřebují doladit, ale zdejší quiche je výborný.
Může za to celková atmosféra, na které se zásadně podílí obsluha. Mladý personál je usměvavý, někdy lehce zmatený a amatérský, ovšem v tom dobrém slova smyslu.
Určitě by bylo lepší, kdyby rozlévaná vína doprovázela lepší charakteristika než „oproti vínům lahvovým se jedná o horší jakost“, což mimochodem není pravda, ale cenu 35 korun za dvě deci už na nedaleké filozofické fakultě jistě zaregistrovali.
Na druhou stranu když jsem se u vepřové panenky ve slanině s karamelizovanou cibulí a šťouchanými bramborami za 149 korun zarazil nad absencí karamelizované cibule a totálním vysušením masa, byla mi profesionálně nabídnuta reklamace, a ještě jako omluva dezert zdarma.
Škoda (některých) kuchařských experimentů
V nabídce jídel se můžete spolehnout na dvě věci: 1. alespoň jedno jídlo je vegetariánské, 2. kvalita pokrmů je nejistá. Dvakrát denně měnit menu je úkol nelehký, ba nerealizovatelný, a myslím, že vposledku na tom tratí všichni. Vkuchyni není čas jídla doladit a host při objednávce nutně jenom zkouší štěstí a občas bohužel dostane nepodarek.
Například grilovaná zelenina s kozím sýrem (145 korun), která na grilu pobyla asi jen pár vteřin a konzistencí spíš připomínala zeleninu marinovanou v oleji, byla velkým zklamáním.
Dezerty jsou výborné (čokoládová pěna).
Naštěstí to zachránily těstoviny s pikantní rajčatovou omáčkou a masovými kuličkami. Masový chod byl navíc překvapivě o šest korun levnější než vegetariánský a velikost porce byla dostačující pro dva strávníky.
Obědová nabídka tu totiž včetně polévky většinou stojí 99 korun u vegetariánské varianty a 119 u varianty s masem. Při naší návštěvě první variantu zastupoval fritovaný tempeh s cuketovým ragú a polentou, jídlo, které mi svou jednoduchostí a zároveň netradičností přišlo jako ideální do tohoto bistra.
Masová varianta, kachní prso s brusinkovou omáčkou, dušenou mrkví s fenyklem a jasmínovou rýží, už tak dobrý dojem neudělala. Kombinace sladké brusinkové omáčky, rýže a předušené, nedochucené zeleniny mnoho smyslu nedává a kuchařského umění se na ní dá předvést jen pomálu.
O víkendu jsme ochutnali klasiku v podobě kachny se zelím a knedlíky. Jídlo za 179 korun by bylo v pořádku, jen kdyby na talíři nechyběla šťáva. Místo fádního lososa s těstovinami a smetanovou omáčkou za 149 korun bych vám spíš doporučil pečené pikantní fazole za 85 korun. Škoda jen, že jim naprosto scházela pikantnost a nějaké výraznější dochucení.
Mnohem spokojenější než s hlavními jídly jsem byl s dezerty. Ceny okolo 40 korun, ale hlavně pravá šlehačka, místo moučkového cukru mleté mandle a konečně zase jednou podařená čokoládová pěna i domácí zmrzlina, to potěší, stejně jako originální svařený hruškový džus s hruškovicí zahřeje.
Je rozhodně škoda, že se mi zatímpo žádném jídle z tohoto podniku stýskat nebude, na druhou stranu má Bistro Franz už od začátku něco, co většina podniků asi nebude mít nikdy: jasný, rozpoznatelný styl, atmosféru a několik drobností, pro které se tam rád vrátím.
