Květen vyhrál v Cannes hlavní cenu za nejlepší ztvárnění měsíce října, jsem četla na internetu a hrozně mě mrzí, že jsem ten fór nevymyslela já, ale jak vidíš, bráško, stejně mi nic nebrání tě tím ve svém sloupku vytrolit a buď rád, že když prší, nepadá na tebe z nebe tolik chemtrails.
  |
Dianiška tady minule psal o tom, jak napsat nejlepší hru na světě a všichni se tomu smáli a nejvíc dramaturgové. Tak já bych si tady jenom s dovolením odložila, že když třeba napíšeš návod na to, jak sbalit ženu, musíš taky napsat, co potom s ní. Takhle to nejde, tak to na světě nefunguje, to je jako když ti, bráško, slíbím dvoubarevnou nutelu a ty si běžíš šťastnej opatřit lžičku a já mezitím všecku bílou sním a nechám jenom po okrajích sklenice, abys byl nešťastnej až v ten nejlíp načasovanej moment. Jsem se s tímhle příměrem asi nechala trochu unést, sorry, trauma z dětství. Ahoj, dědo.
Tereza DočkalováNarodila se v roce 1988 v Novém Jičíně. V roce 2002 začala studovat herectví na ostravské Janáčkově konzervatoři a již během studií hostovala v Těšínském divadle v Českém Těšíně a v ostravském Divadle loutek. Poté dostala nabídku hostovat v ostravské Komorní scéně Aréna, kde na sebe upozornila v roli Nini Zarečné v Čechovově Rackovi a po ukončení studií zde nastoupila do angažmá. V roce 2012 obdržela Cenu Thálie v kategorii herečka do 33 let. Nyní je v angažmá pražského Divadla pod Palmovkou. |
Jenom jsem chtěla říct, že teda Tomáš napsal tu nejlepší hru na světě, podle vlastnoručně sestrojenýho návodu jak napsat nejlepší hru na světě, a byl by to dozajista příběh se šťastným koncem, kdybychom ji teď nemuseli zkoušet.
Kolega Jakub, který hraje onu hlavní postavu bez rukou, dostal už na první čtené na srozuměnou, že se za postižky vždycky vyhraje cena a že držíme pěstičky, haha, ať všem ukáže, zač je toho loket, haha. Od té doby svírá Jakubovy ruce modrý neopren a on se po nocích na zkušebně pokouší nohama reprodukovat Picassa, servírovat čaj anebo hrát na xylofon. Chodí na zkoušky o dvě hodiny dřív, odchází po zkoušce o dvě hodiny později, což je celkem husarskej kousek, hodnej Doctora Strange, protože naše zkoušky jsou celodenní.
Je mi ho líto. Hlavně, když si drbe uši o stěnu nebo se škrábe na nose o desku stolu. A to nemluvím o tom, že my všichni ostatní hrajeme ve čtyřech všechny ostatní: křižáckou válku, celý Jedličkův ústav, jak němci mlatí čechy, jak češi mlátí němce všechno pěkně v pěti lidech, obě války, padesátý léta, všechno. Už si asi dokážete představit, že v nejlepší hře na světě, musí aspoň jednomu člověku akutně hrozit srdeční selhání. To myslím je teď Jakubův setrvalý stav, usínat večer s voláním po záchrance na rtech.
Já jsem v pohodě, já si do tý vany vzala jenom paralen. Akorát by možná někdo měl zavolat Kubovi.
