130 let
Rudá armáda překračuje 17. září 1939 hranice Polska.

Rudá armáda překračuje 17. září 1939 hranice Polska. | foto: VHÚ

Původní zpráva

Nenaplněný sen letce Kubánka. Místo boje proti nacistům jej umořili Sověti v gulagu

Kalendář hrdinů
  •   5:00aktualizováno  6:16
Myslel si, že bude bojovat proti hákovému kříži. Odvaha mu nechyběla. Nejprve utekl z protektorátu, podruhé pak ze sovětského zajetí. Touha československého letce Karla Kubánka však nebyla naplněna.

Hrdým partnerem rubriky Kalendář hrdinů je společnost Česká zbrojovka

Česká zbrojovka

Československá vojenská jednotka pod velením pplk. Ludvíka Svobody se v chaosu polské porážky v září 1939 ocitla ve velmi svízelné situaci. Jen asi 150 vojákům se podařilo dostat do neutrálního Rumunska, odkud jim bylo po několika týdnech umožněno pokračovat v cestě do Francie.

Na devět stovek čs. vojáků se ocitlo na území okupovaném v důsledku paktu Molotov-Ribbentrop jednotkami Rudé armády, a dostalo se tak do sovětského zajetí. (velký rozhovor s Jiřím Plachým o Svobodově jednotce v Polsku čtěte ZDE)

Poslední předválečný snímek Karla Kubánka (označený hvězdičkou) ve skupině čs. letců.

Během popisovaných událostí zůstalo nezvěstných několik desítek vojáků. Jejich osudy jsou dodnes většinou neznámé. Jen u malé skupiny těchto československých vlastenců, kteří odešli z domova dobrovolně za hranice bojovat proti nacistickému Německu, máme informace o tom, že se stali obětmi stalinských represí a jejich život vyhasl v sovětských pracovních lágrech. Jedním z nich byl i Karel Kubánek.

Narodil se 29. října 1916 v podkrkonošské Jilemnici v rodině obchodníka. Po vychození obecné školy a měšťanky vystudoval obchodní akademii v Jablonci nad Nisou, na níž maturoval. V říjnu 1937 nastoupil prezenční vojenskou službu u Leteckého pluku 3 „Generála-letce M. R. Štefánika“ na Slovensku. Absolvoval záložní důstojnickou školu a výcvik leteckého pozorovatele. Na jaře 1939 byl propuštěn do civilu. Vrátil se do svého rodného města a okamžitě se zapojil do formujícího se odbojového hnutí. V noci z 5. na 6. srpna 1939 se mu podařilo dostat do Polska. O několik dní později byl v Malých Bronovicích u Krakova prezentován v řadách „Československé vojenské skupiny zahraniční“.

V letních měsících se pozice čs. vojáků v Polsku měnila. Z původně obtížných běženců se stávali vítanými spojenci v nadcházející válce. Poláci měli zájem především o letce a další specialisty. V řadách polského letectva se jich nakonec ocitla téměř stovka, což nebylo rozhodně číslo nijak malé. Ve skupině převzaté na konci srpna 1939 byl i Karel Kubánek. Jako ostatní čs. letci sloužil na letecké základně v Dęblinu, asi 100 kilometrů jihozápadně od Varšavy. Jak již bylo výše zmíněno, po napadení Polska Sovětským svazem se ocitl v sovětském zajetí.

Počátkem října 1939 se mu podařilo uprchnout. Snažil se dostat do Francie, aby mohl dále bojovat za svobodu Československa. Nedaleko sovětských hranic byl však dopaden NKVD a ve vykonstruovaném procesu odsouzen v Charkově na tři roky nucených prací.

Vystřídal několik lágrů, až jej na jaře 1940 převezli do Pečorlagu v autonomní republice Komi ležící na severovýchodní hranici evropského Ruska. Zde také někdy na přelomu let 1940/1941 podlehl nelidským podmínkám a otrocké vyčerpávající práci. Zprávu o tom podal jeho český spoluvězeň, kterému se podařilo přežít.

Příběhy Čechoslováků od Dunkerque

Autor: