Lidovky.cz: Co vás nejvíc baví na učení stoje na rukou?
Jógu může cvičit každý, a to bez ohledu na váhu. Nejvíc mě baví, když si studenti na mých kuzech posouvají své vlastní hranice. I když jsou stojky fyzickou dovedností, mohou rovněž sloužit k překonání vlastních limitů a obav, že nejsme dost dobří. Když lidé tyto své limity překonají, posílí to jejich sebevědomí a s tím spojený dominový efekt v jejich životě.
  |
Lidovky.cz: Co se lidem při učení stojek nejčastějí honí hlavou?
Někteří lidé mají strach z pádu nebo zranění. Jiní jsou netrpěliví a chtějí vše umět hned, i když ještě nejsou dostatečně fyzicky připravení. U každého člověka je to jiné. Já jsem se na své cestě za ideální stojkou naučil hlavně trpělivosti a vytrvalosti.
Lidovky.cz: Jóga je komplexní cvičení, proč jste si vybral zrovna stoje na rukou?
Každý si totiž pamatuje svou první stojku! Je to úžasně povznášející pocit. Když jsem se stojkami začal, nevěděl jsem o józe nevěděl vůbec nic. O čtyři roky později, když jsem sám začal dávat lekce, jsem byl do jógy už naprosto zamilovaný. Neznamená totiž pro mě jen fyzický pohyb, ale mnohem víc. A své znalosti chci sdílet s ostatními. Zároveň jsem znal jen velmi málo lektorů, kteří by se stojkami zabývali, a tak jsem si vybral právě tenhle obor.
Lidovky.cz: Proč jste se rozhodl navštívit Prahu? Byl jste zde už někdy předtím?
Můj první kurz Česku proběhl před pár lety na Horské Kvildě na Šumavě s Dylanem Wernerem. S tím byla spojena i má první návštěva Prahy. Mám moc rád místní lidi a architekturu. Minulý rok jsem pak při svém kurzu Yoga & Handstand Retreat na Bali potkal Kateřinu, která žije v Praze. Napadlo ji, že bych zde mohl uspořádat víkendové workshopy. Samozřejmě jsem hned souhlasil.
Mark DasJako učitele jógy ho asi nejvíce baví umění stoje na rukou. První stojka se mu povedla před osmi lety v době, kdy žil jako mnich v klášteře Shaolin Kung Fu v Číně. Posledních pět let se věnuje učení stojek a díky tomu cestuje po celém světě. Své znalosti a zkušenosti předává svým studentům, a to na různých workshopech, festivalech nebo i online. |
Lidovky.cz: Kdy jste udělal stojku poprvé?
První stoj na ruku se mi povedl před osmi lety, když jsem ještě žil v klášteře Shaolin Kung Fu v Číně. Okamžitě jsem se do stojek zamiloval. Upřímně, ze začátku mi vůbec nešly, ale bral jsem to jako zábavnou výzvu.
Lidovky.cz: Můžete nám říci něco málo o tom, co obnáší naučit se stoj na rukou?
Člověk se musí naučit skloubit tři činnosti. Zaprvé musí být schopen vykopnout a vyšvihnout své nohy nahoru a v pravou chvíli pak pohyb zabrzdit, když dosáhne kýžené pozice. Zadruhé musí být schopen udržet svou váhu na rukou. Do třetice se musí naučit vyvažovat i sebemenší disbalanci. Jednou z cest je pak natrénovat každou z těchto schopností odděleně a následně je spojit do celku a udělat svůj první stoj uprostřed pokoje.
Lidovky.cz: Jakou radu dáváte svým studentům, kteří se stojkami začínají, nejčastěji?
Když jsem se ptal svých známých a klientů, co by rádi věděli, když se stojkami začínali, nejčastěji odpovídali, že si měli najít lektora mnohem dřív. V začátcích je ideální cvičit u zdi, která poskytne potřebnou podporu. Je také vhodné být v rámci cvičení konzistentní. Je lepší si dát v jednom týdnu pět dvacetiminutových cvičení než jedno dvouhodinové. A čím častěji budete stoje na rukou cvičit, tím rychleji si vybudujete dostatečnou sílu a schopnost balancovat.
Lidovky.cz: Co říkáte lidem, kteří tvrdí, že stojku nikdy neudělají?
Cvičit! Cvičit! Cvičit! Je ale důležité, aby měl každý představu, jak dosáhnout u stojů na rukou svých cílů. Pokud si ale nevíte rady, přijťe na můj workshop ve studiu YOGAME 14. nebo 15. září.
