Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Vrány jsou chytřejší, než se předpokládalo. Vědcům se podařilo zjistit, že mají určitou formu vědomí

Věda

  5:19
Praha - Krkavci, havrani, vrány nebo kavky. O tom, že ptáci z čeledi krkavcovitých patří mezi inteligentní tvory, se ví již dávno. Výsledek nového výzkumu ale překvapil i samotné vědce. Ukázal totiž, že vrány mají určitou formu vědomí. Jsou schopny si uvědomit současné dění a mít tedy subjektivní zkušenosti. Primární či smyslové vnímání bylo přitom zatím zaznamenáno pouze u primátů.

Je tedy možné, že kromě přehodnocení toho, jak nahlížíme na ptačí mozek, bude třeba se zamyslet i nad tím, jak vědomí vzniká a jak ho chápeme. Studii, která byla publikována v prestižním časopise Science, má na svědomí tým profesora Andrease Niedera z univerzity v Tübingenu. „Výsledky naší studie otevírají nový způsob pohledu na vývoj vědomí a jeho neurobiologická omezení,“ říká sám Nieder

Již dříve přitom studie potvrdily, že krkavcovití ptáci jsou ještě mnohem chytřejší, než se předpokládalo. Série experimentů jasně ukázala, že jsou schopni využívat zkušeností nasbíraných v minulosti k plánování do budoucna a prokázat přitom dávku sebekontroly — chování dosud pozorované pouze u lidí a primátů.

Různá stavba mozku

Zdravý les prozradí ptáci i komáři. Sám nám ukáže cestu, jak chce být pěstován, říká odborník

U zvířat je přitom přítomnost vědomí obtížné zjistit. Je to schopnost uvědomovat si nejen sebe, ale i okolní svět. Být si vědom toho, co víte a dokázat o těchto znalostech přemýšlet. Všechny tyto znalosti pak usnadňují řešení problémů a rozhodování se. A jak se ukázalo, v obou případech vrány excelují.

Nejzákladnější formou vědomí je primární vědomí, které dále kategorizujeme na vnímání světa v přítomnosti a bezprostřední minulosti a budoucnosti, přičemž je spojováno především s mozkovou kůrou primátů. 

Mozky ptáků jsou ale strukturovány zcela jinak - narozdíl od primátů jsou hladké na místech, kde mozky savců mají několik vrstev. I z tohoto důvodu se předpokládalo, že ačkoliv jsou ptáci z rodu krkavcovitých inteligentní, vědci si kladli otázku, zdali jsou schopni překročit hranici vědomého myšlení.

Experiment

Aby si na tuto otázku vědci dokázali odpovědět, tým profesora Niedera z univerzity v Tübingenu navrhl experiment, který měl určit, zda mohou mít ptáci subjektivní zážitky. Tento pokus poté aplikoval na vrány.

Ptačí revoluce ve městech. Co rozhoduje o tom, jestli se živočich v městském prostředí uchytí?

Ptáci měli nejprve za úkol reagovat na vizuální podněty - výzkumníci jim ukazovali obrazovky, na kterých bylo světlo. Ptáci měli za úkol hýbat hlavou v případě, že něco viděli. Většina světel byla hodně viditelná a ptáci opakovaně prokázali, že světlo vnímali.

Některá světla ale problikla jen na krátký okamžik a byla méně viditelná. V tomto případě ptáci někdy světlo zaznamenali a někdy nikoliv. V tento okamžik vědci zjišťovali přítomnost subjektivní smyslové zkušenosti. Každé z vran bylo ukázáno zhruba 20 tisíc signálů rozložených do desítek relací. Po celou dobu přitom byly napojeny na elektrody zaznamenávající mozkovou činnost.

Při kladné reakci vrány byla zaznamenána neuronová aktivita, v případě negativní odpovědi žádná aktivita vidět nebyla. „U reakce nervové buňky, která představuje vizuální vstup bez subjektivní složky, se předpokládá, že bude mít konstantní intenzitu,“ říká Nieder. 

Výsledky potvrzují, že vědomí není závislé na mozkové kůře

„Naše výsledky ale přesvědčivě ukazují, že nervové buňky na vyšších úrovních jsou u mozku vran ovlivněny subjektivní zkušeností,“ dodává.

Globální oteplování má podle studie vliv na podobu ptačích těl

Výsledek výzkumu tak potvrzuje, že přítomnost subjektivních zkušeností není výlučná pouze pro primáty, a že složité vrstvení mozku, jako je tomu u savců, není podmínkou vědomí.

„Poslední společní předkové lidí a vran žili před 320 miliony let,“ říká Nieder. „Je možné, že vědomé vnímání vzniklo tehdy a od té doby se předává dál. V každém případě lze schopnost vědomé zkušenosti realizovat v různě strukturovaných mozcích a nezávisle na mozkové kůře.“

Pakliže je ale přítomnost primárního vědomí u ptáků častější, než jsme si doposud uvědomovali, vyvstává otázka, jestli tito tvorové mají také sekundární vědomí. Tedy zdali si uvědomují, že vědomí mají.

Autor:
Témata: ptáci, Tübingen

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!