Díky postupnému uvolňování světového obchodu v posledních týdnech se to na předměstí Amsterodamu znovu hemží vysokozdvižnými vozíky. „Na tomto trhu obchodujeme s 30 000 různými druhy,“ říká hrdě Michel Van Schie, mluvčí společnosti Royal Flora Holland, u níž se denně otáčejí květiny z celého světa.
Zdroje uvádějí různé údaje, ale podle Thierryho Louveaua, majitele francouzské pobočky dalšího nizozemského giganta FleuraMetz, prochází „70 procent světové produkce květin Holandskem, přestože nemusejí být nutně vypěstovány v Holandsku“.
Láska Holandska k pěstování květin má dávné kořeny. V 17. století dokonce vyvolala první krach na burze v historii, když spekulace s cibulkami tulipánů vyšroubovala jejich cenu k vrcholu a následoval prudký pokles.
Z květin se stal odpad, čeští pěstitelé a prodejci přicházejí denně o miliony |
Trh se podle Louveaua rychle rozvinul v 50. letech, když společnosti začaly prodávat květiny prostřednictvím reverzních aukcí, které řídila velká družstva. Cena květin v aukci postupně klesala, dokud se nenašel kupec. „Holandsko umělo zorganizovat obchod s květinami soustředěním výroby a logistiky a vytvořením družstev, která prodej usnadňovala,“ uvádí Louveau.
Této nadvládě pomáhal nizozemský stát, který dosud subvencuje spotřebu energie holandských skleníků. Holandsko se může opírat i o produkci z jižní polokoule, která je slunnější a disponuje levnější pracovní silou. Pěstování květin se v řadě zemí této oblasti stává klíčovou součástí ekonomiky, tak jak je tomu v Nizozemsku. Například v Keni se květiny pěstují a pak posílají do Nizozemska, odkud jsou distribuovány téměř do celého světa.
„Přímo na farmách je zaměstnáno 200 000 lidí a odvětví vytváří ještě další milion pracovních míst, takže z obchodu s květinami žijí čtyři miliony lidí,“ říká Clement Tulezi, prezident organizace Kenya Flower Council, která zastřešuje květinářský sektor v zemi.
Nizozemsko má rovněž efektivní logistiku a je těžké konkurovat jeho kamionům, které brázdí evropský kontinent.
„Květiny vypěstované ve Francii se posílají do Amsterodamu a znovu se do Francie vracejí,“ říká Benjamin Perot, spoluzakladatel společnosti Monsieur Marguerite, podle nějž se tento fakt týká například části francouzské produkce pivoněk.
„Tulipán plnokvětý je vypěstován v oblasti Nice, koupí ho velkoobchodník, květina fyzicky doputuje až do Holandska, kde je oceněna na trhu, a vrací se do Francie, někdy právě do Nice,“ vysvětluje Hortense Harangová, spoluzakladatelka platformy Fleurs d Ici.
Nejkrásnější zahrada? Sázejte obyčejné květiny a zakládejte záhony z trvalek |
Květinářka z Biarritzu na jihozápadě Francie může mít díky fungujícímu nizozemskému trhu pouhým stiskem tlačítka do druhého dne ve svém krámku jakoukoli květinu. Taková rychlost je v rámci Francie zatím nemyslitelná.
Ve Francii i v dalších zemích se ale stále více prosazují snahy prodávat květiny z blízkého okolí. V Británii, která stojí v čele tohoto hnutí v Evropě, mělo družstvo Flowers From the Farm sdružující pěstitele všech velkostí koncem roku 2018 mezi 400 a 500 členy. Dnes jich má přes 800.
Podobnou cestou jde i Itálie, kde se zrodilo hnutí slow-food, a Belgie. Poptávka po místních květinách v Evropě přitahuje i Nizozemce.
Přímý prodej
Ochromení ekonomické aktivity způsobené epidemií covidu-19 navíc v posledních měsících zviditelnilo rizika přerušení dodavatelských řetězců v ultra globalizovaném světě a přispělo k většímu prosazení lokální produkce, ať už průmyslové, farmaceutické či textilní.
Masami Lavaultová je průkopnicí místní produkce a prodeje květin ve Francii. Ze svých záhonů v Paříži sklízí na 250 druhů květin, vypěstovaných bez chemických prostředků, které prodává květinářům a soukromým osobám. „Nejzajímavější je přímý prodej. Pro lidi je úžasné sem přijít, vidět, jak to funguje, podívat se na záhony květin. Cílem mikrozemědělství je být co nejblíže zákazníkům,“ říká.
