Pátek 26. dubna 2024, svátek má Oto
130 let

Lidovky.cz

Magazín

Slovo roku 2020: Jaký pojem máte spojený s covidem? Hlasujte pro lockdown, prymuladona, rouškaři či jiné

Měření teploty u vstupu do pardubické nemocnice. foto: Radek Kalhous, MAFRA

Anketa
Praha - Anketu Slovo roku pořádají LN již tradičně, ale letos bude v netradičním pojetí. Celý rok 2020 se vymkl běžnému chodu, absolutně ho opanovalo téma pandemie, pročež i termín, který rok vystihuje, vychází jasně – covid.
  5:00

Proto se LN rozhodly, že čtenářům k hlasování nabídnou výrazy, které nová nemoc propašovala do běžného slovníku, z oblastí, která náleží epidemiologům, statistikům nebo hygienikům. Hlasování bude ukončeno v pondělí 28. 12. v 10 hodin dopoledne. Vysvětlení jednotlivých slov najdete pod anketou.

Slovo roku 2020

celkem hlasů: 860

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 10:00pondělí 28. prosince 2020. Anketa je uzavřena.

Lockdown361
Prymuladona88
Karanténa87
Oploštit křivku53
Smrtnost40
Promořenost37
Rozvolnění 34
(Anti)rouškaři 34
Skoronavirus 27
Reprodukční číslo 26
Gučebna 22
Cov office18
Sebetrasování17
Clustery, případně klastry16

Oploštit křivku

Milovník čistoty jazyka z daného spojení neplesá, ale popisuje nejsledovanější akci, která se odehrávala na podzim po takřka živelném vypuknutí druhé vlny covidu. Mimořádná nařízení sešněrovala společnost ve většině jejích projevů, aby křivka, která vyjadřuje rychlost a sílu, s níž se nemoc šíří, klesla. Neboli aby se, jak říkají hygienici s epidemiology, oploštila.

Psycholožka radí, jak prožít klidné Vánoce. Korona-stres a lockdown-stres se potkaly v nejdepresivnějším období

Karanténa

Většina z nás si ji spojovala maximálně se školou v přírodě nebo lyžákem, kde jedinci s virem, museli do separé, aby nenakazili celou výpravu. Koronavirus z ní udělal běžný jev: kdo chytí covid, musí dva týdny pobýt bokem od všech ostatních (v tomto případě se tomu říká izolace), stejně tak jedinci, co byli s infikovaným jedincem v rizikovém kontaktu. Řada Čechů se naučila tutlat, že by mohla mít covid, aby do karantény nemusela, hlavně kvůli obavě z výpadku příjmů.

Lockdown

Strašák lockdownu – úplného nebo částečného znehybnění společnosti – obcházel celým světem, k největšímu zásahu se odhodlali Izraeli, kteří přivřeli život v zemi skoro na měsíc, aby dostali virus pod kontrolu. Česká republika měla k lockdownu nejblíž na jaře, kdy i díky zavření obchodů, restaurací a služeb a obecnému zákazu volného pohybu zdárně zdolala první vlnu.

Rozvolnění

Zavedení restrikcí tvrdě dopadlo na ekonomickou kondici podnikatelů napříč sektory i na psychickou pohodu všech obyvatel. Všichni proto volali po rozvolnění, ale jak se opakovaně ukázalo, urychlený návrat k běžným pořádkům, často končí urychleným vzedmutím covidu. Vláda čelila velkým tlakům zájmových byznysových organizací i protestům z jedné strany, z druhé strany zase kritice epidemiologů, že se uchyluje ke kompromisům na úkor ochrany zdraví.

Promořenost

Ošklivé slovo uvedl do veřejného prostoru exministr zdravotnictví Roman Prymula. Vyjadřuje dilema, o němž země světa rozhodovaly na jaře, když se s covidem teprve seznamovaly. Některé země sáhly po tvrdých opatřeních, aby nemoc populací neprošla tak rychle, jiné – zvláště Švédsko – vsadily na pravý opak. Nechali virus, ať se volně šíří, cílem mělo být vytvoření kolektivní imunity. Ukázalo se, že to nefunguje, po prodělán koronaviru se sice vytvoří protilátky, ale po nepříliš dlouhém čase odezní, imunita není trvalá.

(Anti)rouškaři

Ze začátku roku byli divní ti, kdo roušku na ulici nebo v obchodech nosili. Když první vlna uhodila s výraznější silou, byli divní a ostouzení zase ti, kdo si masku odmítali nasadit. Otázka nasazené roušky, a to pořádně, včetně nosu, sešikovala dva nesmiřitelné tábory. Rouškaři považují za projev sebestředného sobectví, když někdo ústenku odmítá nosit nebo to flinká. Antirouškaři, a pořádali proto i demonstraci, vnímají masky jako státní buzeraci.

Reprodukční číslo

Jeden z ukazatelů, jak si epidemie vede, proměnil část obyvatel republiky v amatérské matematiky. Leckdo dopočítává, jak si reprodukční číslo stojí, z celkového počtu testů, podílu nových nakažených, míry kontaktů. Pokud je reprodukční číslo nad jedničkou, znamená to, že se nemoc šíří, pokud pod ní, polevuje. Vyjadřuje, kolik lidí infikuje jeden nakažený. Jev v sobě zahrnuje také až obsedantní posedlost každodenním sledováním statistiky covidových případů, což se vymyká zkušenosti s jinými nemocemi.

Sebetrasování

Hygienické stanice, léta personálně a technicky opomíjené, přestávaly stíhat dosledovat kontakty nakažených jedinců. Nebylo výjimkou, když se někomu ozvali po deseti dnech od setkání, že pobyl s jedincem s pozitivním testem. Kvůli tomu přišla vláda se sebetrasováním: nakažený člověk sám vyplní hygieně formulář, kdy a koho potkal tak intenzivně, že mu mohl virus přidat. Trasování i sebetrasování naráží na fakt, že část lidí se nechává před hygienou zapřít, aby nemusela do karantény či izolace.

Smrtnost

Jde o demografický údaj, který popisuje podíl zemřelých z určité populace za určité časové období. Je k dispozici pro různé příčiny, od autonehod po rakovinu, ale u ničeho jiného než u covidu se nesleduje s denní periodicitou. Koronavirus se za druhé vlny dostal v tomto ukazateli na špičku příčin úmrtí v republice. S tím souvisí i debaty, zda nakažení pacienti zemřeli „s covidem“ nebo „na covid“. Virus zpravidla fatálně působí u těch lidí, co už nějakou vážnou nemoc mají, a jejich zdravotní stav neúnosně zhorší, zvláště se to týká obezity, kardiovaskulárních chorob, cukrovky.

Clustery, případně klastry

Výraz se ještě loni používal hlavně ve vědeckých komunitách, běžně se s ním v konverzaci neoperovalo. Popisuje ohnisko, shluk nákazy. Když dojde na komunitní šíření, kdy virus přeskakuje z člověka na člověka jako oheň ve vyprahlém lese, nemá cenu se o nich bavit. Aktuální byly v létě, to se covid dařilo zachytit a izolovat v relativně uzavřeném okruhu. Nejproslulejšími klastry se staly doly Darkov a pražský klub Techtle Mechtle.

Skoronavirus

Covid poskytl inspiraci i na hovorové, položertovné rovině, protože už z příkladu Švejka je známé, že Češi stres a problémy odbourávají humorem. Skoronavirus podle slovníku Čeština 2.0 vyjadřuje nachlazení či virózu tak silnou, že to určitě musel být covid. Termín souzní s nešvarem, že se část lidí diagnostikuje sama. Buď ve stylu „já už jsem to určitě měl, minulý měsíc jsem pokašlával“, nebo „to určitě není covid, touhle dobou jsem vždycky nastuzený“. 

Gučebna

Gučebna je novotvar vzniklý spojením slov Google a učebna. Vystihuje zvraty, jež covid přinesl do školství. Na jaře i na podzim se žáci a studenti museli přesunout domů a výuku absolvovat po internetu, dálkově. Byla to zatěžkávací zkouška i pro pedagogy, mnoho z nich nevládlo silnými počítačovými kompetencemi, problematické to bylo i s technickým vybavením.

Cov office

Variace na home office odkazující v prvním slově na nový typ koronaviru reaguje na důsledky epidemie pro pracovní život. Plno firem a institucí přesunulo svoje zaměstnance z kanceláří do jejich kuchyní, obýváků a chalup. Oficiální prostory osiřely a Češi se učili pracovat dálkově, bez přímého kontaktu s kolegy nebo klienty. Pomohlo to utužení rodinného života, už proto, že odpadl čas na přesuny do práce a z ní, ale řada šéfů nebyla spokojená s tím, co odluka dělá s produktivitou práce.

Prymuladona

Roman Prymula přišel na post ministra zdravotnictví s obrovským očekáváním, poté, co pomohl zdolat první vlnu, se stal bezmála hrdinou, respekt mu dodávala i vojenská hodnost. Jeho vládní kariéra ale nabrala rychlý konec, když ho fotografové Blesku načapali, jak v noci odchází z hospody. Stravovací služby byly v té době povinně zavřené, dovnitř se nesmělo. Projev papalášství dal mimo jiné vzniknout i tvaru prymuladona (Prymula + primadona), které popisuje člověka, který vyhlásí zákaz pro všechny, nabádá k jeho dodržování, a pak ho sám poruší.