Římskoprávní influencer. Dostalíkovy hlášky oslovily tisíce studentů práv |
AV o ní informovala v tiskové zprávě. Výstava ukáže, jak Masaryk pracoval s informacemi. A to jak z hlediska vyvracení dobových konspiračních teorií, propagandy, lobbingu, ale i komunikace v rodině a v roli prvního československého prezidenta. Zaměří se také na Masarykovu pozici mezi vědeckým světem a médii.
„Masaryka představujeme jako veřejně aktivního vědce, dnešními slovy bychom řekli influencera, který do mezinárodního povědomí vstupoval především prostřednictvím celospolečenských, aktuálních kauz, k nimž se vyjadřoval,“ poznamenal Pavel Horák z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR.
Česko si připomíná 170 let od narození prezidenta Masaryka. Uctít ho přišli nejvyšší ústavní činitelé |
„Sílu médií si poprvé naplno uvědomil v roce 1886, když svými články vyvolal takzvaný spor o pravost rukopisů, velkolepých padělků, které měly dokázat starobylost české kultury,“ zdůraznil Horák. Masaryk, který se zasazoval o vědecký přístup k Rukopisu královédvorskému a Rukopisu zelenohorskému, čelil odsouzení značné části českého tisku i veřejnosti. Jeho postoj braly jako útok na vydobyté národní pozice. Další útoky Masaryk zažil, když vyvracel konspirační teorie, jako poslanec říšské rady se pak zapojil do „informačních válek“, které výstava také reflektuje.
  |
Středobodem expozice je podle jejích autorů pracovní pulpit - kopie pultíku, a „metafora počítačové klávesnice“. Masaryk takový pulpit v Lipsku roku 1877 daroval o devět let mladšímu filozofovi Edmundu Husserlovi. Husserl ho pak na Vánoce 1934 v Praze věnoval tehdy sedmadvacetiletému filozofovi Janu Patočkovi.
Místo notebooku měl ‚holubník‘
Další osobitý exponát je policový nábytek zvaný „holubník“. „Masaryk do něj tematicky řadil různé materiály a vozil jej s sebou po světě, podobně jako dnes převážíme notebook,“ podotkl spoluautor výstavy Martin Jemelka.
Poslechněte si neznámý záznam hlasu prezidenta Masaryka. Badatele překvapilo, že vůbec existuje |
Jemelka řekl, že výstava je jedním z výstupů čtyřletého projektu digitalizace Masarykovy korespondence z doby před vznikem Československa. Dalším má být databáze zpřístupněných dokumentů.
„Výstava prezentuje Masaryka jako člověka, který obrovské množství času, osobního i pracovního, věnoval právě korespondenci,“ dodal akademik. Na každém panelu je pak také Masarykova komunikace převedena do prostředí dnešních sociálních sítí.
„Z porovnání Masarykovy a dnešní doby možná vyplývá, že některé podoby veřejné komunikace se od Masarykových dob příliš nezměnily,“ uzavřel Jemelka.
