Sobota 8. srpna 2020svátek má Soběslav 31 °C skoro jasno Předplatné LN
aktualizováno  Lidovky.cz > Relax > Zajímavosti

Tasmánští čerti jsou výjimeční, ďábelsky působí v mnoha ohledech, popisuje nové lákadlo šéf pražské zoo Bobek

Ředitel pražské zoo Miroslav Bobek 27. května 2020 představil expozici... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ředitel pražské zoo Miroslav Bobek 27. května 2020 představil expozici... | foto:  Dan Materna, MAFRA

Pražská zoologická zahrada po nucené pauze kvůli pandemii koronaviru obnovuje provoz. A pro návštěvníky si připravila unikátní lákadlo: otevírá nový pavilon australské a tasmánské fauny, tzv. Darwinův kráter, kde se jako na druhém místě v Evropě představí ďáblové medvědovití, takzvaní tasmánští čerti. „Jde o největší dravé vačnatce, vlastně od té doby, co byl vyhuben vakovlk,“ říká v rozhovoru pro server Lidovky.cz ředitel zoo Miroslav Bobek.

Lidovky.cz: K „tasmánským čertům“ jsme vcházeli přes dezinfikační rohož. Platí nadále opatření proti koronaviru u zvířat?
Zvýšená hygienická opatření u lidoopů a šelem kvůli koronaviru nadále trvají, vše běží v režimu jako doposud včetně toho, že nově nepouštíme návštěvníky k lemurům, kde jsou zvířata vystavena bezprostřednímu kontaktu. Žádná rozvolnění, jako je tomu u lidí, se zatím nechystají.

Nové lákadlo v ZOO PRAHA: tasmánský čert.
Nová expozice Zoologické zahrady hl. města Prahy se jmenuje Darwinův kráter.

Lidovky.cz: Pomohlo vám urychlení rozvolňování? Původně se měly venkovní výběhy otevřít až 25. května...
Já si nejsem jistý, jestli to období, kdy zoologická zahrada sice byla otevřená, ale nefungovaly vnitřní expozice, pavilony, restaurace a tak dále, bylo nějakou zásadní výhrou.

Rozhodně jsem nespokojen s tím, že jsme se naprosto na poslední chvíli dozvěděli, že stále platí ten limit počtu návštěvníků 150 na jeden hektar, což pro nás bude o víkendu, domnívám se, představovat velký problém. Spousta lidí se rozhoduje pro návštěvu ad hoc a pak se může stát, že jim zavřeme zoo před nosem.

Lidovky.cz: Nedalo by se to řešit pomocí online vstupenek, kterými jste regulovali počet návštěvníků po znovuotevření?
To šlo do té doby, dokud byly v platnosti jen právě tyto vstupy plus permanentky, ale teď s otevřením pokladen to již není řešením. Jakkoliv jsme byli ve vztahu ke covidu-19 velmi opatrní a konzervativní, tak tohle stávající omezení již není v aktuální situaci dle mého názoru nezbytné a na místě.

Lidovky.cz: Při mém příchodu k zoo se z každého autobusu, který za těch 20 minut přijel, valilo mnoho lidí. Není vlastně štěstím, že se nový pavilon australské a tasmánské fauny otevírá až nyní, protože bude lákadlem pro veřejnost?
Já si myslím, že tahák by to zůstal i kdybychom ho otevřeli před pandemií, protože naši chovatelé točili a točí ta krátká videa na youtube a sociální sítě, kde ďáblové jsou naprosté hvězdy. Možná by to očekávání naopak rostlo. Každopádně bych nemluvil o štěstí v kontextu toho, že stále platí ono omezení návštěvníků.

Lidovky.cz: Jak jste dospěli k názvu Darwinův kráter?
Na Tasmánii se nachází Darwinův kráter, tzv. impaktní (vytvořený dopadem meteoritu, pozn.red.). Česká kotlina vznikla údajně také dopadem meteoritu. V Tasmánii se nalézá Darwinovo sklo, neboli jakási obdoba nám dobře známého vltavínu. Nad novým Darwinovým kráterem je navíc poblíž Rákosova pavilonu vystaven e-Bolid, neboli plastika meteoritu, který jsme měli na světové výstavě v Miláně (v roce 2015, pozn. red.). To byla také inspirace pro architekty při stavbě pavilonu. Tohle byly ty paralely, proč nakonec zvítězil tento název.

Lidovky.cz: Vy jste navštívil právě onen skutečný kráter v Tasmánii. Co má společného s tím v pražské zoo?
Několik podobností tu určitě je. Máme tu například mlžení, které simuluje to velké vlhko, které panuje v Tasmánii. Máme stromové kapradiny, to byl můj sen, aby zde také byly. Ty jsou pro mě zkrátka symbolem Tasmánie a jižní Austrálie. Ale pochopitelně, když sestupujete do toho opravdového kráteru, kde není žádná stezka a jdete neuvěřitelnou divočinou, jsou tam vývraty, padlé stromy, odtrháváte ze sebe desítky pijavic, které se natahují jako gumička, než se úplně odtrhnou, tak to je prostě zase něco jiného. Je to zkrátka pekelná cesta.

Lidovky.cz: Když je řeč o peklu, největším lákadlem nové expozice budou „tasmánští čerti“ neboli ďáblové medvědovití. Co jsou zač?
Skutečně to jsou naprosto výjimečná zvířata. Jde o největší dravé vačnatce, vlastně od té doby, co byl vyhuben vakovlk. Jsou velice ohrožená, žijí de facto jen na Tasmánii, kde je problém s přenosnou rakovinou, ale také jich mnoho zahyne na silnicích, kam si v noci přicházejí pochutnat na jiných přejetých živočiších, protože se živí mršinami.

Lidovky.cz: Dostojí draví vačnatci svému názvu?
Oni opravdu působí ďábelsky v mnoha ohledech. Už jen to jak vypadají: jsou černí a mají červené uši, které jim mohou v určitých situacích ještě víc zrudnout. Mají hlasy, které působí agresivně, i když ten význam v sobě třeba nemají. Mají zuby a silný stisk. Komunikace, která mezi nimi probíhá, z našeho pohledu vypadá jako hodně neurvalá. Jakoby se do sebe neustále chtěli pustit, což se stává jen někdy. Když je poznáte víc, tak zjistíte, že to je jen naše interpretace něčeho, co ve skutečnosti má jiný význam.

Lidovky.cz: Jak vnímáte, že můžete chovat takto ohrožené tvory?
Je to velká pocta nejen pro Prahu, ale pro celou Českou republiku, neboť jsme teprve druhá zoo v Evropě, kam přišli ti ďáblové přímo z Tasmánie.


Lidovky.cz: Jaká zahrada byla onou první?
Dříve přišli ďáblové jako dárek dánské královně, takže ta první je v Kodani. Zde je tedy chov ďáblů dlouhodobý – začali ještě dřív, než byl spuštěn ambasadorský program, do kterého jsme se zapojili my.

Lidovky.cz: Čím to, že uspěla zrovna Praha při získání ďáblů?
Je to výsledek velkého snažení a mnoha faktorů. Jednak pozice pražské zoo, která je úspěšné chovatelské zařízení angažující se v mezinárodních projektech. Velmi důležité bylo to, že jsme velmi rychle dokázali přistoupit k výstavbě chovného zařízení pro ďábly dle požadavků, které měli Australané. Ne všichni zkrátka byli tak rychlí, u nás jsme se dokázali rozhodnout ze dne na den a uvolnit finanční prostředky. Bezpochyby v tom také sehrála roli diplomacie, ať již mezi odbornými institucemi či ta na úrovni států - tedy vztah České republiky k Austrálii a Tasmánii.

Lidovky.cz: Kolik bylo potřeba investovat do nového pavilonu?
Výstavba celého prostoru stála 78 milionů korun, tedy včetně expozic ostatních zvířat (klokani, ježury, jedovatí hadi, pozn.red.), nejenom Darwinův kráter s čerty, jakožto jádro celého pavilonu. Stavěl se přibližně dva roky.

Lidovky.cz: Přibudou do něj ještě nějaká další zvířata?
Budou tam ještě vombati, což je pro veřejnost nesmírně atraktivní.

Lidovky.cz: Jak se daří dvěma slůňatům, která se v zoo narodila v nedávných týdnech?
Momentální novinkou je, že je budeme 21. června křtít. Jinak je všechno v pořádku a těšíme se, že se na ně přijdou návštěvníci podívat.

Tajemství zlatých adres. Pražská vila za půl miliardy je na prodej

Vila Na Zátorce 13 (Praha, 26. července 2020) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Mohutná, ale v rámci okolní zástavby celkem nenápadná cihlová stavba v srdci diplomatické čtvrti pražské Bubenče je...

Kůže je zrcadlem vnitřních chorob, říká lékař. Jaké nemoci může ukázat?

Petr Arenberger, kožní lékař a ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Vyrážka s pupínky, puchýřky i problémová pigmentová znaménka dokážou pěkně znepříjemnit život, ale mohou být také...

Jak se dělá byznys za miliardy. Agent Paska o přestupu Součka i dalších

Pavel Paska | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Jak se zrodil rekordní přestup záložníka Součka do Anglie? Kam asi tak půjde střelec Schick? Co očekává od zázračného...