4. dubna 2018 6:59 Lidovky.cz > Relax > Zajímavosti

Umělá kožešina. Kdo ji vymyslel a proč se začala nosit?

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Umělá kožešina | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Umělá kožešina | foto: Shutterstock

Už se nenosí tolik jako dřív, kdy byla kožešina známkou opaku punku a kdy si ji dáma zásadně nekupovala sama. K vidění moc nebyla ani v třeskutých mrazech, jaké panovaly až do minulého týdne a do kterých se hodí nejlépe. a většího rozšíření se nedočkala ani její umělá varianta – navzdory faktu, že se vyrábí už bezmála století.

Kožešina je tu pochopitelně už od dávných věků, jistě od dob, kdy pro tento oděvní a izolační materiál lidé ještě neměli lepší výraz než pár hrdelních skřeků. Během následujících tisíciletí se z ní zvláště v oblastech s krutou zimou stal ceněný svršek, módní doplněk i symbol společenského postavení a moci. Kožešina byla nenahraditelná. ani s příchodem průmyslové revoluce a jejími nově objevenými syntetickými materiály se dlouho nerodila moderní náhrada, jako tomu bylo v řadě jiných oborů.

I když od roku 1910 tu a tam prosakovaly zprávy o výrobě nejrůznějších imitací, až v roce 1929 přišla na svět první úspěšně vyrobená nepravá kožešina – ještě ne zcela umělá, neboť využívala přízi z jihoamerické lamy alpaky. ve srovnání s pravou kožešinou však byly tyhle první pokusy nekvalitní a nabízely jen šedivou či okrovou barvu. v pravém smyslu umělá kožešina přišla na svět až ve 40. letech, kdy vynálezci pokročili s vývojem umělých vláken a jejich využitím v textilním průmyslu. výrobci tak mohli nabídnout imitaci nejrůznějších druhů kožešin: levharta, gazelu či krtka. Během deseti let se vývoj posunul o další kus a přinesl imitaci norka, bobra, činčily či žirafy.

This is me. Naked. See that scar? Three children came out of there. And that “P”? That’s for Piper, my eldest—a tattoo to cover another scar from an ectopic pregnancy. That’s part of the story written on my body. Had the lens been wider, you’d have seen a scar from the time I kneeled on a shard of glass during a production of A Streetcar Named Desire in London. And if I’d turned sideways, you’d have been able to see lots and lots of cellulite and a mole in the shape of a continent. This is my body. It’s mine to do with as I please. And today, I’m using it to stand up for animals and their right to exist as they please—with their skin still attached, naturally. My nakedness also makes a bigger statement. As an actor who is usually unusually modest, suddenly I find myself concerned that modern feminism has too many people confusing sexy with sexist. It’s easy to forget that, in the annals of activism, there is a history of women protesting naked, which has had little to do with being directly sexy and is ultimately about freedom of expression. Remember Lady Godiva, who rode nude to protest for peasants? And more recently, Cambridge economist Victoria Bateman appeared topless with “Brexit Leaves Britain Naked” written across her torso. I’m not that brave. But I am in favor of doing whatever the fuck we want with our bodies to make a statement that is important to us. This is my body. If I were clothed, would you be reading this?

Příspěvek sdílený Gillian Anderson (@gilliana),

A bylo to právě včas, neboť se pomalu začal utvářet odpor veřejnosti k pravým kožešinám. Roku 1968 se v New Yorku uskutečnily první protesty před kožešnictvími, jež si tehdy ještě nebraly na paškál všechny kožešiny, ale jen ty pocházející z ohrožených zvířat. Nesouhlas se zabíjením jakýchkoli zvířat pro jejich kožešinu se šířil od roku 1971. O devět let později vznikla organizace PeTa (People for the ethical Treatment of animals čili lidé za etické zacházení se zvířaty), jež především v 90. letech proslula lechtivými kampaněmi se supermodelkami Naomi Campbellovou a Cindy Crawfordovou. Zatímco pravá kožešina do této doby symbolizovala společenské postavení, její imitace měla hlásat ideologické přesvědčení nositelky či nositele.

  • 0Diskuse




Stát chce finančně podporovat mikrojesle a dětské skupiny, aby maminky mohly jít do práce
Stát chce finančně podporovat mikrojesle a dětské skupiny, aby maminky mohly jít do práce

Ministerstvo práce vyslalo do připomínkového řízení návrh, aby státní rozpočet financoval dětské skupiny a nově také mikrojesle. Do nich chodí hlavně děti, které nezískaly místo ve státní školce, ale jejich rodiče nastupují do práce dřív než po třech letech mateřské dovolené.