ČTK to sdělila vedoucí centra neurologické kliniky první lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice profesorka Eva Havrdová.
Podle statistik až 80 procent neléčených pacientů ztrácí do deseti let schopnost pracovat. Data z celostátního registru chtějí lékaři využít při vyjednání se zdravotními pojišťovnami o prospěšnosti úhrad biologické léčby i pro další pacienty. Nyní se v Česku léčí biologickými léky mezi 7000 až 8000 pacientů. Další asi 2000 by ji podle Havrdové potřebovaly.
V registru je zapsáno 4715 pacientů s touto nemocí. Další se budou zapisovat, například ti, kteří se léčí v centrech v Brně a Olomouci. Registr poprvé zmapuje počty léčených, terapii i její výsledky. V plánu je provázat získané informace s registry jinde v Evropě i na světě.
Zastavit onemocnění včas
Podle registru pracuje na plný úvazek 2327 sledovaných pacientů, na částečný 594. Žádné sociální dávky nepobírá 46,1 procenta pacientů. „Dříve se léky nasazovaly až po letech nemoci, když už byla plně rozvinuta. Nyní jsme schopni u vybraných pacientů začít léčit nejdéle do roka od stanovení diagnózy, a zastavit tak onemocnění včas,“ uvedla lékařka pražského centra Dana Horáková.
Při konvenční léčbě nemoci se používají kortikosteroidy, které však mají nežádoucí účinky. Biologická léčiva lze rozdělit na dvě skupiny: první jsou protilátky proti buňkám imunitního systému, který napadá nervové buňky, a druhou tvoří léčiva, která nemoc modifikují. Biologickou léčbu dostávají pacienti nejčastěji formou injekcí.
|
