Pondělí 23. května 2022, svátek má Vladimír
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Biorytmus v karanténě trpí. Choďte spát a vstávejte ve stejný čas

Covid 19

  5:30
V souvislosti s covidem-19 se hovoří také o poruchách spánku. Je ale docela možné, že jeho dostatek nám může průběh onemocnění koronavirem ulehčit.

Problémy se spánkem (ilustrační foto) foto: Shutterstock

Podle psycholožky Gabriely Kšiňanové, která působí v centru RECETOX Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, může být nespavost jedním z dlouhodobých následků covidu. Podobně je to s přetrvávající únavou a bolestí hlavy, tedy stavem, který připomíná chronický únavový syndrom.

„Předpokládá se, že postcovidová nespavost a další neurologické následky jsou způsobeny buď autoimunitní reakcí nebo zánětlivými procesy, vyvolanými virem. V tomto směru jsou tedy druhotným následkem covidu, nicméně nedostatečný spánek může onemocnění také předcházet,“ upozorňuje doktorka Kšiňanová.

Covid zmrazil léčbu nespavosti. Bez ní ale pacientům hrozí infarkt, deprese či demence

Psycholožka vyzdvihuje roli melatoninu, tedy hormonu, který řídí spánkové procesy. V několika studiích se totiž ukázalo, že užívání melatoninu působí jako prevence proti nákaze covidem. U lidí, kteří jím onemocněli a užívali melatonin, měla choroba lehčí průběh.

„Protektivní účinky melatoninu nejsou nejspíš způsobeny hormonem samotným, ale díky zlepšení spánku v souvislosti s jeho užíváním,“ vysvětluje Gabriela Kšiňanová. „Klasická rada, že spánek je nejlepší prevence i léčba onemocnění, zjevně není tak banální, jak by se na první pohled mohlo zdát.“

Odvěký neduh

Příčin poruch spánku může být podle Gabriely Kšiňanové řada. Bývají to například stres, špatné spánkové návyky a psychické potíže. Problémy se spánkem jsou symptomem deprese i úzkosti a zhoršují jejich průběh. Nejčastější z poruch spánku je nespavost, kterou někdy v životě zažila většina lidí. „Ve velké míře souvisí právě se stresem, psychickými problémy a narušením spánkového režimu. Proto je při lockdownu nespavost tak častá,“ říká psycholožka.

Během pandemie jsou poruchy spánku zřejmě častější. Není to jenom kvůli vlastnímu onemocnění covid-19. Zjistit, zda je spánkových problémů opravdu víc, ale není podle Kšiňanové vůbec jednoduché.

„Problémy se spánkem existovaly odjakživa, nicméně způsoby, jakými se diagnostikují a sledují, se v průběhu historie měnily. Je tedy těžké odlišit, zda jsou poruchy spánku častější nebo častěji diagnostikované,“ vysvětluje Gabriela Kšiňanová. „Máme nicméně důvody se domnívat, že poruch skutečně přibývá.“

Deprese, úzkosti i nespavost. Koronavirus podle nové studie působí na duševní zdraví člověka

Moderní lidé žijí obklopení obrazovkami. „Spánku nesvědčí všeobecná dostupnost technologií, které jej narušují, například televize či telefony, světelný smog i nové možnosti, jak si nosit práci domů,“ vysvětluje psycholožka.

Elektronika však není jediným viníkem. „Příčiny ale mohou být i méně zjevné a nepřímé. Poruchy spánku jsou totiž častější například u starších nebo obézních lidí. Prevalence potíží se spánkem tak může narůstat nepřímo v souvislosti se stárnutím populace a nárůstem problémů s obezitou.“

Dobře se vyspat

Spíme více, nebo spíš méně než naši předci? Převládá názor, že méně, a zdůvodňuje se právě změnou životního stylu. „Zajímavé však je, že pro podporu tohoto tvrzení není mnoho odborných studií,“ poznamenává doktorka Kšiňanová. „Výzkum, který zjišťuje, zda množství spánku skutečně klesá, se totiž musí opírat o počty hodin reportované respondenty, což není úplně přesné. Ze studií, které tuto hypotézu ověřovaly, nevyplývají jednoznačné důkazy, že spánku skutečně ubývá.“

Dostupná data nejsou příliš přesvědčivá. „ Autoři jedné z nejznámějších studií na toto téma zjistili úbytek spánku u dětí a dospívajících během posledního století, což vyvolalo značný rozruch,“ vysvětluje psycholožka z brněnského centra RECETOX. Je ale otázka, nakolik je zkrácení doby spánku významné.

„Tento úbytek činil přibližně hodinu za noc v průběhu posledních sta let,“ říká Gabriela Kšiňanová. „Není to tak málo, ale na druhou stranu ani tak mnoho, aby to vedlo k jednoznačně negativnímu dopadu na zdraví.“

Význam věty „Dobře jsem se vyspal.“ asi chápe každý. Znamená to být odpočinutý a plný síly, mít díky tomu dobrou náladu. Ale co když se snažíme a ono to nějak nejde, i když spíme celou noc? Při problémech se spánkem, ať už nás trápí nedostatečně osvěžující spánek, potíže s usínáním, nebo třeba časté probouzení, je podle psycholožky Kšiňanové dobré zrevidovat náš spánkový režim.

„Může být také užitečné si vést spánkový deník. Stáhnout jde například na stránkách Sleep Foundation,“ doporučuje. „Deník vám může pomoci si uvědomit, co vašemu spánku škodí.“

Národ ve vězení

Žijeme už rok v lockdownu a na psychickém zdraví nám to moc nepřidává. Zvládání celé situace podle Gabriely Kšiňanové záleží na tom, jak moc nám koronavirus naboural život, tj. jestli jsme přišli o práci, zda v našem okolí někdo na covid zemřel, zda máme zdravotní problémy, kvůli kterým se musíme více chránit, nebo zda máme doma děti ve školním věku. „Podnikatel, který musel omezit či zavřít živnost, je v jiné situaci než někdo, kdo může pracovat z domova, i přesto, že home office může být stresující,“ míní psycholožka.

Biorytmus

Pandemii obecně hůře zvládají lidé, kteří se potýkali s psychickými problémy už před covidem a lockdown byl pro ně poslední kapkou, kvůli které pohár přetekl. Je však důležité říct, že ne všichni nesou současnou situaci špatně. Nedávno se objevil článek, podle kterého došlo ke zhoršení psychického stavu jen u malé části populace, zatímco u většiny lidí zůstala hladina potíží nízká.

„Pokud máme pocit, že spolu s ostatními přispíváme k nějaké smysluplné společenské akci, necítíme se osaměle, i kdybychom celé dny šili sami doma roušky,“ říká psycholožka. „Myslím, že právě z kreativity, s níž musíme věci dělat jinak, než jsme zvyklí, a ze zapojení se do celospolečenské akce, můžeme čerpat energii pro zvládání situace.“

Lidská trpělivost má však hranice. „Je pochopitelné, že s délkou trvání opatření, se tato energie obrací v cynismus a frustraci,“ vysvětluje Kšiňanová. „Dobře ji dokládají protesty proti opatřením, které proběhly jak u nás, tak v USA či v Holandsku.“

V osobním životě podle ní existují období, které provází pocit izolace a odloučení. Jakkoli to není v pořádku, tímto pocitem trpívají dlouhodobě hospitalizovaní či staří lidé, i matky na mateřské dovolené. „Je velmi pravděpodobné, že to v životě potká každého z nás. Určitě to není dokonalá analogie, ale pocity osamělosti zažívají mnozí lidé i mimo lockdown,“ uzavírá psycholožka.

Autor:

Půst, občas večeře, čtyři kávy denně. Jak jíst podle výživového poradce Havlíčka

Premium Strava ovlivňuje nejen naši váhu či kondici, ale i náladu a zdravotní stav. Ostatně až dvě třetiny všech nemocí mají...

Vláda má 20 korun z každého litru benzinu, říká šéf sítě levných čerpacích stanic

Premium Nikoho nenechají na pochybách, že tohle je nízkonákladová firma, kde se nehýří. Okázalost tu nemá místo. Spolumajitel...

Všechno vymyslela Škrlová. Je to hlava manipulace, říká režisér Síbrt

Premium Před patnácti lety Česko šokovala kuřimská kauza. Týrání malých chlapců nejbližšími příbuznými i podivná role „Aničky“....

Pro všechny šťastné andílky: Nenechte si ujít testování s Havlíkovou apotékou
Pro všechny šťastné andílky: Nenechte si ujít testování s Havlíkovou apotékou

Trápí vaše miminko opruzeniny, odřeniny od plenek, zarudlá místa, ekzémy a suchá pokožka po koupeli? Otestujte s námi zdarma léčivou mast od...

Mohlo by vás zajímat