Rizikové faktory se dělí na ovlivnitelné a neovlivnitelné. Riziko srdečních chorob roste spolu s věkem, u žen se proces aterosklerózy urychluje po menopauze. Svůj vliv má také genetika. Ve větším ohrožení jste, pokud váš otec prodělal infarkt myokardu před 55. rokem věku nebo matka před 65. rokem.
"Ovlivnitelnými rizikovými faktory jsou kouření cigaret, hypertenze, vysoká hladina krevních tuků, cukrovka a obezita," vypočítává MUDr. Petr Švejda, Ph. D., z II. interní kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.
Negativně se na stavu cév a srdce podepisuje také nadměrná konzumace alkoholu a řádně nepřeléčené bakteriální a virové infekce. Vaše srdce tedy může ohrozit i to, že pořádně nevyležíte chřipku či obyčejné nachlazení. I ze zdánlivě banálních onemocnění se může vyvinout zánět srdečního svalu či deformace chlopní.
Onemocnění pozná často až lékař
Pozitivně naopak působí dostatek pohybu, pravidelné cvičení nebo rekreační sport. Vhodné je také nahradit živočišné tuky ve stravě rostlinnými a často jíst ryby. Srdci prospívá i přiměřená konzumace alkoholu, tedy denně okolo 3 dcl vína pro muže a 2 dcl pro ženy.
Vhodné je také pravidelně absolvovat preventivní prohlídky u praktického lékaře. Při nich je možné odhalit už počínající onemocnění. "Laik pozná jen významné projevy postižení srdce a cév, tedy již v době, kdy je velmi problematické uvést tyto orgány do původního, zdravého stavu," varuje MUDr. Švejda.
Prvním varovným příznakem srdečního onemocnění může být vyšší tepová frekvence. Dalšími projevy bývá dušnost při námaze i v klidu, bolest na hrudi v souvislosti s námahou či stresem a otoky nohou. Cévní choroby se mohou projevit studenými dolními končetinami i dlouho se nehojícími ranami. "Neléčený vysoký krevní tlak bohužel obvykle nebolí a jeho prvním příznakem může být i srdeční selhání či cévní mozková příhoda," upozorňuje.
