Neděle 25. července 2021, svátek má Jakub
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Zdraví

Letní cestování na dlouhé vzdálenosti může přinést zdravotní nepříjemnosti. Co nám hrozí a jak se problémům vyhnout?

Rodina na dovolené foto: Pixabay.com

Po měsících uzavření ve svých domácnostech jsou s nastávajícím létem lidé lační cestování. A po loňské dovolené, kterou jsme mnozí strávili v tuzemských luzích a hájích, nás o to víc láká pobyt u moře, tedy v zahraničí. Někdo se vydá na cesty autem, mnozí raději poletí. V souvislosti s létáním se často hovoří o několika možných rizicích. Velmi nepříjemná je žilní trombóza.
  5:00

„Flebotrombóza neboli ucpání žil je častou komplikací na cestách, a to nejen na cestách letadlem,“ popisuje lékařka ze zlínského centra očkování a cestovní medicíny Avenier Hana Tkadlecová. „Faktorů, které tuto komplikaci usnadňují, je hned několik.“

Podle lékařky se tyto faktory dají rozdělit do dvou skupin. „Jednak jsou na straně pacienta – věk, váha, přidružené nemoci, některé léky, vrozené dispozice, například poruchy srážení krve, jež se doposud neprojevily,“ vyjmenovává odbornice první z nich.

Druhá skupina faktorů souvisí s režimem cestování. „Můžeme je ovlivnit jen částečně,“ říká lékařka. „Jsou to délka cesty nebo letu, možnost pohybu během letu, podávané tekutiny, obavy z tekutin, abych nemusel vyhledávat a navštěvovat veřejné toalety, limitovaný pohyb během cesty, útlak různých části dolních končetin a třísel při neměnných a nepřirozených polohách například i v autě nebo v autobuse.“

Projeví se to otokem dolních končetin, kterého se pak několik následných hodin až dní zbavujeme. Na cestu bychom se tedy měli dobře připravit. Neměli bychom omezovat příjem tekutin z obav před návštěvou toalet. Místo čisté vody bychom měli raději volit například vhodné minerálky, mírně slazené vody či čaje. Vhodné je také omezit příjem alkoholických nápojů a černé kávy, které v konečném důsledku náš organismus dehydratují.

Během samotné cesty je potřeba využít každé příležitosti k pohybu. Krátká procházka v uličce mezi sedadly dělá zázraky. Lékařka doporučuje se vrtět, masírovat si lýtka, provádět opakovanou flexi a extenzi dolních končetin, tedy napínat a krčit chodidla a kroužit jimi a ve stoje si opakovaně stoupat na špičky. Jako prevenci doporučuje také kompresní elastické punčochy.

Nezapomeňte na ponožky

Žilní problémy ovšem nejsou jediné, které nás na cestách čekají. V letadlech dýcháme recyklovaný vzduch, mnohdy bývá dost chladný. Jak se chránit? „Při delších letech jsou většinou k dispozici deky, ale přesto doporučuji si do letadla s sebou vzít větší šál či šátek, který si lze omotat kolem hlavy a krku a zabránit tak prochladnutí,“ radí doktorka Tkadlecová. „Vhodné je také regulovat či vypnout cirkulaci nad hlavou nebo požádat zavčas palubní personál.“

Proudící vzduch, přestože není úplně studený, vede k rychlejšímu ochlazování kožního povrchu, k pocitu chladu a změnám termoregulace. „My Středoevropané létáme většinou do teplých krajin, a tak dost často nejsme vybaveni ponožkami, protože je v cílové destinaci nebudeme potřebovat,“ popisuje lékařka. „Na cestu jeden pár teplých ponožek, zvláště na delší lety, doporučuji. Současně i dlouhý rukáv a dlouhé nohavice.“

Problémy může přinést i klimatizace. „Doporučuje se nepřekračovat v nastavení rozdíl teplot o více než pět stupňů. To znamená, že pokud je venku 30 stupňů Celsia, na klimatizaci by nemělo být méně než 25,“ zdůrazňuje odbornice. Jinak totiž dochází k poruchám termoregulace.

Auta, vlaky a lodě

Jestliže cestujeme autem, má to spoustu výhod, ale zvláště u dětí je třeba myslet na kinetózy. „Není ale dobré cestovat úplně nalačno,“ varuje lékařka. „Je příhodné cestovat s dětmi na noc ve tmě, kdy se riziko kinetózy také snižuje. U vnímavých jedinců se preventivně nedoporučuje během cesty číst, dívat se na televizi nebo mobilní telefon, ale pokud možno sledovat pevný bod před vozidlem, nedívat se na bok na míhající se krajinu.“

Důležitý je přívod čerstvého vzduchu a zdravotní přestávky. Ty pomohou zmírnit i nebezpečí mikrospánku za volantem. Na cestu do auta je třeba si vzít vhodné lehké oblečení a velmi opatrně používat klimatizaci. „U otevírání bočních okének zase hrozí nebezpečí vzniku zánětu zubu či obličejového nervu,“ popisuje zlínská odbornice.

Při cestách lodí se lidem náchylným ke kinetózám doporučuje pobyt ve střední části plavidla, kde jsou jeho výkyvy nejmenší. „Problematické ze zdravotního hlediska jsou spíše několikadenní okružní plavby na velkých lodích, kdy při potížích s filtrací pitné vody občas dochází k norovirovým epidemiím. Obyčejná chlorace vody viry totiž neusmrtí,“ dodává doktorka Tkadlecová. (Noroviry jsou skupina RNA virů. Způsobují záněty trávicí soustavy – průjmy, zvracení, bolesti břicha atd. – pozn. red.)

Pozor na stravu

Ani když zdárně dorazíme na místo, kam jsme cestovali, rizika nekončí. Místní strava může obsahovat bakterie, na něž není náš organismus zvyklý. Proto nám hrozí zažívací potíže. „Je dobré preferovat dobře tepelně opracované potraviny, zvláště pokud jsou připravované před našimi zraky,“ doporučuje doktorka Hana Tkadlecová. „Co se týká čerstvého ovoce a zeleniny, kupujeme pokud možno takové, které můžeme sami opláchnout pitnou vodou, případně oloupat.

Podobně je to s jakýmkoliv jídlem. „Při poznávání místní kultury se člověk exotickým potravinám nevyhne, pokud tedy nechce,“ říká doktorka Tkadlecová. „Je dobré mít s sebou střevní dezinficiens, černé uhlí, případně roztoky na zavodnění, například rozpustné tablety či sáčky.“

Lékařka také varuje před salátovými stoly, a to i v lepších hotelích. Zcela bez nebezpečí podle ní není ani nakrájené ovoce, u nějž nemáme kontrolu nad tím, kdo, čím a jak je před přípravou omýval.

Zdravotní rizika spojená s cestováním

Zdravotní potíže může odstartovat i kontaminovaná voda. „Ani ve Středomoří se nelze spoléhat na to, že voda, která teče z kohoutku, je pitná,“ varuje doktorka Tkadlecová. Střevní mikroflóra Čechů se od obyvatel Středomoří přece jen liší.

Další nebezpečí mohou představovat místní alkoholické nápoje. Nejhorší je otrava metanolem, po níž hrozí poškození zraku, nebo dokonce úplné oslepnutí. „Je dobré být na pozoru u neoriginálně balených lahví či u míchaných nápojů,“ zdůrazňuje zlínská lékařka. „Jinak určitě je dobré ochutnat místní speciality, ale v rozumné míře.“

My Středoevropané létáme většinou do teplých krajin, a tak nejsme vybaveni ponožkami, protože je v cíli nebudeme potřebovat. 

Autor: