Jód je nezbytný pro normální vývoj mozku. Nedostatek jódu má polovina Evropanů. Význam jódu pro lidské zdraví připomíná dnešní Den jódu.
Lidské tělo obsahuje 20 až 30 miligramů jódu, z toho 80 procent je ve štítné žláze jako součást hormonů tyroxinu a trijodtyroxinu, jež ovlivňují v buňkách rychlost látkové přeměny.
Nedostatek jódu se projevuje zvětšením štítné žlázy, zvýšenou únavou a zapomínáním, sklonem k depresím. Klesá plodnost a těhotné ženy častěji potrácejí. Dlouhodobý nedostatek jódu může přispět k rakovině prsu a štítné žlázy. U dětí se zpomaluje duševní vývoj.
V Česku od roku 1996 všichni novorozenci procházejí screeningem na správné fungování štítné žlázy. Vyšetřovány jsou také ty těhotné, u kterých by mohl nedostatek jódu nastat. Plošný screening u těhotných v Česku není a podle gynekologů není nikde na světě. Dospělý potřebuje denně 150 mikrogramů jódu, těhotná až o 100 mikrogramů víc.
Od roku 1995 působí v ČR meziresortní skupina pro řešení jódového deficitu. I jejím přičiněním se v ČR prodává jodidovaná sůl, jódem je obohacována mléčná kojenecká výživa a ovocné přesnídávky, potraviny obohacené jódem dostávají tzv. jódové logo a jodid draselný byl jako léčivo zařazen mezi preparáty hrazené zdravotní pojišťovnou.
Podobně jako nedostatek, ani nadbytek jódu není podle předsedkyně meziresortní komise Lydie Ryšavé dobrý. Proto by příjem potravních doplňků s obsahem jódu měl být uvážený. Přímořské národy si proti vysokým dávkám jódu z mořských řas vypěstovaly odolnost. Vnitrozemce, kteří nemají v pořádku štítnou žlázu, ale mohou vysoké dávky jódu přesahující 600 až 1000 mikrogramů denně dráždit a způsobovat jim dlouhodobé komplikace.
Pokud se v rodině vyskytly problémy se štítnou žlázou, nebo pokud má člověk u sebe na tyto problémy podezření, měl by si dát štítnou žlázu vyšetřit a poradit se s lékařem o používání potravin a doplňků s jódem.
