Jak se zachovat, pokud klíště na těle najdeme, radí mikrobioložka Kateřina Kybicová: „Klíště si co nejdříve sami nebo s pomocí rodinných příslušníků vyndejte. Rozhodně není potřeba s přisátým klíštětem chodit k lékaři.“
Zeptali jsme se vědců: Může některá z látek v těle klíštěte lidstvu posloužit v oblasti anesteziologie? |
Nejjednodušší „domácí“ postup, jak na to, zní: Místo přisátí klíštěte vydezinfikujte jodovým či jiným dezinfekčním prostředkem. Pomocí navlhčené textilie, například žínky, lehce pohybujte klíštětem ze strany na stranu. Po dvou až třech minutách se uvolní.
Pokud jste lépe vybaveni, můžete také klíště opatrně podebrat co nejblíž u povrchu pokožky a vyjmout měkkou pinzetou. Podstatné je, že s klíštětem v žádném případě netočíme. Jeho sací ústrojí není vrut. Při pokusu o otáčení se totiž přední část klíštěte odtrhne, zůstane v kůži a může způsobit dlouho přetrvávající zatvrdlinu, případně zánět. Po odstranění klíštěte místo opět vydezinfikujeme.
Píchnutí dobře chlaďte
Nejen klíště nám ale může znepříjemnit den, bodnout nás může také sršeň, včela či vosa. Podle doktorky Kybicové by se místo vpichu mělo dobře zchladit ledem nebo studenou vodou a měli bychom na ně nanést lokální antihistaminikum.
Alergici by pak měli ihned užít pohotovostní léky, které jim před sezonou předepsal ošetřující lékař a jež by určitě neměli zapomenout doma.
Vosy v útoku
Někdy se člověku podaří poštvat proti sobě celou vosí armádu. Třeba si při běhání po lese nevšimne vosího hnízda a celý roj vyrazí do útoku. Tento závod není fér a podle Kateřiny Kybicové bychom se neměli snažit roj sami odehnat či zlikvidovat.
„Snažte se utéct a schovat se před ním a hlavně si čímkoli kryjte hlavu a krk. Až budete v bezpečí – a pokud se roj usídlí třeba u vás na zahradě –, zavolejte odborníky na likvidaci takového roje. To může být dezinsekční firma, jde-li o včely, tak včelař. V případě akutního ohrožení zdraví můžete zavolat i hasiče,“ radí doktorka Kybicová.
Česnek nefunguje
Říká se, že proti klíšťatům, komárům či mouchám zabírá konzumace česneku. Kateřina Kybicová ale tvrdí, že to nebylo potvrzeno. A pach česneku potom odrazuje spíš okolní lidi. „Raději bych radila použití repelentu,“ říká doktorka.
To platí také o obraně proti hmyzu v zahraničí, například ve Středomoří, ale i v asijských končinách. „Tam bych kromě repelentů doporučila využívat též moskytiéry.“
