Pátek 26. dubna 2024, svátek má Oto
130 let

Lidovky.cz

Zdraví

Očima odborníka: Bez respektu se léčit nedá

Nemoc - ilustrační foto

Nemoc - ilustrační foto foto: Shutterstock

Podceňovat roli praktického lékaře je skutečně nebezpečné. A to pro pacienta i pro fungování celého zdravotnictví, pro které jsou praktici základním stavebním kamenem.
  5:27

Každý člověk by měl mít „svého“ registrujícího praktického lékaře, který bude mít celkový přehled o jeho zdravotním stavu i o tom, jak se jeho zdraví měnilo v průběhu času. 

Praktický lékař je tím, kdo shromažďuje zdravotní dokumentaci, a kdo by tedy měl mít celkový náhled na zdravotní stav. Opravdu to tedy není lékař jen na „rýmičku“. 

Nehledě na to, že není vhodné, pokud pacient podceňuje virózy a jiné respirační onemocnění, a to již proto, že podobně „banálními“ či nespecifickými příznaky mohou začínat i onemocnění mnohem závážnější. Praktik také rozpozná, kdy je nutné s řádným doporučením odeslat pacienta ke specializovanému lékaři nebo do nemocnice. 

K tomu ovšem dodávám, že Lékařská komora zároveň hájí právo každého pacienta vyhledat specializovaného lékaře, kterého potřebuje, přímo, tedy i bez nutnosti návštěvy u praktického lékaře. Pacienti mají právo svobodně si volit lékaře. Avšak na druhou stranu také lékař může odmítnout pacienty, pokud by se kvůli pracovnímu přetížení již o ně nemohl řádně starat. Ve vztahu mezi lékařem a jeho pacienty je však nejdůležitější vztah vzájemné důvěry. Pokud ten neexistuje, pak je léčba obtížná či přímo nemožná. Je tedy pro člověka opravdu velmi důležité najít si lékaře, kterému bude jako pacient důvěřovat. Samozřejmě, hodnotit objektivně kvalitu zdravotní péče je velmi obtížné. Pro mě osobně jsou nejdůležitější reference od kolegů lékařů. 

Spokojenost pacienta s vystupováním lékaře je jedním z aspektů. Nesmíme zapomínat, že lékaři jsou zde především proto, aby sloužili nemocným lidem. A vlídné slovo, i to léčí. Ocení je zejména staří lidé, kteří mají často oprávněný pocit, že se o ně už „nikdo nezajímá“. 

Smutným faktem je však určité odosobnění současné medicíny. Kvůli stálému nárůstu administrativy a kvůli elektronizaci zdravotnictví mají lékaři stále méně času na samotné pacienty. Lékař místo toho, aby se díval pacientovi do očí a vzal ho třeba za ruku, musí civět na obrazovku a „datlovat“ do klávesnice od počítače.

Autor je specialista na léčbu onemocnění krevních a lymfatických cév a je od roku 2006 prezidentem České lékařské komory

Autor: