LN Proč je pro některé lidi stresující už slovo dovolená?
V našich představách je dovolená spojená s prázdninovou volností a odpočinkem. Realita je však taková, že se dovolená ocitla na globálním žebříčku životních stresorů s negativním dopadem na člověka. Naše společnost je totiž orientovaná na výkon, kde se řídíme spíše tím, co musíme, než co chceme. A z plánované dovolené se může snadno stát náročný projekt. Vliv mají i sociální sítě. Podprahově na sítích rivalizujeme, trumfujeme se, podřizujeme se trendům, které nám možná ani nevyhovují. A nakonec se i dovolená může zvrtnout v další výzvu ke zdolání.
ROMANA NOVOTNÁVede vlastní psychoterapeutickou praxi v Praze 5. Přes 30 let pracovala v psychoterapeutickém stacionáři, několik let na Lince důvěry. Orientuje se na klienty s úzkostnou a depresivní problematikou, s poruchami osobnosti, psychosomatickými obtížemi. Zabývá se i krizovou intervencí a vztahy. Je lektorkou programů zaměřených na zvládání stresu a prevenci syndromu vyhoření. |
Všechny přípravy, balení, samotné cestování, orientace v neznámém prostředí, časové posuny, intenzivní kontakt s blízkými testují naši odolnost a adaptibilitu. Jsou to bezesporu silné stresory. A zmínila bych i zvýšené pracovní nasazení před absencí v zaměstnání. Do příprav tedy investujeme spoustu energie, času i tolerance. A tak nás může napadnout – má vůbec takovýto vyčerpávající chaos smysl?
LN Mají si lidé, kteří si plánují velmi akční dovolenou, na poslední dny volna naplánovat už odpočinek?
Obecné pravidlo neexistuje. Každý nejlépe ví, co mu vyhovuje, co potřebuje. Během dovolené je hlavně třeba reagovat na vlastní potřeby a vyhovět jim. Naše tělo i psychika občasné vypnutí a relaxaci uvítají. Někdo chce energii aktivně vydat, jiný naopak načerpat. Respekt k sobě vede k životní spokojenosti, je to dovednost, kterou můžeme celý život zušlechťovat.
Promyslela bych si i regeneraci s ohledem na aktivity plánované po skončení dovolené. Pokud po intenzivním týdenním lyžování a celonoční cestě zpět domů nastoupíme hned ráno do pracovního procesu, budeme se nejspíš cítit hůř než před odjezdem. Dovolená by měla být naplánována tak, abychom doplnili své síly, nejeli „na rezervu“, a na konci dovolené měli čas na přechod zpět do pracovního rytmu.
LN Jak si zařídit poslední dny v zaměstnání před odjezdem na dovolenou tak, aby návrat byl co nejpříjemnější?
Opět záleží na každém a hlavně na předchozích zkušenostech, co nám obvykle funguje a co ne. S časovým předstihem můžeme zapracovat na dokončení restů, abychom se k nim v mysli nemuseli vracet. Pokud to lze, domluvme si včas, kdo nás bude zastupovat, vypracujme pro něj přehled neodkladných úkolů a pracovních kontaktů, upozorněme ostatní na svou plánovanou nepřítomnost.
V pití alkoholu jsou Češi unikát. Dovolená skýtá možnost si užívat, ale náš organismus ji nemá nikdy |
Něco lze samozřejmě ovlivnit jen zčásti. Ovšem včasná příprava na dovolenou nám pomůže zmírnit odjezdový stres. Každý má nárok po určitou dobu nepracovat, a to je potřeba si uvědomit a nechat se dočasně zastoupit. Dovolte si nepracovat – to je dovolená.
LN Jak by měly vypadat první dny v práci po dovolené?
Je pravděpodobné, že přechod z dovolenkového tempa do pracovní dynamiky bude nemilý. Pokud máte možnost si sami plánovat pracovní kalendář, stanovte si priority toho, co je opravdu nezbytné po návratu vyřešit hned, a vyvarujte se hektické snahy všechno okamžitě stihnout a zařídit. Samozřejmě jsou povolání, kde si pracovní nároky nemůžeme zcela přizpůsobit. Ale i tam lze pracovat s vnitřním nastavením a očekáváními. Buďte k sobě shovívaví a respektujte sami sebe. Okamžitý výkon na plné obrátky nepomáhá.
LN Pokud člověk pracuje s počítačem a denně dostává desítky mailů, děsí se toho, co na něj vyskočí z obrazovky po dovolené. Nebylo by méně stresující pro tyto lidi, kdyby si vzali místo jedné delší dovolené třeba čtyři prodloužené víkendy a jednu týdenní dovolenou?
Čeho přesně se děsíme? Že všechny úkoly nezvládneme odbavit okamžitě? Obavy vznikají v naší hlavě. A čím úzkostnější jsou, tím větší stres v sobě vyvoláváme. Přitom v našem poměrně komfortním světě se setkáváme jen s minimem situací, které nás reálně ohrožují. Ve snaze ochránit se před stresem naše tělo automaticky spouští obrannou stresovou reakci, tedy jakýsi pohotovostní stav. Dlouhodobé setrvání v něm nás poškozuje a vyvolává řadu symptomů, atakujících nejen tělo a psychiku, ale i sociální vztahy a samozřejmě pracovní výkonnost.
LN Takže takový způsob dělené dovolené není dobrým řešením?
Ideální délka dovolené neexistuje, každý z nás regeneruje jinou rychlostí. Vzhledem k tomu, že nám trvá několik dní, než se oprostíme od myšlenek na práci, a před návratem se nám už zase pracovní témata vtírají na mysl, bych zkracování dovolené nedoporučovala. Teprve během volna trvajícího dva až tři týdny dostatečně zregenerujeme.
Dovolená bez hádek? Je nutné, aby spolu partneři mluvili |
LN Pokud si člověk na dovolené uvědomí, že návrat do práce je pro něj opravdu bolestný, není to impulz k tomu, udělat změnu a hledat si jinou práci, nebo jsou takové pocity s končící dovolenou normální?
Myslím, že každého někdy přepadla slastná myšlenka – co kdybych se do práce už nevrátil? Jistá míra nechuti k návratu z dovolené patří. Důležitá je právě ta míra. Převažují ve mně negativní pocity, nenaplnění, zaplavují mě úzkostné myšlenky o práci, strach a nepolevující napětí? V takovém případě už jsou úvahy o změně na místě. V životě funguje harmonický princip – něco vydávám, ztrácím a za to něco dostávám, obohacuji se. To platí ve vztazích stejně jako v zaměstnání. Ovšem když je ručička na pomyslné váze dlouhodobě vychýlená jedním směrem, přestáváme se cítit komfortně, vytrácí se nám motivace i smysl naší činnosti.
