Spousta civilizačních onemocnění souvisí s nezdravým jídelníčkem a nedostatkem pohybu. „Před třiceti lety chodili padesátníci na různé hromadné akce, cvičili, hráli vesnický fotbal,“ říká profesor Štěpán Svačina z 3. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a předseda České lékařské společnosti J. E. Purkyně. „Dnešní muži jsou na tom s pohybem podstatně hůř.“
Přitom právě pohyb je podle jeho slov nejlepším lékem na stáří. Pokud však muž delší dobu „sportuje“ pouze u televizní obrazovky, pak se přece jenom hůř přinutí k tomu, zapracovat na své kondici.
Netřeba hned jít do posilovny
Padesátníci mívají někdy obavu zajít do posilovny, které bývají dost často plné mladých svalovců – a teď jsou stejně zavřené. Stejně tak si už netroufají třeba na náročnou cyklistickou túru do hor. Klidně si ale zpočátku mohou zašlapat na rotopedu nebo si třeba v přírodě vyzkoušet severskou dynamickou chůzi se speciálními sportovními holemi, takzvaný nordic walking. Tedy pohybovou aktivitu, při níž se nejen procvičí celé tělo, ale i posílí bránice.
K dispozici jsou dnes i různé krokoměry nebo aplikace do chytrých telefonů, s jejichž pomocí je možné zjistit, nejen kolik jsme toho ušli, ale i sledovat tepovou frekvenci.
Denně aspoň pár minut
Jestliže třeba padesátníci začínají se sportem po delší pauze, občas si lámou hlavu nad tím, jakou sportovní aktivitu zvolit. „Každý pohyb je v tomto věku vhodný,“ ubezpečuje profesor Ladislav Pyšný z Centra sportovní medicíny na EUC Klinice v Ústí nad Labem. „Pokud jsou muži zdraví, pak je jejich tělo připraveno se pravidelně a poměrně intenzivně pohybovat.“
Zdraví mužů po padesátce. Na které choroby si dát pozor? |
Nejvýhodnější je podle profesora Pyšného každodenní pohyb, nejlépe střední intenzity, v rozsahu nejméně několika desítek minut. A to takový, při němž dochází ke stále se opakujícímu stahu a uvolnění svalů – běh, chůze, plavání a podobně.
Vhodné jsou i aktivity, při kterých se zapojuje co nejvíce svalů. Patří k nim i chůze vyšší intenzity, například rychlý výšlap do kopce. Důležité je, aby zvolená pohybová aktivita muže bavila a aby byla při ruce.
„Některé psychologické studie uvádějí, že největší šanci vytrvat ve cvičení mají ti, kdo cvičí doma nebo v blízkosti bydliště,“ uvádí profesor Svačina. Hodně také podle něj záleží na tom, jestli se v mužově rodině sportovalo, a jemu to tedy přijde přirozené.
Cvičit i s cukrovkou
Zanedbávat pohyb by ovšem neměli ani ti, kdo už nějaké zdravotní potíže mají. U většiny civilizačních chorob, k nimž patří obezita, vysoký krevní tlak nebo cukrovka druhého typu, je totiž právě pohyb tím nejlepším lékem. Jen míra zátěže by u těchto lidí neměla být příliš vysoká.
„V řadě případů může dojít díky častějšímu pohybu k výraznému zlepšení zdraví nemocného,“ říká profesor Pyšný. „Většina civilizačních chorob se však v naší společnosti léčí pouze léky a na vhodnou pohybovou stimulaci organismu se často zapomíná.“
O svém diabetu třeba nevíte. Pozor na kombinaci málo pohybu, hodně jídla |
Nebezpečná může ovšem být také příliš intenzivní nárazová fyzická zátěž. Kdyby se netrénovaný padesátník bez jakékoliv přípravy vypraví třeba na vytrvalostní běh, riskuje závažné zdravotní problémy. Může přetížit některé části pohybového systému, vzácněji mu hrozí i úmrtí například v důsledku srdečního selhání.
Pokud se chce tedy muž takovým aktivitám věnovat, měl by se podle slov profesora Pyšného nejprve nechat vyšetřit patřičným specialistou, nejlépe tělovýchovným lékařem.
Změny na talíři
Také strava dokáže výrazně ovlivnit zdravotní rizika. „Držet radikální dietu je nevhodné, člověk se obvykle po čase opět vrátí ke svým původním zvyklostem,“ uvádí profesor Svačina. „Mnohem lepší je, když se člověk spojí s nutriční terapeutkou, která posoudí jeho jídelní zvyklosti, doporučí mu drobné změny jídelníčku a navede ho správným směrem.“
Řada lidí ale podle jeho názoru věří spíše výživovým poradcům bez patřičného vzdělání, kteří na internetu nabízejí za velké peníze rychlé zázraky. Ve většině případů jde ovšem jen o obchod s falešnou nadějí.
Stejně neúspěšné bývá i polykání nejrůznějších potravních doplňků, díky nimž mají lidé s nadváhou a obezitou rychle a bezbolestně zhubnout. Ani v tomto případě se zázraky nedějí.
Mnohem větší efekt mívá pravidelný pohyb a změna jídelníčku. A to nejen u cukrovky a vysokého tlaku. Podle velké studie, která zkoumala vliv potravin na lidské zdraví, mohou mít zvýšené porce zeleniny a dostatečný pohyb vliv dokonce i na obávanou Alzheimerovu chorobu.
