Kmoníček začal hned provádět nepřímou srdeční masáž a udržel pacienta při životě přes deset minut, než dorazila horská služba s automatickým defibrilátorem. Elektrickým výbojem se podařilo selhávajícímu srdci navrátit pravidelný srdeční rytmus. Záchranáři pak odvezli muže do královéhradecké fakultní nemocnice, kde byl operován.
"Když v prvních minutách postiženému člověku nepomůžete vy, tak už mu později nepomůže nikdo," upozornil Kmoníček. Laik nemusí podle něj nečinně stát. Pro tyto situace existuje jasný postup první pomoci - je nutno nejprve zjistit, zda má postižený hmatný srdeční pulz a zda dýchá. Pokud pulz není hmatný, je nutno okamžitě zahájit nepřímou srdeční masáž.
"To je klíčové. Jestliže resuscitaci začnete okamžitě a děláte ji účinně, obvykle se díky zachování krevního oběhu daří udržet i dýchání. Když je dýchací centrum v mozku prokrveno, zvládne reagovat na to, že má organismus málo kyslíku a nutí člověka dýchat," popsal lékař.
Umělé dýchání a stlačení hrudníku
I kdyby postiženému ve skutečnosti srdce pracovalo a měl pulz nehmatný jen zdánlivě, třeba kvůli nízkému tlaku, srdeční masáží se podle Kmoníčka nic nezkazí a bude to menší chyba než nedělat nic.
Nepřímá srdeční masáž vyžaduje zhruba sto stlačení hrudníku za minutu proti pevné podložce. Jestliže postižený nedýchá, je třeba přidat ještě umělé dýchání v kombinaci dvou vdechů na 30 stlačení hrudníku.
Oživování musí být zahájeno do pěti minut od selhání základních životních funkcí, jinak hrozí nevratné poškození mozku.
