„Zpočátku byla panika mezi pacienty opravdu obrovská,“ říká ředitel Fakultní nemocnice v Brně Jaroslav Štěrba. „Nyní už ale lidé pomalu zjišťují, že se dá umřít i na něco jiného než na koronavirus.“
U některých onemocnění mírný odklad léčby pacientův zdravotní stav nijak vážně nepoškodí. Existují však choroby, u nichž zásadní roli hrají nejen dny, ale i hodiny. Z odložených nemocí se tak v některých případech mohou snadno stát časované bomby.
Pozor na slepé střevo
Rozpoznat, s kterými obtížemi je zapotřebí rychle spěchat k lékaři, bývá ale pro laika dost často obtížné. Při dlouhém váhání si tak můžeme snadno způsobit vážné zdravotní problémy. „Chirurgové v naší nemocnici v životě nezaznamenali tolik prasklých slepých střev jako v době koronavirové pandemie,“ upozorňuje profesor Štěrba. „Když dříve člověka píchlo pod žebry, hned běžel k lékaři. Dnes ale řada lidí tiše trpí doma.“
Přiznává, že zpočátku byly obavy z nákazy do jisté míry opodstatněné. Už proto, že pacienti i lékaři neměli dostatek ochranných zdravotnických pomůcek. V současnosti se však už situace stabilizovala, a je proto zbytečné návštěvu nemocnice odkládat.
WHO nadále doporučuje roušky. Situace kolem nákazy koronavirem je v Evropě nadále vážná |
Pokud totiž pacient se zánětem slepého střeva nevyhledá pomoc včas, zánětlivý proces se rozšíří a zasáhne pobřišnici. Operace bývá v takovém případě složitější, po zákroku je nejednou zapotřebí zahájit i dlouhodobou antibiotickou léčbu. Hojení trvá déle a pacient se mnohdy musí smířit i s trvalými následky, k nimž patří například poruchy plodnosti.
Nebezpečný je ovšem nejen zánět v břiše, ale i v krku či v okolí zubu. „Jako milovníka skupiny Spirituál kvintet mě nedávno velmi zasáhl případ muzikanta Dušana Vančury, který zemřel na následky zanedbaného zubního zánětu,“ zmíní se profesor Štěrba. Návštěvu lékaře hudebník odkládal tak dlouho, až se mu zánět rozběhl a skončil sepsí organismu.
„Stačilo přitom, aby došel k lékaři, a bylo by to na pár minut, asi bez aerosolu, naprosto bezpečné pro všechny,“ komentuje tento případ prezident České stomatologické komory Roman Šmucler.
Bolest zubů nepočká
S tak dramatickým případem se sice docent Šmucler v poslední době nesetkal, ale závažné komplikace ve své praxi vidí skoro denně. „Zejména senioři mají strach a mnohdy za to mohou nesmyslné výzvy, ať do ordinace chodí jen s akutními problémy,“ uvádí. „Před deseti minutami jsem tu měl třeba pacientku, která dva měsíce odkládala návštěvu jiné ordinace, a já u ní dnes musel řešit velký zánět čelistní dutiny, který ji mohl ohrozit na životě.“
Rozhodně to ovšem podle jeho názoru není tím, že by zubní lékaři neordinovali. Polovina z nich zavřela svou praxi pouze na začátku koronavirové krize, kdy chyběl zdravotnický materiál. Ale i v té době zbývající kolegové bez problémů zvládali základní pohotovostní službu. Dnes navíc pracuje skoro sto procent ordinací. Už proto, že stomatologie nemá paušály, a kdo nepracuje, tomu hrozí bankrot.
Stomatologové jsou navíc podle Romana Šmuclera trénovaní na práci s pacienty, kteří mohou být nakaženi závažnou infekcí. Roky pracovali s vidinou rizika HIV nebo hepatitidy C.
Jak říká docent Šmucler, s koronavirovou krizí se tak pro něj osobně prakticky nic nezměnilo. Rizika nikdy nepodceňoval a respirátor či kvalitní ústenka a štít patřily k jeho běžné výbavě před rokem stejně tak jako dnes.
Nepodceňujte změny vidění
Také oční lékaři se dnes více než dřív setkávají s pacienty, kteří si návštěvu jejich ordinace rozmýšlejí. Jedním z nich byl i pan Miroslav postižený náhlou změnou vidění. Chvílemi měl pocit, že se na svět kolem sebe dívá přes rozšiřující se clonu, jindy se mu před očima objevovaly záblesky, mihotající se jako mušky. Do ordinace zamířil ale až ve chvíli, kdy si začal takzvaně vidět na nos.
„Bohužel se u něj potvrdilo závažné podezření na odchlípení sítnice,“ říká Lucie Valešová, primářka pražské oční kliniky DuoVize. „Pacient proto musel ve fakultní nemocnici okamžitě podstoupit akutní operaci.“ Pokud by návštěvu ordinace dál odkládal, riskoval by částečnou či úplnou ztrátu zraku.
Změny vidění, zorného pole či jiné závažné obtíže by proto měly být pro každého člověka jasným signálem k návštěvě oční ordinace. Za současné situace mívají přitom podle primářky Valešové větší strach starší lidé, kteří z obavy před nákazou koronavirem i při vážných potížích radši ani lékaře nevyhledají. Zatímco ti mladší se nebojí přijít i s méně závažnými problémy.
Od svých pacientů se doktorka Valešová dozvídá, že některé oční ordinace zůstávají stále zavřené, jindy lékaři poskytují jen telefonické konzultace. Ale ty ne vždy stačí. Počet očních ordinací, které alespoň částečně ordinují, se však podle ní každým týdnem zvyšuje.
„Všichni lékaři v ambulantní sféře se shodují na tom, že pacienti jejich ordinace vyhledávají mnohem méně než před koronavirovou pandemií,“ dodává.
Nezapomeňte na prevenci
Na návštěvu lékaře by neměli zapomínat ani pacienti s chronickými nemocemi. Už proto, že při pravidelné prohlídce může například diabetolog odhalit závažný problém, který je zapotřebí včas léčit.
„Na našem pracovišti děláme proto i telefonické kontroly pro pacienty, kteří nemohou přijít osobně,“ říká Marta Klementová, vedoucí lékařka pražského diabetologického centra DIAvize. „Často však při této ,kontrole na dálku‘ zjistíme, že jeho osobní přítomnost je nezbytná.“
V takovém případě s ním rovnou lékař domluví přesný termín návštěvy, aby tak minimalizoval veškerá rizika. Přesto však podle slov diabetoložky mnozí pacienti kontroly odkládají, leckdy obtíže bagatelizují, a riskují tak vznik závažných komplikací. Řada z nich hodlá vyrazit na prohlídku až poté, kdy se zruší současná omezení.
Podobně uvažuje většina pacientů s diabetem. „Když nyní zruší termín plánované kontroly, může se jim snadno stát, že později nebudeme mít volnou kapacitu my,“ dodává doktorka Klementová.
V současnosti přitom její centrum funguje bez omezení a v souvislosti s aktuální situací zde zavedli i řadu opatření, která mají minimalizovat rizika přenosu koronaviru. Vyhýbat se akutním nebo plánovaným návštěvám u lékaře se proto určitě nevyplácí.
