5. března 2019 5:24 Lidovky.cz > Relax > Zdraví

Tichý vrah nejdřív nebolí. Vysokým tlakem trpí čím díl tím více lidí

Měření krevního tlaku - ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Měření krevního tlaku - ilustrační foto | foto: Shutterstock

Jakmile se jednou objeví, pravděpodobně už nikdy nezmizí – pokud člověk zásadním způsobem nezmění životní styl a hlavně pokud se nezačne léčit. Vysokým krevním tlakem neboli hypertenzí trpí čím dál více lidí. I mladých.

Lidi s vysokým tlakem vůbec nemusíte na první pohled poznat. Na jednu stranu to může být někdo, koho si jako pacienta obvykle představujeme – starší obézní člověk, který rád jí, pije i kouří.

Ale může to být i docela štíhlý čtyřicátník ze sousedství, který si maximálně občas dá dvojku vína. A který vysoký tlak zdědil po předcích a přispěl k němu svým sedavým zaměstnáním a stresem s ním spojeným. Bez lékařského vyšetření to však nepozná ani jeden, protože vysoký krevní tlak nebolí a do doby, než nastane nějaký průšvih, o sobě v podstatě nemusí dát vědět. Právě proto se někdy hypertenze označuje jako „tichý vrah“.

Jediným příznakem, kterého je možné si všimnout, bývá bolest hlavy. Pokud jste na ni netrpěli a poslední dobou se objevuje, rozhodně je na místě zajít k lékaři a nechat si tlak přeměřit.

Čtyři pětiny by nemusely onemocnět

Zabijákem se bohužel skutečně stát může, protože právě neléčený vysoký krevní tlak může vést k srdečnímu infarktu nebo k mozkové mrtvici. Ty jsou vůbec nejčastější příčinou úmrtí – kdyby se lidé léčili, tedy kdyby například včas zjistili, že mají vysoký tlak, dalo by se předejít až 80 procentům případů. Podle Světové zdravotnické organizace se za hypertenzi v dospělosti považuje trvalé zvýšení krevního tlaku na hodnoty 140/90 mm Hg.

Vysoký krevní tlak

Patří mezi civilizační nemoci. Stojí za každým čtvrtým úmrtím lidí nad 40 let. O vysokém krevním tlaku hovoříme od naměřených hodnot 140/90 mm Hg výše. Ideální hodnotu představuje 120/80 mm Hg. Vyšší uváděná hodnota představuje tlak naměřený v okamžiku stahu srdce, nazývá se systolický. Nižší uváděná hodnota představuje tlak naměřený v okamžiku odpočinku srdce při plnění jeho komor, nazývá se diastolický.

Kdy jít k lékaři: Ojedinělé naměření vysokých hodnot většinou ještě nepředstavuje akutní nebezpečí. Pokud však velmi vysoké hodnoty přetrvávají i po dostatečném období klidu, je třeba se poradit s lékařem. Varováním je, když vyšší tlak provází dušnost, bolest na hrudi, slabost končetin či poruchy řeči. 

Hypertoniků u nás přitom rozhodně není málo. Podle odhadů, které zveřejnil pražský Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM), činí výskyt vysokého krevního tlaku u lidí mezi pětadvacítkou a pětašedesátkou věku třicet pět procent, přičemž s věkem se výskyt zvyšuje. Ve věkové kategorii od 55 do 64 let trpí hypertenzí 72 procent mužů a 65 procent žen. Přepočteno na počet obyvatel, v zemi celkem žije přibližně dva a půl milionů hypertoniků.

Většina pacientů má takzvanou primární hypertenzi, jejíž přesná příčina není známa. Pouhých deset procent pacientů trpí sekundárním vysokým tlakem, která má jasně zjistitelnou a někdy i odstranitelnou příčinu – například v důsledku hormonálních nebo neurologických problémů. O sekundární hypertenzi mluvíme také jako o vysokém tlaku, který se poprvé objevil v těhotenství a který může být projevem závažného stavu zvaného preeklampsie, ta však jindy než během gravidity nastat nemůže.

Miliardy za léčbu

Léčba hypertenze přitom není levnou záležitostí, stačí se podívat na čísla od zdravotních pojišťoven – přesně to loni vyčíslila druhá největší z nich, Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra.

Má více než jeden a čtvrt milionu klientů, s hypertenzí se léčí pětina z nich – celkové náklady na jejich léčbu ročně převýšily jeden a půl miliardy korun. Podle tiskové mluvčí pojišťovny Hany Kadečkové výdaje rok od roku výrazně stoupají. To souvisí mimo jiné s prodlužující se délkou života a zlepšující se diagnostikou, která zachytí více nemocných. Mnoho z nich však přesto na preventivní prohlídku nikdy nepřijde. A mohou kvůli tomu přijít o život, když se u nich objeví infarkt, mrtvice nebo třeba poškození ledvin.

Základem léčby je farmakologická terapie, ale smysl má samozřejmě i snaha přejít na zdravější životní styl. Nelze však spoléhat pouze na něj, protože ani zdravý životní styl nemusí zajistit dostatečný pokles tlaku. Navíc tato změna nastane velmi pomalu, například až člověk výrazně zhubne. Mezitím by však mohlo dojít k fatálním potížím.

K farmakologické léčbě se u pacientů s vysokým rizikem hypertenze přistupuje do měsíce od zjištění vysokého tlaku, který by měl být naměřen opakovaně nejen doma, ale i v lékařské ordinaci.

Brát léky má smysl, ačkoli může mít pacient pocit, že mu vysoký tlak život nijak neomezuje, natož aby ho ohrožoval. Léky však podle statistik snižují až o 30 či 40 procent výskyt cévní mozkové příhody a úmrtnost na ni, o 20 až 25 procent snižují nemocnost a úmrtí na ischemickou chorobu srdeční a až o polovinu snižují riziko srdečního selhání.

Nejhorší je kouření

„Terapie samozřejmě zahrnuje nejen léky, ale i preventivní dietní a režimová opatření. Vhodné je zařadit do každodenního života aerobní pohyb a obecně dbát na správnou životosprávu. Je třeba se vyvarovat nadváhy, respektive ji ihned řešit redukční dietou. Dále je nutné omezit konzumaci kuchyňské soli, vynechat alkohol a přestat kouřit,“ vysvětluje profesor Josef Kautzner, přednosta Kliniky kardiologie IKEM.

Právě na okamžité skoncování s cigaretami kladou lékaři snad největší důraz. „Absolutní zákaz kouření je klíčovým opatřením. Kouření tabáku aktivuje sympatický nervový systém, poškozuje vnitřní výstelku cév a srážení krevních destiček. Prognóza nemocných, kteří přestanou kouřit, je výrazně lepší nežli těch, kteří dále kouří,“ dodává lékař, podle nějž je skoncování s cigaretami ze všech opatření – mimo léků – nejefektivnější.

Kuřák - ilustrační foto

Krom toho má smysl pohyb a to přiměřený – tedy takový, při kterém hypertonik netrpí dušností a po které je příjemně unavený. Všeobecně je doporučována již zmíněná aerobní aktivita se zapojením více svalových skupin (rychlá chůze, indiánská chůze, klus, jízda na kole, plavání, běh na lyžích, trenažéry), přičemž člověk by se měl hýbat třikrát až čtyřikrát týdně alespoň půl až tři čtvrtě hodiny.

Pokud jde o jídlo, je vhodné dávat přednost tukům s převažujícím obsahem nenasycených mastných kyselin, což jsou rostlinné oleje a tuky, které působí příznivě. Dietní opatření zahrnují i omezení vyšší spotřeby alkoholu, omezení solení do pěti až šesti gramů denně a naopak zvýšení konzumace ovoce a zeleniny. Mimochodem, při vysokém krevním tlaku je na místě nepřehánět to s léky proti bolesti.

Všechna tato opatření platí pro hypertoniky, ale úplně stejně se jimi mohou v rámci prevence řídit i ti, kdo mají zatím tlak v normě. A i oni by si ho měli alespoň jednou za dva roky nechat přeměřit.

Anna Příhodová