Neděle 29. listopadu 2020svátek má Zina 2 °C sněhové přeháňky Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Zdraví

Viru vadí čerstvý vzduch. Roušky nevyřeší všechno, ale pomáhají

Roušky jsou nově povinné i na zastávkách MHD. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Roušky jsou nově povinné i na zastávkách MHD. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Větrání snižuje riziko koronavirové nákazy. Klimatizace je prospěšná. Zajišťuje výměnu vzduchu v místnosti. Musí však být správně udržovaná a nastavená. Roušky nevyřeší všechno.

Všichni vědí, že se wuchanský koronavirus šíří vzduchem. Málokdo ale slyšel, že vzdušné nákazy jsou dva typy. Lékaři rozlišují šíření aerosolem a kapénkovou infekcí. V obou případech vdechujeme miniaturní částice viru rozpuštěné v drobných kapkách slin, sekretu nosní sliznice nebo hlenu.

Rozdíl je, jak dlouho kapky vydrží ve vzduchu. Při kapénkové infekci jsou větší a těžší. Po vykašlání uletí jen krátkou vzdálenost v řádu metrů. Pak spadnou na zem, případně na jiný povrch.

U aerosolové infekce jsou kapky s virem menší a lehčí. Mohou se proto udržet ve vzduchu velmi dlouhou dobu. Samotné slovo aerosol znamená směs drobných kapalných nebo pevných částic rozptýlených v plynu. Přesná velikost kapek, kdy se ještě mluví o aerosolu a kdy už je vhodné hovořit o kapénkové infekci, není stanovená.

Rozestupy nepomohou

Existuje však tradiční dělení. Přibližně platí, že kapky o průměru nad 100 mikrometrů (miliontin metru) klesají k zemi. Menší kapičky zůstávají ve vzduchu. Pokud ale mají méně než pět mikrometrů, takřka okamžitě vyschnou. Pro srovnání: běžný lidský vlas má v průměru asi 80 mikrometrů.

Proti kapénkové infekci nám teoreticky může pomáhat dodržování rozestupů. Proti aerosolové však není příliš platné. Alespoň částečně jí však předejdeme větráním.

„Nálož viru SARS-CoV-2, pokud je v interiéru přítomen, lze výměnou kontaminovaného vzduchu snížit,“ chválí účinky větrání profesor imunologie Vojtěch Thon. Pracuje v centru RECETOX Přírodovědné fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Užitečná klimatizace

Lidé si možnost přenosu viru prostřednictvím aerosolu často neuvědomují. Pravděpodobnost nákazy koronavirem je závislá na jeho koncentraci v daném prostředí, tedy na množství virových částic na krychlový metr vzduchu. Záleží také na pohybu vzduchu uvnitř místnosti.

Virus může kontaminovat i klimatizaci. Jestliže je však udržovaná a správně nastavená, šíření viru naopak brání. Alespoň to tvrdí Globální informační síť pro tepelné zdraví (Global Heat Health Information Network, GHHIN).

Je to nezávislý panel vědců a dalších odborníků. U jeho zrodu stála mimo jiné také Světová zdravotnická organizace. Nejdůležitější cíl GHHIN je ochrana lidí před teplem v měnícím se klimatu.

Škodlivé větráky

Vydala však i doporučení k používání vzduchotechniky během koronavirové pandemie. Zařízení na úpravu teploty uvnitř budov podle GHHIN zprostředkovává výměnu vzduchu a snižuje riziko nákazy. Klimatizační systém je však potřeba správně kontrolovat a pravidelně čistit. (Více o následcích nesprávné údržby klimatizace nejdete na následující straně.)

GHHIN naopak nedoporučuje používat v kancelářích, školách ani jiných společných prostorách větráky. Proud vzduchu z nich může prodloužit dolet virových kapének, což pravděpodobnost nákazy zvyšuje. V místnostech, které používají jen příslušníci jedné rodiny, mohou ventilátory zůstat spuštěné. Platí to samozřejmě jen tehdy, pokud mají všichni rodinní příslušníci negativní test na covid. Během návštěv je lepší větrák vypnout. Čínský virus se nejspíš snadno šíří vzduchem i v přeplněných prostředcích městské hromadné dopravy. Naznačuje to dva roky stará studie dvojice britských badatelů Lary Goscéové a Anderse Johanssona.

Riskantní metro

Zmínění vědci zkoumali, jak se šíří respirační onemocnění v londýnské veřejné dopravě. Použili k tomu veřejně dostupná data ze systému elektronického jízdného. Cesty MHD s sebou podle nich nesou zvýšené riziko nákazy. Nejvíc se to týkalo metra. (Hodí se ovšem poznamenat, že chodby londýnského metra jsou například proti pražskému výrazně užší.) „Větrání má samozřejmě smysl i v dopravních prostředcích,“ souhlasí Thon.

Mytí rukou pomáhá

Samostatnou kategorii míst, kde hrozí koronavirová infekce, pak představují bary. „V České republice se to stalo osudným,“ komentuje brněnský imunolog neblahé zprávy o ohniscích nákazy v barech a nočních klubech „Virus se může nějakou dobu udržet i na předmětech.“ Před nákazou chrání dodržování hygienických pravidel, zejména mytí rukou. „Obalený koronavirus nemá mýdlo vůbec rád a je likvidován,“ vysvětluje Thon. „To vše už ale víme dlouho.“ Roušky jsou podle imunologa v případě kapénkových infekcí důležité. Nejsou však všemocné. Fungují jen současně s dodržováním ostatních hygienických pravidel. Navíc nemusí být vždy jen ku prospěchu.

Nevýhody roušek

„Tvoří určitou bariéru, jež zabraňuje průchodu větších částic jak při nádechu, tak při výdechu,“ vysvětluje Thon. „To však znamená, že se během dýchání nejen na vnější, nýbrž i na vnitřní straně roušky zachycují nečistoty, včetně biologických.“

Lidé se chrání rouškami.

Nedostatečně sterilní roušky mohou způsobovat problémy. „Pokud není rouška čistá a je kontaminovaná, k čemuž snadno při dlouhodobém nošení dojde, není nejvhodnějším bariérovým prostředkem,“ varuje brněnský lékař.

Některým lidem mohou roušky přímo škodit. „U pacientů, kteří trpí chronickými obstrukčními dechovými obtížemi, není dýchání proti další vytvořené bariéře nejvhodnější,“ popisuje Thon.

Odpírači roušek

Hlavně na sociálních sítích je dlouhodobé nošení roušek zlehčováno. Lidé proti nim, a proti dalším proticovidovým omezením, dokonce protestují. Odpírači roušek tvrdí, že zakrytí nosu a úst ničemu nezabrání. Považují to za nesmysl. Podle Thona ve zdravotnictví význam mají.

„Když jste na chirurgickém sále a pracujete v aseptickém prostředí, je význam sterilní roušky u zdravotníků pro ochranu operační rány pacienta zcela jasný,“ vysvětluje. Na druhou stranu uznává, že neustálé nošení roušek nemusí být vždy zdraví prospěšné.

„V běžném životě člověk potřebuje, aby byly sliznice dýchacích cest řádně provzdušněny,“ říká Thon. Proto apeluje na rozum lidí: „Vše potřebné nás důsledně naučili již ve školce: nejdřív mýdlo, potom jídlo.“

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Den se zaměstnanci pohřební služby: poslední rozloučení má dnes jiná pravidla

Tělo je nejprve pečlivě vydezinfikováno a následně uloženo do rakve. V ­té... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium MF DNES rozptyluje mýty o pohřebnictví v době koronaviru. Pohřeb do země možný je, i když se úplně nedoporučuje. O čem...

Jak vydržet v ledové vodě? Finta je jednoduchá, popisují otužilci

S otužováním začali letos Špačkovi. Oblíbili si Konventský rybník, kde si mohou... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Klepat se zimou tak, že si nedokážete zavázat ani tkaničky u bot, a přitom se tomu smát? I to dokáže koupání v ledové...

Miliardář Dědek o Pardubicích, krizi, (ne)fungování extraligy i Jágrovi

Petr Dědek, majitel HC Dynamo Pardubice. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Jeho jmění se odhaduje na čtyři miliardy korun, podle magazínu Forbes je 54. nejbohatší Čech. Na přelomu roku se Petr...