Pondělí 19. dubna 2021svátek má Rostislav 10 °C občasný déšť Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Zdraví

Zhoršuje ji i stres. Proč alergiků neustále přibývá a jak o tělo pečovat?

Alergie (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Alergie (ilustrační foto) | foto: Shutterstock

Co jsou alergie a jak se vlastně stáváme alergiky? A proč je jejich počet stále vyšší? Není moc jasné, zdali jsou naše organismy citlivější, nebo alergie dokážeme lépe odhalovat.

Alergie podle profesorky patofyziologie z centra RECETOX Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně Julie Dobrovolné vznikají, když náš imunitní systém zareaguje na cizorodou látku, která za normálních okolností u lidí reakci nevyvolává. Může to být například pyl, včelí jed nebo zvířecí srst. „Příznaky alergie v závislosti na typu látky a cestě vstupu postihují dýchací cesty, kůži nebo zažívací trakt, mohou taky postihovat řadu orgánových systémů najednou,“ popisuje profesorka Dobrovolná.

Alergické reakce mohou mít různou závažnost, od lehkých až po život ohrožujících. U některých závažných případů mohou alergie spustit odezvu zvanou anafylaxe. To je akutní celková alergická reakce, která může vést až k úmrtí nemocného. Podle alergologů se rozvíjí během několika minut až hodin.

Projevuje se zejména kožními, respiračními a kardiovaskulárními příznaky, jakými jsou kopřivka, zúžení cév, sípání, pískoty, dušnost a nízký tlak. Riziko ohrožení života je vyšší u astmatiků, kteří mají nemoc pod nedostatečnou kontrolou, nebo si při alergickém záchvatu nepíchnou adrenalinovou injekci.

Nejčastější příčinou anafylaxe u dětí je potravinová alergie. U dospělých převládá anafylaxe vyvolaná léčivými přípravky a hmyzím jedem. Mezi běžné alergizující potraviny patří ořechy, arašídy, mléko, ryby, korýši a měkkýši, semena (například mák, sezam, slunečnicová semena), ovoce, zelenina, mouka, vejce a koření.

Alergie a stres

Alergici vědí, že se jejich příznaky ve stresu zhoršují. Podle Julie Dobrovolné je stres rozhodně faktorem, který alergie může umocňovat. „Můžeme spekulovat, že stres ovlivňuje i naši emocionalitu a to, jakým způsobem si alergické symptomy připouštíme a jak moc je prožíváme,“ míní patofyzioložka.

„Víme ale, že mnoho hormonů, které se vyplavují při stresové reakci, má silný účinek na imunitní systém, a můžeme očekávat, že tyto hormony se budou uplatňovat i na úrovni přehnané odpovědi imunitního systému na alergeny,“ pokračuje Julie Dobrovolná. „Řada alergických příznaků se ve stresu zhoršuje nebo se po období delšího ústupu onemocnění během stresujícího životního období zase objeví.“

Alergie (ilustrační foto)

Alergie může být pro mnohé nerozlučnou a nechtěnou družkou po celý život. Může se projevit v kterémkoli okamžiku života. Obvykle je to spíše dříve. Nezřídka se však manifestuje v pozdní dospělosti, aniž by předtím byla přítomna. Pokud máte v rodinné anamnéze alergii, zvyšuje se vaše celoživotní riziko, že se sami alergických obtíží jednou také dočkáte.

Jsou s námi dlouho

Podle profesorky Dobrovolné je tendence k vývoji alergií často dědičná, což znamená, že existují geny, které přispívají k vyššímu riziku onemocnění alergiemi u potomků. „Ale fakt, že máte vy nebo vaše partnerka alergii, určitě neznamená, že tuto alergii automaticky zdědí vaše děti. Příčiny alergií jsou složité a tkví v interakci zděděných vloh s faktory vnějšího prostředí,“ uvádí odbornice.

O alergenech a alergiích je nejčastěji slyšet v souvislosti s moderní průmyslovou dobou, novými syntetickými materiály a téměř všudypřítomnou chemií. Existovaly alergie i před staletími, nebo je to opravdu nemoc posledních sta let?

Profesorka Dobrovolná říká, že tyto choroby byly v novodobé medicíně poprvé popsány v roce 1859, takže je to více než 160 let, co nás již oficiálně trápí. Existují však i historické záznamy z antického světa a starověké Číny, které popisují klinický obraz konzistentní s astmatem. Alergie jsou tu proto s námi pravděpodobně už velmi dlouho.

Hygienická hypotéza

Organismus alergiků reaguje přehnaně při setkání s určitými látkami. A počet alergiků rok od roku roste. Podle dat České společnosti alergologie a klinické imunologie je v současnosti na něco alergická třetina všech Čechů a Češek. Jen 1,1 milionu nemocných se ovšem se svou alergií léčí. V roce 2025 bude alergická polovina české populace. Znamená to, že jsou lidé citlivější, nebo se zvyšuje počet alergenů? A kdyby nové látky nebyly, bylo by alergiků méně?

„Ano, zdá se, že množství látek, které tělo člověka obecně rozpoznává jako cizorodé, se během času zvyšuje,“ říká profesorka Julie Dobrovolná. „Riziko u dětí narozených v současnosti, že onemocní některou alergií, je vyšší než před několika desetiletími,“ vysvětluje profesorka.

„Otázka je, co přesně tento jev způsobuje, zda nám opravdu narůstá počet alergiků a možných alergenů, nebo zda třeba lépe alergická onemocnění diagnostikujeme a věnujeme alergiím více pozornosti,“ říká Julie Dobrovolná.

Jedno vysvětlení by mohla poskytnout takzvaná hygienická hypotéza. Její zastánci tvrdí, že nárůst alergií způsobuje nedostatečné vystavení nejrůznějším mikroorganismům, ale třeba i parazitickým červům v raném dětství.

Jak o tělo pečovat

V období koronavirové pandemie má mnoho alergiků obavy o své zdraví. Podle profesorky Dobrovolné však naštěstí neexistuje přesvědčivý vědecký konsensus, že by přítomnost sezonních alergií zvyšovala riziko nákazy covidem-19 nebo riziko závažných příznaků, pokud se tímto onemocněním člověk již nakazil.

Na druhou stranu ale víme, že obecně starší populace s přidruženými nemocemi má vyšší riziko komplikací, pokud nemoc covid-19 prodělá. „U staršího pacienta s řadou přidružených onemocnění pak může být například astma dalším komplikujícím faktorem,“ upozorňuje patofyzioložka.

Náš organismus může být citlivý na pylové částice, různé složky potravy, roztoče, zvířecí srst. Známe ale také alergie lékové a alergie na nejrůznější látky, např. latex. Vůči alergiím nemusíme zachovávat pasívní postoj. Určitě by nám měl pomoci pohyb, otužování nebo dobrá nálada.

„Možná si to lidé běžně nespojují, ale vztahová pohoda a kvalitní sociální vazby mohou mít dalekosáhlý vliv na příznaky onemocnění u alergického pacienta. Přiměřenou pohybovou aktivitu a přiměřené sociální kontakty může být v této době problematické zajistit, ale rozhodně představují dobrou cestu, jak o své tělo pečovat. A to v současnosti všichni potřebujeme,“ uzavírá profesorka Julie Dobrovolná.

Bláznivý voyeur Tichý. Žil jako bezdomovec, dnes jeho fotky stojí statisíce

Miroslav Tichý žil na okraji společnosti v chudobě. Teď jeho fotky stojí... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium V jeho domě se fotky válely po zemi, padal na ně prach i bláto z bot. Na téměř každé z nich byla skvrna od kávy nebo...

Za fotky nehody Philipa nabízeli obří sumu. Neprodal jsem, říká exšéf Kladrub

Princ Philip jako vozataj čtyřspřeží. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Když v roce 1996 přijela do Čech britská královna Alžběta II., snad nikdo nemohl velkému milovníkovi koní a jejich...

Svačiny jsou zbytečné. Stačí jíst dvakrát denně, vysvětluje profesor Anděl

Michal Anděl vedoucí Centra pro výzkum výživy, metabolismu a diabetu 3.... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Nadváhu má v Česku až 44 procent mužů a 31 procent žen. A obezitu dalších 20 procent mužů a 18 procent žen. Statisíce z...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!