Komunisté sovětskou kartu během února 1948 běžně využívali a hrozili, že v případě nepřijetí demise Sověti zasáhnou. Ti sice nabádali k tvrdému a nekompromisnímu postupu, Gottwaldovu žádost o přímé zapojení však odmítli. To, že únorové převzetí moci bylo hlavně domácí záležitostí, ilustruje i nespokojenost Moskvy s jeho „klidným“ a nekrvavým průběhem.
Situace v Československu byla každopádně na přelomu ledna a února 1948 natolik vážná, že jakákoliv sporná událost se mohla stát záminkou k vyvolání krize velkého rozsahu. Důvodů se od léta 1947 nahromadilo dost (balíčková aféra, mostecká špionážní aféra, události na Slovensku...). Pověstným tlačítkem, jehož stisknutí spustilo sled událostí, které vyvrcholily státním převratem a instalací komunistické diktatury, se staly personální změny na velitelských místech ve Sboru národní bezpečnosti (SNB).
