Ze zaměstnání, škol a úřadů bylo během několika měsíců vyhozeno více než 300 000 lidí. Mezi nimi bylo bezmála 30 000 úředníků, 3000 příslušníků bezpečnosti a téměř 70 000 volených zastupitelů i zaměstnanců národních výborů všech stupňů. Silně zasažena byla i armádu, odkud se „vyakčnila“ skoro třetina důstojnického sboru.
Početné skupiny obyvatel byly sociálně a majetkově degradovány a staly se občany druhé kategorie (soukromí zemědělci, živnostníci, velcí podnikatelé, příslušníci církví, duchovní, členové a sympatizanti nekomunistických stran, důstojníci západní armády za války, někteří příslušníci prvorepublikových bezpečnostních sborů).
Nepohodlní lidé na úřadech, ve školách, v armádě, SNB a jinde byli z velké části vyměněni, stále však ještě alespoň formálně platily předúnorové zákony a státní úřady a ostatní instituce nadále fungovaly podle „starých“ předpisů.
