Moskva vládla všem „svým zemím“. Z poválečné situace těžila hlavně KSČ, v Národní frontě to brzy začalo skřípat

Premium

První poválečné volby v květnu 1946, v nichž zvítězili komunisté, nebyly plně svobodné. Mohly se jich totiž zúčastnit pouze strany Národní fronty. | foto: ČTK

Autor:
  12:00
Poválečný politický vývoj zemí střední a východní Evropy odrážel poměry a nálady tehdejší společnosti, jež byla hluboce ovlivněna válečnými zkušenostmi a následným sociálním a ekonomickým rozvratem. Odstranění následků války bylo ve všech postižených zemích bráno jako jednoznačná priorita.

Jedním z důsledků války byla nacionalizace politického a veřejného života, příklon k socialistickým ideálům a hodnotám a v neposlední řadě i větší či menší sympatie k Sovětskému svazu.

Hlavním zájmem Moskvy bylo, aby se v zemích střední a východní Evropy ustavily spřízněné a sympatizující režimy, nakloněné k úzké spolupráci s východní velmocí. Důležitými pomocníky Moskvy při zatažení „svých“ zemí do sovětské sféry vlivu byly místní komunistické strany. Jejich síla a vliv však nebyly srovnatelné. Podstatně se lišila situace v Polsku od situace v Rumunsku, Maďarsku nebo Československu.

Tento článek je součástí iDNES Premium

Mimořádná nabídka

  • Expertní testy, které vám reálně ušetří peníze
  • Hloubkové analýzy a kompletní archiv
  • Čtení všech článků bez omezení

První měsíc za 19 Kč

Předplatit
Vstoupit do diskuse (1 příspěvek)
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.