Lídr letošních tabulek Vetter hned prvním hodem ukázal, že je dobře připraven, a oštěp zapíchl jedenáct centimetrů pod devadesátimetrovou hranici. Vadlejch však skvěle odpověděl druhým pokusem 89,73 m, kterým přehodil své maximum z Paříže bezmála o metr a tři čtvrtě.
„Přijel jsem sem s tím, že bych si rád vylepšil sezonní maximum, a to se povedlo. Cítil jsem, že to je skvělý hod, a když pak změřili 89, tak skvělý pocity,“ pochvaloval si.
Frydrych si svůj parádní hod schoval do poslední série a výkonem 88,32 m odsunul ze stupňů vítězů olympijského vítěze Thomase Röhlera z Německa. Londýn ho zastihl ve velké formě. Na rozdíl od Vadlejcha nepatřil k favoritům, ale chytil se už v kvalifikaci a posledním finálovým hodem zlepšil po sedmi letech osobní rekord o devět centimetrů.
Postaral se o jednu z nejpřekvapivějších medailí šampionátu. „Nechci říct, že se tam teďka cítím trochu nepatřičně, ale samozřejmě jsem měl veliký štěstí. Protože Thomas (Röhler) měl vícekrát za 90 a byli tam ještě jiní adepti. Prostě uhájil jsem to před nejlepším oštěpařem o šest centimetrů,“ řekl.
Po dvou pokusech, kterými atakoval hranici 88 metrů, dokonce cítil šanci i na devadesátku a titul. „Hodně jsem cítil, že můžu hodit dál. A ten ideální hod dneska nepřišel,“ poznamenal.
Trojnásobný olympijský vítěz Jan Železný mohl mít ze svých svěřenců radost. „Byl to krásný, neskutečný závod. V podstatě ten Kuba to tam měl připravené, kdyby si tam trochu podržel zadek, hodil by ještě dál. Ale Vetter si to zasloužil za tuhle sezonu. A já jsem šťastný, že oni mají medaili,“ řekl.