První večeře byla ve čtvrtek v pohodě. Je to tady ale spíš společenská událost. Poznáváme se s ostatními členy nejen naší výpravy. Škoda ale, že lyžařky a snowboardistky bydlí ve druhé olympijské vesnici.
Po jídle jsme vyrazili na prohlídku stadionu. Chtěli jsme se podívat, jestli netrénuje konkurence, na ledě však nikdo nebyl. Po procházce jsme se vrátili na pokoje. Jen s tím spánkem to nebylo úplně ono. Nemohl jsem zabrat skoro do dvou hodin. A podle toho vypadalo vstávání. Budíček byl sice na devátou – ale to je v Česku šest. Vstávám obvykle brzy, ale tohle bylo trošku moc.
Na snídani jsem jel na modrém kole. „Musel“ mi ho s radostí půjčit Honza Černý, týmový manažer. Modré kolo je prostě všech.
Po snídani jsem šli pěšky na stadion a poprvé vyzkoušeli led. Trénink byl, hlavně díky tomu, že nás je málo, docela výživný. Je to pro nás honička, utahat dva brankáře jen v šesti. Zkoušeli jsme střelbu a některé herní situace. Po tréninku následoval oběd a odpočinek. Je ale složité popisovat den, když nemůžete dělat téměř nic. Trénink, jídlo, spánek.
Včerejšek však, na rozdíl od dalších dní, kdy nejsou zápasy, měl zásadně zábavnější večerní část. Nejdřív jsme šli s Červenkou na rozhovor s Robertem Zárubou a po večeři vyrazili na slavnostní zahájení. Na to pochodové cvičení jsme se hodně těšili. Teď už ale musím končit.
Exkluzivně pro LN a Lidovky.cz přibližuje dění ze Soči český hokejový reprezentant Petr Nedvěd.
