LN: Jste Rus. Snažíte se být objektivní, nebo přece jen někomu straníte, alespoň v duchu?
Pro mne je důležitější účastník konfliktu – strádající obyvatelstvo. A je mi jedno, ke komu se hlásí a s kým sympatizuje. Nevidím rozdíl v ostřelování Doněcku a Mariupolu. Obě strany používají grad, který je zbraní plošného ničení, namísto aby se snažily zaměřit vojenské objekty nepřítele a udeřily na ně třeba z houfnic. Jakmile přece vypálily z gradu, musely vědět, jaké budou následky.
K TÉMATU: |
LN: Proč Ukrajina nevyhlásí výjimečný stav? Neulehčilo by to situaci civilistů?
Ani Rusko v době čečenské války nezavedlo výjimečný stav. Obě země k tomu vedou stejné důvody: nazveš-li válku válkou, jsi svázán např. Ženevskými konvencemi, je jasné, co se smí a co ne. Ovšem když nazveš válku protiteroristickou operací, což udělalo Rusko i Ukrajina, tak to není válka, ale jen vnitřní policejní operace, ve které je dovoleno prakticky vše.
LN: Lze vůbec situaci na Donbasu řešit bez obětí mezi civilisty?
Především je třeba si uvědomit, že tam ti lidé stále jsou, že je nikdo neevakuoval. Že tam jsou i tací, kteří nemají peníze, aby odjeli. Navíc, sedí člověk tři měsíce v ostřelovaném paneláku a říká si: „To nejhorší jsem přežil, hůř už nebude.“ Jenže já vím, že bude. Možná jsou pomatení, zmanipulovaní, ale stále to jsou ukrajinští občané. Kyjev si musí uvědomit, že ne všichni lidé na Donbasu jsou zločinci. Rusko v Čečensku a nyní ukrajinská armáda na Donbasu vedou boje, jako kdyby to bylo cvičiště. Například rozmístí svou dělostřeleckou baterii uprostřed městečka. Pak se diví, že na ně protivník střílí a strefí se do civilistů. Nebo to dělají schválně? Jako generál Šamanov v Čečensku?
LN: Popisujete to, jako kdyby nešlo o podobnost čistě náhodnou…
Vojáci z obou stran, kteří bojují dnes na Donbasu, prošli stejnými školami, měli stejné učitele. Učili se podle stejných osnov. To snad ani není zlý úmysl jich samotných, ale prostě tradice.
    |
LN: Je pravda, že se na Donbasu objevily tváře známé i z čečenského konfliktu? Kdo velel na Krymu během anexe v únoru a březnu 2014? Ruský generál Igor Turčiňuk. A pohleďme na něj! Během čečenské války velel 138. motostřelecké brigádě. Mimochodem, právě na území u obce Goity kontrolované touto brigádou mizeli čečenští civilisté. Když brigáda odešla, byly nalezeny ostatky sedmi osob. Strašně umučených. Turčiňuk je člověk, který vyrostl na čečenské válce. Nebo známý Igor Strelkov. Víme, že má na svědomí zmizení šesti osob v oblasti čečenské obce Chatuni v roce 2001. Předtím, v roce 1992, bojoval v Podněstří, pak v Bosně, byl i v Moskvě, v Bílém a pak se vydal válčit do Čečenska, to už byl dokonce důstojníkem FSB. Mnozí další účastníci války na Donbasu ze strany separatistů získali bojové návyky v Čečensku.
PSALI JSME: |
LN: Víte o pravidelných ruských jednotkách, které tam bojují?
Opět to jsou jednotky, které prošly čečenskou válkou. Například 18. motostřelecká brigáda. Za války byla v Čečensku, pak na Krymu a teď na Donbasu utrpěla velké ztráty ve městě Sněžnoje. 11. srpna 2014 vstoupila do města, usídlila se na jednom ze závodů a 13. srpna na ten závod přiletěla raketa „točka-U“ (SS-21 – pozn. red.). Máme svědectví vojáků, kteří doprovázeli těla mrtvých k jejich rodinám. Říkali Sergeji Krivěnkovi, který je členem vedení Memoriálu a také členem prezidentské rady pro lidská práva, že vezli 20 mrtvých a 200 raněných. To odpovídá útoku „točky-U“. Všechny nejschopnější jednotky z Jižního vojenského okruhu se nějakým způsobem války na Donbasu účastní. Mají bojové zkušenosti. V mnoha případech velí vojákům stále stejní velitelé jako v Čečensku.
LN: Jde o nějaký dlouhodobý plán, například tajných služeb?
Nemyslím si, že před 25 lety existoval plán, který je po celou dobu realizován. Existovalo a existuje ale přání obnovit buď SSSR, nebo Velké Rusko. To neznamená jen zabrat území, ale obnovit i ideologickou podstatu totalitního státu. Pro novináře je lákavé hledat za vším tajemný plán. Ale tak to není. I když některé konspirace vysledovat lze. Například Abcházii jsme počátkem 90. let podpořili proti Gruzii s pomocí svého budoucího nepřítele – čečenského horala Šamila Basajeva. Byl vyškolen lidmi ze 45. výzvědného pluku speciálního určení Vojsk ministerstva vnitra. Tento pluk později v čečenské válce plnil různé úkoly, objevil se teď i na Krymu a na Donbasu. A lidé z tohoto pluku stáli za atentátem na novináře Dmitrije Cholodova v 90. letech. Náhoda?
