130 let

Jakub Landovský | foto: Michal Sváček, MAFRA

Rozhovor

Američané netrpí iluzemi o Rusku, chtějí ale stabilní vztahy, říká velvyslanec při NATO Landovský

Svět
  •   10:45
PRAHA - Evropské turné amerického prezidenta Joea Bidena bude mít na programu schůzku s ruským protějškem Vladimirem Putinem v Ženevě. Jak upozornil český velvyslanec při NATO Jakub Landovský, který se účastnil pondělního aliančního jednání s Bidenovou delegací, Američané do jednání s Ruskem rozhodně nevstupují s přehnaným entuziasmem.

Kulhánek po summitu: NATO je s námi solidární. Už nebude platit ‚o nás bez nás‘

Lidovky.cz: Co lze čekat od setkání Biden–Putin při vyhrocených vztazích, kdy Rusko dalo USA na seznam nepřátelských zemí společně s Českou republikou?
Je to dvoustranné setkání administrativ, taková setkání se konají od dob konce studené války. Považuji za velmi správné, že předtím na několika úrovních proběhla koordinace se spojenci USA. Je dobře, že konzultace zahrnovaly i bezpečnostní aspekty, které se řeší v rámci Severoatlantické aliance. Osobně se domnívám, že to je první schůzka, do které Amerika nevstupuje s přílišným entuziasmem. Rozhodně to také není schůzka poslední.

Jakub Landovský
Jakub Landovský

Uvidíme, jak se bude tvarovat vztah obou velmocí po Ženevě. Každopádně důležitou součástí strategického vztahu USA s Ruskou federací bude otázka odzbrojení. I v minulosti vždy hrála velkou roli. Spojené státy už učinily vstřícné gesto tím, že prodloužily smlouvu START (o kontrole a omezení počtu jaderných hlavic na nejvýše 1550 na každé straně a počtu rozmístěných střel a strategických bombardérů na 700 – pozn. red.). Neočekávám však, že na první schůzce dojde k průlomu.

Lidovky.cz: Co je v oblasti odzbrojování nyní klíčové?
Stabilita a kontrola. Jaderné zbraně a jejich nosiče procházejí bouřlivým technologickým rozvojem. Musí se nastavit pravidla hry a limity. Aliance – jakkoli má členy s jadernými zbraněmi – bude ctít, že dohoda mezi vlastníky těchto prostředků nebude dojednávána skrze NATO. Je v tomto ohledu správné, že aliance drží jednotu vůči ruským návrhům, jimž nejde až tolik o dosažení pokroku a stability, nýbrž o rozdělení spojenců.

Lidovky.cz: Poučily se USA z neúspěšného restartu vztahů s Ruskem, o který se pokusil v roce 2010 prezident Barack Obama, jemuž dělal Biden viceprezidenta? Zaznělo k tomu něco během pondělního summitu NATO?
Samozřejmě nemohu komentovat, co zaznělo v sále, ale obecně platí, že americká administrativa netrpí přílišnými iluzemi o tom, co Rusko ve všech oblastech, kde koná, představuje. Američané usilují o stabilní a předvídatelné vztahy. Spojené státy i další země byly předmětem hybridních útoků například na SolarWinds (softwarová firma, jejíž programy využívají i vládní instituce Spojených států – pozn. red.), v Salisbury či ve Vrběticích. V rámci závěrů summitu NATO se jim dostalo podpory společně s Českou republikou. Podpora Prahy se týkala jednak seznamu nepřátelských zemí, na němž jsme se spolu s USA ocitli,a za další i věci hybridního působení ruské tajné služby GRU na našem území v případu Vrbětic. Obojí aliance odsoudila.

Lidovky.cz: Bude tématem summitu Biden–Putin stažení NATO z Afghánistánu? Je možné, že část aliančních vojsk se poté přesune na hranice Ruské federace k posílení předsunuté hlídky v Pobaltí? Moskva se prý snaží, aby NATO k takovému kroku nepřistoupilo.
To je zajímavý postřeh. Je pravdou, že po Afghánistánu je naší největší misí mimo alianční území Kosovo. Afghánistán roky formoval alianci, ať už z hlediska získaných zkušeností, ale bohužel i velkých ztrát na životech. NATO po Afghánistánu bude jiné. Může dojít k posilování aktivit na aliančním území, jako je eFP (operace NATO na území tří pobaltských států – pozn. red.). Mohou se vytvářet nové podobné formáty pro Černomoří. Pro mise mimo alianční území však nelze předpovídat, kde bude růst mezinárodní terorismus. Právě tam přitom bude vysoká šance nasazení jednotek NATO.

Lidovky.cz: Dovedete si představit dohodu s Ruskem v oblasti boje proti terorismu?
To si v tuto chvíli představit neumím. Doba spolupráce na poli boje proti terorismu skončila před mnoha lety. Mezitím došlo k invazi na Krym a hybridním útokům na spojence. Naopak si dovedu představit spolupráci NATO s EU. Přeci jen 21 zemí včetně Česka je členem obou organizací.

Metnar a Zeman kritizují stažení vojsk NATO z Afghánistánu. Bylo prý nešťastně načasované

Lidovky.cz: Intenzivně se diskutuje o budoucnosti vztahů USA s Čínou. Bojí se Washington a NATO možného spojenectví Ruska a Pekingu proti Západu?
V případě NATO s 30 členy a úhrnným rozpočtem ve výši trilionu dolarů bych nepoužíval slova „bát se“. Faktem je, že Rusko s Čínou pořádají společná vojenská cvičení a spolupracují i ve vesmíru. To v NATO rezonuje a vede k úvahám, zda by se neměl podobně sjednotit i Západ v oblasti vesmírných aktivit či telekomunikací a jednotného informačního prostoru. Debata o Rusku a Číně se týká i hodnot, demokracie a lidských práv. Autoritářské typy režimů mají tendenci omezit informační toky.

Autor: Martin Shabu