Lidovky.cz: Proč došlo k vojenskému puči? Co tomu v Barmě předcházelo během posledních několika let?
Podle mě je zcela zásadní otázkou, proč generálové vůbec kdy souhlasili s předáním části moci civilní vládě. Padesát let vládli neomezeně a najednou sami od sebe souhlasili s tím, že část moci předají civilistům. Můžeme jen spekulovat, co je k tomu rozhodnutí vedlo, ale jedním z důvodů mohla být jejich stále větší závislost na Číně, do které se dostali kvůli západním sankcím a kterou už začali vnímat negativně. Možná to považovali jako cestu ke zrušení sankcí a legalizaci své moci s tím, že do určité míry budou sami rozhodovat dál.
Stovky lidí v Barmě opět vyšly do ulic protestovat proti převratu, policie zasahovala vodním dělem |
První volby se uskutečnily v roce 2010 pod vedením vojska, které jako vítěze vyhlásilo svou stranu USDP – výsledky těchto voleb Západ prohlásil za naprosto zfalšované. V doplňovacích parlamentních volbách v roce 2012 drtivě zvítězila Národní liga pro demokracii (NLD), stejně tak jako ve všeobecných volbách v roce 2015. V průběhu roku 2020 se však NLD aktivně snažila ústavu změnit tak, aby moc armády oslabila. Například podle ústavy měli vojáci rezervovaný určitý počet křesel v parlamentu, který chtěla NLD snížit. Chtěla také převést velení armády na prezidenta, tedy z vojáka na civilistu. Vojáci tedy nejspíš usoudili, že by se situace mohla obrátit proti nim, a současným převratem se snaží takový vývoj zastavit.
  |
Lidovky.cz: Armáda při tvorbě ústavy nepočítala s tím, že by mohla přijít časem o moc? Nenechala si žádné pojistky?
Samozřejmě, že nechala. Jednou z nich byla například i zmíněná pětadvacetiprocentní rezervace křesel v parlamentu. A i díky těmto pojistkám se nyní mohou tvářit, že vše, co v Barmě probíhá, je v souladu s ústavou. Například předat moc armádě a vyhlásit výjimečný stav může jen prezident. Tím, že ho zadrželi a na jeho místo dosadili jednoho z viceprezidentských vojáků, který výjimečný stav vyhlásil, nebyl tento krok z jejich pohledu protiústavní.
Prakticky tomu tak není. Ústavu porušili i z mnoha jiných pohledů hned několikrát: například, když armáda uvedla, že kontrolovala voličské seznamy, k čemuž nemá absolutně žádné právo. To pak nicméně použili za hlavní záminku puče, jelikož uvedli, že volby byly zfalšované. Je třeba si také uvědomit, že samotná ústava z roku 2008, kterou si vojsko sepsalo na míru, je už ze své podstaty velmi silně nedemokratická.
Lidovky.cz: A byly volby zfalšované?
Podle naprosté většiny pozorovatelů a Volební komise byly volby v roce 2020 spravedlivé a jejich výsledky věrohodné, i když mohlo dojít k nějakým nesouladům vlivem omezení týkajících se covidu a také chybám ve volebním procesu. Avšak rozhodně k tomu nedošlo v takovém rozsahu, jaký uvádí armáda, tedy že šlo až o 10 procent hlasů. Žádné důkazy těchto obvinění se nenašly - tedy o falšování voličských seznamů, o opakovaném hlasování a podobně. Takže volby se jako zfalšované rozhodně označit nedají.
Lidovky.cz: Existovaly nějaké náznaky, že se k puči schyluje?
Armáda vyjadřovala nesouhlas s výsledky voleb ihned po jejich zveřejnění a koncem ledna svá obvinění ještě zintenzivnila. Vojáci začali vyzývat volební komisi, vládu a poslance k předložení důkazu o spravedlivém průběhu voleb. Potom přišly otevřené výhrůžky, že pokud nenaplní jejich požadavky, bude pozastavena platnost ústavy. To pochopitelně vyvolalo okamžité obavy z možného vojenského převratu, což nijak nezmírnilo následné prohlášení armády, že se bude „držet ústavy“. Ještě v sobotu před převratem jsem se ptal známých na situaci a hrozbu puče viděli se zhruba poloviční pravděpodobností.
Lidovky.cz: Dokážete popsat, jak demonstrace v Barmě vypadají?
Zpočátku panovala velká nejistota, civilní vládní přestavitelé země a představitelé NLD byli zadrženi, a to včetně místních samospráv prakticky na všech úrovních až po malé obce. Politici, představitelé náboženských skupin a etnické organizace vyzývali nově ustavenou vojenskou vládu k propuštění zadržených a obnovení civilní vlády. Nejdřív docházelo k malým, sporadickým protestům a projevům občanské neposlušnosti. K velkým demonstracím dochází od soboty a každým dnem počet protestujících narůstá.
Lidovky.cz: Objevily se i informace o odpojení od sítě a internetu. Je možné někoho v zemi kontaktovat?
Mobilní internet byl vypnutý již minulé pondělí v době převratu, připojení začalo být obnovováno v následujících dnech. V současnosti je omezené datové připojení, v neděli a pondělí nešel na většině území internet, není možné používat některé sociální sítě a lidé se připojují přes VPN s tím, že připojení je velmi omezené a pomalé. Snažím se být v kontaktu s lidmi v pěti městech. I přes pomalý internet ve spojení se svými známými zatím zůstávám.
Lidovky.cz: Roste účast na protestech, nebo naopak pomalu utichají? Demonstrace probíhají po celé zemi?
Protesty sílí, v pondělí demonstrovaly desítky tisíc lidí prakticky všude. Překvapilo mě v jak malých a odlehlých městečkách se protestuje, jeden známý mi poslal video z jednoho velmi odříznutého místa s tisíci lidmi. V Rangúnu, největším městě země, dále probíhají obrovské demonstrace, kdy se lidé scházejí na okrajích města a postupně přecházejí do centra, které však hlídají policisté a brání zátarasy s ostnatým drátem, to platí i pro jiná místa.
Lidovky.cz: Dá se podle vás předpokládat vývoj situace?
V Myanmě (jiné označení pro Barmu, pozn. red.) se obecně nedá předpokládat v podstatě nic, vývoj po desítky let pod vojenskou vládou probíhal svým vlastním, nepředvídatelným způsobem. V pondělí v průběhu masivních protestů přinesla armádou ovládaná televize prohlášení, že protesty „porušují práva občanů a že bez disciplíny se demokracie zhroutí“. V pondělí večer bylo potom v největších městech země vyhlášené stanné právo. Můj známý mi řekl, že ‚budou v demonstracích pokračovat, dokud neuvidí své zvolené vůdce v televizi opět svobodné‘. Vojenská vláda však již v minulosti mnohokrát zcela jasně ukázala, že k udržení své moci použije jakýkoliv prostředků, a to i střelby do civilistů včetně studentů a mnichů.
Lidovky.cz: A je známo, co se aktuálně děje se zadrženou generální tajemnicí Aung San Suu Kyi nebo prezidentem Win Myinem?
Neexistují žádné ověřené informace kromě toho, že byli zadrženi. V pondělí se rozšířila neověřená informace, že Aung San Suu Kyi propustili, což se ukázalo jako nepravdivá zpráva.
Lidovky.cz: V čem jsou současné protesty odlišné od těch v předchozích letech?
Jako jeden z hlavních rozdílů vidím to, že obyvatelé země měli poprvé možnost zažít svobodnou společnost s vládou, kterou si sami zvolili. Do té doby viděli jenom malou šanci na změny, protože veškeré tehdejší protesty byly v průběhu let utopené v krvi. Za posledních 5 let civilní vlády se celá země velmi dramaticky změnila prakticky po všech stránkách. Lidé tedy viděli, že změna k lepšímu je možná, a nebudou jen tak ochotní se vrátit zpět. Velkou otázkou samozřejmě je, jak zareaguje armáda, která si chce moc udržet.
Lidovky.cz: Podle zahraničních zdrojů demonstrace doprovází i stávka. Kdo se do ní doposud zapojil?
Už v minulém týdnu začali zdravotníci. K nim se postupně přidávali další vládní zaměstnanci, například i zaměstnanci bank, soukromých společností, zahraničních továren a dokonce i těžaři. A i nyní se rozšiřuje stále dál. Aktuálně stávkující vyzývají, aby se k nim přidali i další, převážně vládní zaměstnanci, mezi které se řadí třeba učitelé a podobně.
Desetitisíce lidí v Barmě opět vyšly do ulic protestovat proti převratu a zadržování vůdkyně Su Ťij |
Lidovky.cz: Vyjádřil se k situaci v zemi generál Min Aun Hlain, který ve funkci nahradil prezidenta Win Myina?
Vojenská vláda po jednání Rady národní obrany a bezpečnosti pouze vyhlásila, že na rok přebírá moc v zemi a že zástupci NLD byli kvůli volebním podvodům zadrženi; následně proti nim bylo vzneseno několik dalších obvinění. Vojáci také přislíbili konání nových voleb a respektování jejich výsledku, ale mají na to nejméně rok, a tedy spoustu času, aby v případě, že volby skutečně vyhlásí, připravili takové podmínky, aby zvolená, nebo spíš vybraná vláda byla „poslušnější“.
V současnosti se ale snaží vyvolat zdání legálnosti a prohlašuje, že jedná v souladu s ústavou, že jsou to naopak demonstrující, kteří ohrožují demokracii. Min Aung Hlain veřejně vystoupil poprvé v pondělí, kdy prohlásil, že jeho vláda se odliší od předchozí vojenské, že se vytvoří ‚skutečná a disciplinovaná demokracie‘, což místní obyvatelé vnímají s velkými obavami.
