Původní Trumpův plán na koupi Grónska už není na stole. Blinken potvrdil, že USA nic takového nezvažují |
Osm let poté, co nástup polovojenského režimu v Káhiře vedl ke zkomplikování vztahů s Washingtonem, se tak možná Egypťané vracejí ke své léty osvědčené roli arabské země, která skrze pragmatikou spolupráci s Izraelem získává body ve Washingtonu. „Vláda opravdu vidí velkou příležitost k posílení vztahů a spolupráce,“ hlásily minulou neděli egyptské zdroje, když do Káhiry přiletěl poprvé od roku 2008 izraelský ministra zahraničí Gabi Aškenazy. Zanedlouho agentury informovaly, že šéf egyptské tajné služby Abbás Kámil naopak navštívil Izrael.
Rekonstrukce i výměna zajatců
Šlo jen o část čilých diplomatických aktivit v regionu, jejichž hybatelem je nedávný konflikt. Po letech zhoršených vztahů přitom Káhira přestává přehlížet i Hamás. „Egypt stojí o udržení komunikace s tímto hnutím i přes ideologické rozdíly, které s ním má,“ shrnul palestinský analytik Usáma Ša’as. „Egypt se obává, že jinak bude Hamás využíván konkurenčními regionálními silami k podkopávání egyptské pozice,“ dodal Ša’as ve zjevné narážce na Katar, který se v Gaze rovněž silně angažuje.
Egyptský prezident řekl, že karikatury Mohameda urážejí 1,5 miliardy lidí, a měly by skončit |
Jedenáctidenní ostřelování mezi palestinskými skupinami v Gaze a Izraelem skončilo 21. května. Vedle smrti 12 lidí v Izraeli a více než 250 osob v Gaze přinesla válka v přímořské enklávě také rozsáhlé materiální škody. Tři dny před příměřím jednal egyptský vůdce Abdel Fattáh Sísí v Paříži s francouzským prezidentem Macronem a jordánským králem Abdalláhem II. a slíbil mj. půl miliardy dolarů na obnovu Gazy.
Súdán a Egypt si stěžují, že Etiopie začala naplňovat svou obří přehradu. Ta to odmítá, prý jen hodně napršelo |
Záhy po nastolení klidu zbraní měl Sísí telefonát s americkým prezidentem Bidenem, který ocenil hlavně egyptskou roli v dojednání příměří. Tyto rozhovory přitom stále probíhají – ve hře o „trvalé příměří“ je mj. propuštění dvou izraelských civilistů, které v Gaze zadržuje Hamás, a vrácení ostatků dvou izraelských vojáků z bojů v roce 2014. „Nedovolíme, aby rekonstrukce Gazy znamenala obnovení teroristických kapacit Hamásu a aby se nevyřešilo vrácení zajatců a našich vojáků,“ prohlásil Aškenazy v egyptské metropoli.
Výměnou by měl Izrael propustit až několik set Arabů, mluví se mj. o Marvánovi Barghútím, prominentním vůdci z období druhé intifády, který si odpykává pětinásobné doživotí, ale zároveň je zmiňován mezi favority případných prezidentských voleb v Palestině.
Izraelská armáda při protestu proti osadám zastřelila jednoho Palestince |
Egypt se stal důležitým prvkem americké politiky na Blízkém východě už na konci 70. let 20. století, a to hlavně díky tomu, že po odklonu od sovětského tábora uzavřel coby první arabský stát mírovou smlouvu s Izraelem. Součástí dohod jsou i americké zbrojní dodávky oběma stranám – zatímco Izrael tak každoročně dostává vojenský materiál za zhruba čtyři miliardy dolarů (v přepočtu asi 84 miliard korun), Káhira je příjemcem asi třetinové pomoci.
V roce 2013 však egyptská armáda svrhla demokraticky zvolené vedení země vzešlé z tzv. arabského jara a administrativa Baracka Obamy se dostala mezi dva mlýnské kameny: na jedné straně byla snaha udržet strategické spojenectví s Káhirou, na straně druhé vlastní legislativní překážky bránící podpoře nedemokratických režimů.
Zbraně „Trumpovu diktátorovi“
USA však v zásadě za Káhirou stály. I přesto, že nynější prezident Joe Biden během předvolební kampaně ve vyjádření směrem k Egyptu sliboval, že už nebude vydávat „žádné bianko šeky Trumpovu oblíbenému diktátorovi“. Právě tak totiž Sísího v jednom nestřeženém okamžiku kdysi označil americký exprezident Donald Trump.
Teď už ale vojenskou pomoc Egyptu ve výši 1,3 miliardy dolarů (v přepočtu asi 27 miliard korun) ročně navrhuje i sám Biden. A byť proti tomu brojí aliance vlivných lidskoprávních organizací, nynější zásluhy Káhiry na urovnání krize v Gaze jistě nakonec převáží.
Egypt ji považuje za hrozbu, Etiopii má zvednout životní úroveň. Největší africká přehrada budí vášně |
Vztahy s Izraelem jako cesta k americkým zbraním a přízni Washingtonu se ostatně osvědčily i jiným arabským státům – jmenovitě Bahrajnu a Spojeným arabským emirátům (SAE). Oba státy loni uzavřely mírové smlouvy se židovským státem. Díky normalizaci vztahů s Izraelem se SAE otevřela cesta mj. ke špičkovým bojovým letounům F-35.
Egypt tak nyní v krizi kolem Gazy našel skvělou příležitost, jak si v USA pojistit politické a diplomatické přežití. „Egyptský režim chce Bidenově administrativě ukázat, že stále zvládá řešit palestinské záležitosti a že je ochotný plnit v této věci americké představy,“ shrnul Aláa Tartír z palestinského think-tanku aš-Šabaka. Sarah Yerkesová z amerického výzkumného centra Carnegie k tomu v televizi al-Džazíra dodala, že Egypt má ideální podmínky udržovat dojem, že je v uklidňování blízkovýchodních vášní nepostradatelný.
Autor vede Centrum pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha.
