„Ukončili jsme dosavadní režim,“ ohlásili vojáci v televizi. Její zpravodaj hlásil, že v hlavním městě Libreville byla krátce poté slyšet střelba z automatických zbraní. Na obrazovce byli příslušníci prezidentské gardy rozpoznatelní podle svých zelených baretů, další vojáci a policisté.
Prezident je v domácím vězení, obklopen rodinou a lékaři, a jeden z jeho synů byl zatčen, zejména za velezradu, oznámila armáda po převratu.
Bongo vyzval své občany, aby se po pokusu o státní převrat v této středoafrické zemi „ozvali“, a řekl, že mluví z vazby ve své rezidenci. Jeho žena a syn jsou podle něj na jiných místech. Lidé z Bongova okolí byli zatčeni mimo jiné za „velezradu státních institucí, masivní zpronevěru veřejných prostředků a mezinárodní finanční defraudace“, uvedla armáda.
Stovky lidí v Libreville vyšly do ulic, aby oslavily konec Bongovy vlády a společně s vojáky zazpívaly státní hymnu. Bongo v křesle hlavy státu v roce 2009 nahradil svého otce Omara.
Francouzská těžební společnost Eramet, která v Gabonu provozuje největší manganový důl na světě a železniční dopravní společnost, oznámila, že v zemi zastavuje veškerou činnost. Soukromá zpravodajská společnost Ambrey uvedla, že všechny operace v hlavním přístavu v Libreville byly zastaveny a úřady odmítly vydat povolení k odjezdu plavidel.
Muž, který odpověděl na telefonním čísle uvedeném na stránkách letiště, sdělil AP, že všechny lety ve středu byly zrušeny.
V zemi jde opět internet
Po sobotních prezidentských, parlamentních a místních volbách panovalo v Gabonu napětí. Zatímco čtyřiašedesátiletý Bongo se snažil prodloužit svůj mandát, opozice prosazovala změny v dvoumilionové zemi bohaté na ropu a kakao, ale sužované chudobou.
Nedostatek mezinárodních pozorovatelů, pozastavení některých zahraničních vysílání a rozhodnutí úřadů zablokovat internet a zavést celostátní zákaz nočního vycházení vyvolaly obavy o transparentnost volebního procesu.
Oficiální výsledky ve středu uprostřed noci, v 03:30 (04:30 SELČ), odvysílala státní televize. Opoziční prezidentský kandidát Albert Ondo Ossa, který platil za nejsilnějšího vyzyvatele současné hlavy státu, pochybnosti o regulérnosti hlasování vznesl již o víkendu.
Podle zpravodaje Reuters bylo ve středu ráno v Gabonu po několika dnech obnoveno internetové připojení.
Jde patrně o poslední z řady převratů v regionu, v červenci převzala moc od demokraticky zvolené vlády vojenská junta v Nigeru. Na rozdíl od Nigeru však Gabonem nezmítá džihádistické násilí a byl považován za relativně stabilní.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell uvedl, že ministři obrany zemí Evropské unie budou o situaci v Gabonu jednat. „Celá oblast, počínaje Středoafrickou republikou, Mali, Burkinou Faso, nyní Nigerem, možná Gabonem, je ve velmi obtížné situaci a určitě se ministři musí hluboce zamyslet nad tím, co se tam děje a jak můžeme zlepšit naši politiku vůči těmto zemím,“ řekl. „Pro Evropu je to velký problém,“ dodal.
Francie situaci v Gabonu velmi pozorně sleduje, uvedla premiérka Élisabeth Borneová na setkání velvyslanců v Paříži. Čína vyzvala k mírovému řešení a Rusko vyjádřilo naději na rychlý návrat ke stabilitě.
V době, kdy se v mnoha bývalých koloniích šíří protifrancouzské nálady, se Bongo, který získal francouzské vzdělání, koncem června setkal v Paříži s prezidentem Emmanuelem Macronem.
V roce 2018 Bongo prodělal mrtvici, která ho téměř na rok vyřadila z funkce a vedla k výzvám, aby odstoupil. V následujícím roce byl zmařen pokus o převrat. Vůdci pučistů, kteří ohlásili, že přebírají kontrolu nad vládou a že Bongo už není prezidentem, byli dopadeni a uvězněni.
Každé hlasování, které se v Gabonu konalo od návratu země k systému více politických stran v roce 1990, skončilo násilím. Při střetech mezi vládními silami a demonstranty po volbách v roce 2016 byli podle oficiálních údajů zabiti čtyři lidé. Opozice tehdy tvrdila, že počet obětí je mnohem vyšší.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz