130 let

Je v zájmu všech zemí, aby se rozjelo cestování i kultura. | foto: Reuters

Rozhovor

Je v zájmu všech zemí, aby se v létě rozjelo cestování i kultura, říká místopředsedkyně EK Věra Jourová

Svět
  •   18:51
PRAHA / BRUSEL - Evropský covidový pas by mohl začít fungovat v červnu. Záleží ale na členských státech, jak to technicky zvládnou. „Bude to skutečně dost náročné a mají na to tři měsíce,“ říká v rozhovoru pro Lidovky.cz místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Ta rovněž věří, že pokud půjde očkování dobře, v červnu bude naočkovaná polovina evropské dospělé populace.

Takhle mají fungovat covidové pasy. EU představila návrh budoucího cestování po kontinentu

Lidovky.cz: Jak se bude v létě po Evropě cestovat?
Letní cestování by mělo být oproti dnešku díky evropskému covidovému pasu snazší. Jednotlivé státy dnes mají různá pravidla pro testy, už i pro očkované, proto Komise přišla s návrhem, ať je to všude stejně. Sama jsem nedávno zažila cestování po Evropě a vezla jsem s sebou kufr papírů, dokumentů, každá země vyžaduje něco jiného. Je to opravdu velká byrokratická zápletka. Dá se to udělat jednodušeji, skutečně to zpřístupnit, zdigitalizovat. Proto přicházíme s návrhem na certifikát, který by v sobě nesl informace o očkování, o testu nebo o prodělaném covidu. Informace by byly uznány v každém jednotlivém členském státě plus v Norsku, Švýcarsku a v Lichtenštejnsku. Stačil by jen mobil, případně jeden papír s QR kódem.

Lidovky.cz: Kdy lze čekat start covidového pasu?
V červnu.

Lidovky.cz: Bude to jediná vstupenka k cestování po Evropě, nebo to půjde i bez pasu?
To je samozřejmě otázka, jestli to státy budou vyžadovat. Podle mého názoru, pokud se k tomu přihlásí, tak by bylo dobře, kdyby lidé certifikát měli.

Lidovky.cz: Jasnou zelenou mají v EU registrované vakcíny, ty ostatní, například ruský Sputnik či čínský Sinopharm dostaly, řekněme, oranžovou. Jak to bude fungovat?
Základní pozice je uznávat vakcíny, které prošly Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA). Je tam ale možnost pro členské státy uznat i vakcíny, které tímto procesem neprošly. To je čistě na rozhodnutí těch států. Podotýkám, že Sputnik už předává data EMĚ, ten proces bude ale trvat nějakou dobu, protože agentura vyžaduje i inspekce na místě výroby. Pokud jde o další vakcíny, zatím nejsou informace o tom, že by se snažily získat certifikace v EU.

Lidovky.cz: Nikde nevidím zmínku o dětech. Jak budou cestovat ony?
Děti v nařízení vůbec neřešíme. Vycházíme z toho, že nejsou rizikovou skupinou, ani se s nimi zatím nepočítá v očkování. Je pravda, že pokud by se ale objevily nějaké mutace, které budou zasahovat víc dětskou populaci, tak certifikát bude flexibilní a bude na takovéto situace reagovat. Zatím to tam ale není.

Lidovky.cz: Hodně se řešilo to, aby pas nebyl diskriminační. Můžete zaručit, že nebude nikoho diskriminovat v cestách po Evropě?
Nikdy jsme neplánovali umožnit cestování jenom očkovaným, protože cestovní sezona nás zastihuje v době, kdy nebudou očkovaní všichni, kteří chtějí nebo mohou být. Počítáme s tím, že když půjde očkování dobře, tak v červnu bude mít vakcínu v sobě padesát procent dospělé populace. Proto bylo potřeba udělat to variantně, tedy buď očkování nebo test či prodělaný covid s razítkem lékaře.

Lidovky.cz: Předpokládám, že antigenní samotesty jsou vyloučeny. Nebudou platit?
Ano, jsou tam samozřejmě testy PCR a pak antigenní testy, které jsou uznány v jednotlivých státech. Různé státy mají různé testy, výhodou návrhu také je, že povede k vzájemnému uznání těchto testů. To bude veliké ulehčení.

Orbán požaduje rezignaci Jourové. Nelíbí se mu její ‚opovržlivá veřejná prohlášení‘ o Maďarsku

Lidovky.cz: Jak uklidníte ty, kteří se bojí, že někdo odcizí jejich osobní údaje?
Budou tam jména, data narození, typ testu i vakcíny a datum její aplikace. Celé to bude fungovat elektronicky, bude to propojeno evropsky, ale nikde se nebudou shlukovat data Evropanů. Bude to na členských státech, aby vstupní bránu zajistily bezpečně, aby se to nedalo třeba napadnout nějakým hackerským útokem. Za Komisí jde technická stránka věci, my bychom všechny státní systémy měly propojit tak, aby se z jednoho členského státu dalo dostat k informacím z dalšího, ale data kolovat nebudou. Budou zůstávat ve členských státech. Ty musí opravdu udělat hodně, aby na své straně vytvořily systém, do kterého se data budou moci zavádět. Nebude to snadné. Když třeba budou očkovat praktičtí lékaři, měli by mít přístup k tomu, aby data uložili. Pro členské státy to bude skutečně dost náročné a mají na to tři měsíce.

Lidovky.cz: Je vůbec v moci všech členů sedmadvacítky celé to zvládnout?
Narážíte naprosto správně na fakt, že ne všechny státy jsou stejně elektronicky vybaveny. Komise vytvoří to propojení, křižovatku a poskytne software jednotlivým státům, aby mohly verifikovat podpisy. Ale samozřejmě velká část práce bude na státech, aby vůbec vytvořily to prostředí.

Lidovky.cz: Co když se to nějakému stát nepovede? Vypadne z cestování?
V takovém případě by lidé tohoto státu neměli být hendikepovaní a na cesty by si potvrzení zkrátka brali v papírové podobě. Tam by měli čárový kód, který si jiné státy načtou. Pokud se to tedy tomu státu nepodaří propojit.

Lidovky.cz: Jak budou probíhat kontroly? Vrátí se znovu ty hraniční?
To si nikdo nepřeje. Na letištích je to jednoduché, tam se to bude kontrolovat při odletu i příletu, ale na silnicích a dálnicích to takto nejde. Doporučili jsme, aby se hranice neuzavíraly. Přes opakovaná doporučení Komise pořád ještě máme šest států, které uzavřely hranice - viz Česko a Německo. Může se stát, že některé státy toto jednostranné rozhodnutí udělají a pak by lidé certifikáty na hranicích ukazovali. Toto rozhodnutí je na státech. V případě nouze mohou uzavřít hranice maximálně na šest měsíců, případně to prodloužit. Dělá to ale obrovské komplikace. Jako Komise jsme udělali maximum, abychom alespoň zajistili průchodnost zboží, díky tomu to jako spotřebitelé nepoznáváme v obchodech, zásobování tak navzdory uzavřeným hranicím funguje. Pro osoby jsou to ale těžké zátěže.

Věra Jourová.
Věra Jourová při slyšení před členy dvou výborů europarlamentu.

Lidovky.cz: Řešili jste i to, zda pasy budou použitelné na jiné aktivity než cestování? Narážím třeba na kulturu, restaurace a podobně.
Jsem ráda, že se na to ptáte, ale za Komisi mohu říct, že Evropa se musí starat o průchodnost hranic, což děláme. Certifikát má sloužit k cestování přes hranice. Jakým způsobem a jestli se ta osvědčení členské státy rozhodnou používat i pro jiné účely, to je na nich. My to vůbec nemůžeme harmonizovat. Upřímně mám trochu obavy z toho, abychom se pak nedočkali nepěkných překvapení, že v některých státech vám ten certifikát umožní vstup na různé akce a do různých provozoven, jinde to nepůjde. My v tomto ale opravdu nemůžeme nic dělat.

Jourová se postavila za Twitter a jeho omezování příspěvků. Tady nejde o cenzuru, říká ke sporu s Trumpem

Lidovky.cz: Takže tam, kde to půjde, bude nápor turistů, jinde se naopak země vylidní...
Já myslím, že je v zájmu všech zemí, aby se rozjelo cestování, ale i kultura, abychom si v létě užili festivaly. Já se strašně těším do Ostravy na Colours of Ostrava. Tohle všechno se může dít jedině za předpokladu, že bude zajištěno zdraví lidí a že nerozjedeme další vlnu. Teď se v Evropě sbírá všechno na třetí vlnu, čísla nejdou dolů, je to závod s časem. Momentálně závodí tempo vakcinace s britskou mutací a kdo ví, co přijde dalšího. Také je důležité zmínit, že jsme čerstvě schválili pravidla pro zjišťování koronaviru z odpadních vod, je to spolehlivá detekce i prevence. Navrhujeme, aby se do toho zapojilo v EU šest tisíc míst a pokrylo by se tím sedmdesát procent populace. To bude zajímavý příspěvek k tomu, abychom zjistili, kde ložisko viru máme a přijali včas opatření, aby se to nerozjelo.

Lidovky.cz: Když zmiňujete číslo 70, musím se zeptat: do konce léta skutečně Evropa naočkuje 70 procent své dospělé populace, jak si předsevzala?
Je to plán. A v Bruselu končí léto koncem září. Takto je to propočítáno. Samozřejmě ale záleží na tempu vakcinace. Máme výpadky u AstraZeneky, které by teď měl vykrýt Pfizer/Biontech. Vyjednali jsme dalších deset milionů dávek od Pfizeru, které by se přesunuly z třetího do druhého čtvrtletí, aby se zejména pomohlo státům, které ze svého vlastního rozhodnutí, pravděpodobně kvůli ceně, se více spoléhaly na AstraZeneku a mají méně dodávek od těch spolehlivých dodavatelů, což je momentálně Pfizer a Moderna. Česko mezi těmito státy není, protože máme většinu od Pfizeru, menší část od Moderny a od AstraZeneky. Nepatříme tak mezi státy, které jsou výpadky AstraZeneky nejvíce postiženy.

Autor: Iveta Křížová
  • Vybrali jsme pro Vás