Ve středu totiž vyprší lhůta, do kdy je možné danou žádost podat. Jak informovaly britské úřady, využilo této příležitosti dosud 5,6 milionu lidí, přičemž necelý půlmilion žádostí ještě čeká na vyřízení.
První od brexitu. Británie uzavřela dohodu o volném obchodu s Austrálií |
Přesto existují odhady, podle kterých by mohly „sítem propadnout“ až stovky tisíc dalších lidí. Ať už z důvodů, že nestihli formulář včas podat, anebo že se domnívali, že už žijí v zemi tak dlouho, že se jim nemůže nic stát.
Některé nevládní organizace, které v minulých měsících radily s vyplňováním žádostí, se obávají, že nejohroženější mohou být staří lidé, kteří nemuseli zvládnou registraci, jež probíhala výlučně elektronicky. V rizikové skupině by se ovšem mohly ocitnout i děti, jejichž rodiče si neuvědomili, že jejich potomci nemají britské občanství.
Možnost získat „status usedlíka“ vyplývá z dohody, již uzavřely Londýn a Brusel v roce 2019 v rámci jednání o podmínkách odchodu Spojeného království z Evropské unie. Podle ní mají občané protistrany i nadále požívat všechna práva související s trvalými pobytem.
Překvapivé statistiky
Britská vláda ovšem jejich záruku spojila s podmínkou předchozí registrace. Kdo žije v zemi déle než pět let, neměl mít problém potřebný status získat. Kdo se přistěhoval do Británie v letech 2016 až 2020, má v první fází obdržet jakýsi částečný status, později musí aktivně usilovat o získání plnoprávného postavení.
Británie vyšetřuje Amazon a Google. Firmy prý dostatečně nezamezovaly falešným recenzím |
Podle statistických údajů ze stránek britské vlády obdrželo až do konce května přes 2,7 milionu žadatelů plné právo pobývat na území Spojeného království a další 2,2 milionu částečné právo. Odmítnuto bylo ze strany úřadů necelých sto tisíc žádostí. Když se v minulých týdnech tato čísla objevila, vyvolalo to mezi britskými úřady určité překvapení. Bezprostředně po referendu z června 2016, které rozhodlo o odchodu země z Evropské unie, se totiž mělo za to, že na území státu žije zhruba 3,5 milionu občanů členských zemí EU.
Později byl tento odhad upraven na čtyři miliony. Teď se ovšem ukázalo, že zájem o trvalý život v Británii má přes pět milionů lidí pocházejících z některé z členských zemí Evropské unie, Švýcarska či Evropského hospodářského prostoru, kam patří i Lichtenštejnsko, Island nebo Norsko. Jedním z možných vysvětlení pro kolísání odhadovaného počtu unijní občanů je chybějící systém jejich registrace.
Vedou Poláci před Rumuny
Podle BBC si o status usedlíka zažádali nejčastěji Poláci (975 tisíc lidí), následovaní Rumuny (918 tisíc žádostí). Velký zájem také projevili Italové nebo Portugalci. Pokud jde o občany České republiky, registrují britské úřady přibližně padesát tisíc žádostí.
Británie hlásí nejvíce nových případů koronaviru od 5. února, zesnulých je díky očkování málo |
Čísla o registracích tak potvrzují, že migrace do Spojeného království narostla v minulých letech hlavně zásluhou regionu střední a východní Evropy. Souviselo to s tím, že britská vláda po velkém rozšíření EU v květnu 2004 jako jedna z mála neuzavřela svůj pracovní trh před potenciální levnou pracovní silou z východní části kontinentu. Dalším urychlovačem migrace ze středoevropského regionu byly dopady globální finanční krize z roku 2008.
Příchod lidí do Británie se zastavil až v důsledku negativního výsledku britského referenda o členství v EU. Již samotná kampaň před hlasováním se v některých částech země projevovala velmi zjitřenými náladami vůči občanům některých východoevropských států.
Z hlediska věku dominují žádosti ve věkové kategorii mezi 18 a 64 lety, které překročily ke konci května hranici 4,4 milionu.
Faktický volný pohyb osob skončil počínaje středou i v opačném sledu, to znamená pro britské občany pobývající na území EU. Povinnost požádat o povolení k trvalému pobytu mají od středy například Britové žijící ve Francii.
