Rodina Müllerových z meklenburské obce Lalendorf se ale po narození svého sedmého potomka prezidentského kmotrovství málem nedočkala.
Starosta třítisícového Lalendorfu Reinhard Knaack totiž tvrdil, že Müllerovi mají blízko k neonacistům. A nechtěl jim kmotrovský list od prezidenta předat.
Wulffův úřad však na jeho názor nedbal a malému Müllerovi listinu poslal přímo poštou. Podle německého prezidenta jde při čestném kmotrovství vždy především o dítě, nikoli o jeho rodiče. "Všichni jsou povinni starat se o to, aby děti byly vychovávány v demokratické atmosféře," prohlašoval.
Čtěte takéWulff: Zločiny nacistů a poválečné dění v ČSR nelze srovnávat |
Úředně se v ten moment zdálo vše vyřízené, celý příběh je však komplikovanější. Starosta Knaack se totiž před časem stal terčem pravicových radikálů. Šest lidí vpadlo na jeho pozemek, jiná pravicová skupina současně v okolí rozdávala proti němu zaměřené letáky. Knaack se tak nyní nachází pod policejní ochranou.
Levice proti pravici
K vypuknutí nenávisti vůči Knaackovi mohlo přispět i to, že starosta je členem postkomunistické Levice, která se nachází na zcela opačném pólu politického spektra.
Prezidentský úkolV Německu se prezident stává čestným kmotrem sedmého dítěte narozeného v každé rodině. Stát tím dává najevo, že má zájem o to, aby rodiny měly hodně potomků. S kmotrovstvím je navíc spjatá odměna ve výši 500 eur. Od zavedení této tradice roku 1949 se prezidenti stali kmotry již více než 76 tisíc dětí. |
Jak konkrétně blízko rodina k neonacistům měla? Podle časopisu Der Spiegel se údajně přátelila s loni zesnulým funkcionářem krajně pravicové Národnědemokratické strany Německa (NPD) Jürgenem Riegerem. Matka dítěte má prý navíc blízko i k ženské odnoži NPD.
Ministr vnitra spolkové země Meklenbursko - Přední Pomořansko Lorenz Caffier z křesťanskodemokratické CDU po hrozbách vůči Knaackovi hovořil o tom, že představují "předstupeň teroru". Knaacka kromě toho již dříve podpořili i všichni místní demokratičtí politici.